16 Co 76/2026-129 – Krajský soud v Ostravě

1. Žalobci se domáhali žalobou proti žalované určení, že jsou vlastníky (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a dále určení, že oprávněným uživatelem tohoto pozemku a provozovatelem skládky na tomto pozemku je žalovaná. Žalobci tvrdili, že bezpodílovými spoluvlastníky předmětného pozemku se stali na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1979, předmětný pozemek byl tehdy veden v D-LV jako parc. č. , hodnota, , louka, katastrální území , adresa, . V roce 2018 nebo 2019, když převáděli nemovitosti, které měli ve společném jmění manželů, na svou dceru , jméno FO, , zjistili z výpisu z katastru nemovitostí, že tam chybí parc. č. , hodnota, . Vycházeli ze smlouvy z roku 1979 a chtěli na dceru převést všechny nemovitosti, které tam byly uvedeny. Obrátili se na katastrální úřad, který jim v roce 2019 sdělil, že parc. č. , hodnota, je nyní vedena jako parc. č. , hodnota, a že ohledně předmětného pozemku je vedeno duplicitní vlastnictví. Následně u jednání před okresním soudem dne 24. 11. 2025 žalobce a) uvedl, že někdy v 90. letech minulého století jednal se starostou obce , adresa, o uzavření kupní smlouvy, která se měla týkat předmětného pozemku. Věděl, že se pozemky vykupovaly kvůli skládce. Pamatoval si, že o uzavření kupních smluv jednalo dalších 16 nebo 17 vlastníků, protože na jejich pozemky měla také zasahovat skládka. Věděl o tom, že ostatní vlastníci uzavřeli kupní smlouvy a dostali vyplaceny peníze. On žádnou kupní smlouvu neuzavřel a nedostal nic. O celou věc se už nezajímal, uvedl, že to bylo z toho důvodu, že od roku 2000 do roku 2010 pracoval v zahraničí. Znovu se o to začal zajímat až v roce 2019, když převáděli nemovitosti na dceru.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby a zároveň v podání ze dne 21. 10. 2024 učinila vzájemný návrh, kterým se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Tvrdila, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 s právními účinky vkladu práva ke dni 13. 9. 2002 (, Anonymizováno, ), kupní smlouvu uzavřela jako kupující s prodávající , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Prodávající , právnická osoba, byla vlastníkem předmětného pozemku na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela v postavení kupujícího s obcí , adresa, dne 10. 10. 1995. Dále uvedla, že parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, vznikla pro účely grafického vyjádření duplicitního vlastnictví žalobců a žalované k části původního pozemku parc. č. , hodnota, , jehož původní výměra činila 29 033 m2, a to postupem katastrálního úřadu, jak je blíže popsán v jeho vyrozumění o duplicitním vlastnictví ze dne 14. 1. 2019. Žalovaná vlastnické právo k předmětnému pozemku uplatňovala a vykonávala bez jakýchkoliv omezení od roku 2002 s tím, že její právní předchůdkyně tak činila rovněž bez omezení a jakýchkoliv pochybností od roku 1995. Toto bezvadné a neomezené vykonávání vlastnického práva trvalo tedy nejméně do roku 2019, kdy se žalobci obrátili na katastrální úřad. Žalovaná při uzavírání kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 neměla žádné pochybnosti o tom, že kupuje pozemek od vlastníka. Běžná opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky směřující k tomu, aby se ujistila, že stav ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem. Žalovaná kupovala uvedený pozemek v dobré víře ve správnost zápisu do katastru nemovitostí a stejně tak to určitě činila společnost , právnická osoba, ., která neměla důvod pochybovat o tom, že vlastníkem parc. č. , hodnota, je obec , adresa, , která byla ještě v roce 1995 před uzavřením kupní smlouvy s , právnická osoba, vedena v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník tohoto pozemku. Na tomto pozemku, jakož i na dalších pozemcích, které byly předmětem kupní smlouvy, byla společnost , právnická osoba, . investorem úpravy skládky a na těchto pozemcích se nacházela a dosud nachází skládka, která je provozována. Skládka byla povolena v roce 1992, kolaudována byla v roce 1993, průvodní zpráva rekultivace konstatuje existenci skládky již od roku 1975. V roce 1993 byl již předmětný pozemek žalobců pod tělesem skládky, byl oplocen a žalobci tak od roku 1993 na pozemek neměli přístup. Teprve z roku 2018 jsou doklady, ze kterých vyplývá, že část parcely ZE č. , hodnota, , která byla oddělena dle geometrického plánu , Anonymizováno, , byla sloučena do nově vzniklé parcely , Anonymizováno, a následně byl vyhotoven neměřický záznam č. , hodnota, , na základě kterého došlo k rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 29 033 m2, ostatní plocha, skládka, na pozemek , Anonymizováno, o výměře 28 375 m2 a pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 658 m2. Žalovaná tedy nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí (žalovaná poukázala mj. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 31 Cdo 353/2016). Druhotným způsobem možného nabytí vlastnického práva žalovanou k předmětnému pozemku je vydržení (uplynutí vydržecí doby), když žalovaná předmětný pozemek užívá v dobré víře a poctivě jej nabyla, po celou dobu od roku 2002 a stejně tak pozemek užíval v dobré víře její právní předchůdce od roku 1995. Držba předmětného pozemku žalovanou je poctivá, pravá a nepřetržitá a s ohledem na její délku došlo žalovanou k vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu žalobců zamítl, a naopak vyhověl vzájemné žalobě žalované na určení, že vlastníkem pozemku parc. č. 435/2 je žalovaná, současně oba žalobce zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27 932 Kč. Podle odůvodnění rozsudku vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Žalobci se na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1979 stali vlastníky (SJM) mimo jiné pozemku v D-LV parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Jednalo se o pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem – původ pozemku pozemkový katastr – parc. č. , hodnota, , jehož hranice nebyly v mapě evidence nemovitostí zobrazeny, který byl sloučen do honu označeného jako parc. č. , hodnota, v užívání Jednotného zemědělského družstva , adresa, . Ve sbírce listin katastrálního úřadu je uložena listina záznam podrobného měření změn č. , hodnota, z roku 1992 pro zaměření trvalého záboru skládky , adresa, . Zápis geometrického plánu zak. č. , Anonymizováno, pro zaměření trvalého záboru skládky , adresa, byl proveden pod pvz č. , hodnota, , následně byl v pvz č. , Anonymizováno, do evidence nemovitostí proveden zápis kupních smluv dokládajících majetkoprávní vypořádání pozemků tvořících těleso skládky označené jako parc. č. , hodnota, , jehož vlastníkem se stala obec , adresa, . Podle výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne 9. 10. 1995 byla jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, vedena obec , adresa, . Následně, a to na základě kupní smlouvy ze dne 10. 10. 1995, byl pozemek parc. č. , hodnota, převeden na , právnická osoba, . Dle výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k 1. 2. 2002 byla jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, vedena , právnická osoba, . Na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 byl pozemek parc. č. , hodnota, převeden na žalovanou. Žalovaná byla jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , hodnota, vedena ještě k datu 15. 10. 2018. Předmětný pozemek byl součástí skládky, která byla povolena v roce 1992, kolaudována v roce 1993. V roce 1993 již byl původní pozemek žalobců pod tělesem skládky, areál skládky byl oplocen, na pozemek nebyl přístup. Jak společnost , právnická osoba, tak žalovaná nabyly pozemky tvořící areál skládky (tedy i parc. č. , hodnota, ) s úmyslem mít je pro sebe a provozovat je jako areál skládky. Skládka se na pozemcích dosud nachází a je provozována. Teprve v roce 2019 provedl katastrální úřad na základě žádosti žalobce a) šetření v katastrálním operátu katastrálního území , adresa, a zjistil, že ve sbírce listin jsou založeny listiny o vlastnickém právu více osob k téže části zemského povrchu (jak je podrobně rozepsáno v bodě 5. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Jednalo se o část pozemku ZE – původ PK – parcela č. , hodnota, o výměře 658 m2. Pro grafické vyjádření duplicitního vlastnictví vyhotovil katastrální úřad technický podklad – neměřický záznam č. , hodnota, , ve kterém oddělil předmětnou část parcely č. , hodnota, o výměře 658 m2 v souladu s podklady uloženými v měřické dokumentaci a sbírce listin a nově vzniklou parcelu označil parcelním číslem , Anonymizováno, a založil list vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , kde byl proveden zápis vlastnického práva duplicitně ve prospěch žalobců i žalované. Zbylá část parcely č. , hodnota, je nadále evidována na listu vlastnictví č. , hodnota, (vlastník žalovaná) jako parc. č. , Anonymizováno, o výměře 28 375 m2.4. Okresní soud konstatoval, že se v dan