71 Co 41/2026-62 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše vedené u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, . Dále rozhodl o tom, že se nemovitosti přikazují do vlastnictví žalobce za náhradu 250 000 Kč. Náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Vyšel ze zjištění, že žalobce vlastní podíl o velikosti 11/12, který nabyl kupní smlouvou z 16. 4. 2025, a žalovaná vlastní podíl o velikosti 1/12, který zdědila na základě usnesení o dědictví z 27. 9. 2017. Původními vlastníky těchto nemovitostí byli prarodiče žalované, která v domě bydlela do svých 15 let, tj. do roku 1978. Posléze s rodiči a bratrem , jméno FO, bydlela ve , adresa, a poté, co se v roce 1984 vdala, bydlí se svým manželem v domě v , Anonymizováno, , který je nyní ve vlastnictví jejich syna a oni zde mají zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. V domě od roku 1987 opět začali bydlet rodiče žalované, kteří dům rekonstruovali a žalovaná s manželem zde jezdili každý víkend rodičům pomáhat. Do roku 2017 v domě bydlela matka žalované a od té doby v domě č. p. , Anonymizováno, na , adresa, bydlí , právnická osoba, . Od odstěhování matky žalovaná v domě nebyla, jezdí zde pouze kontrolovat stav nemovitosti. Matka žalované , jméno FO, darovala na základě darovací smlouvy ze dne 27. 11. 2017 pořízené formou notářského zápisu svému synovi , jméno FO, podíl o velikosti 11/12 k předmětným nemovitostem a , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 3. 3. 2022 tento podíl k nemovitostem prodal společností , právnická osoba, ., se sídlem ve , Anonymizováno, za částku 2 000 000 Kč, přičemž v dohodě o způsobu a podmínkách úhrady kupní ceny bylo uvedeno, že náklady právního zastoupení žalobcem dle plné moci ze dne 22. 1. 2022 a další náklady spojené s vymáháním pohledávek za , jméno FO, jsou platbou na kupní cenu předmětu koupě, stejně jako náklady soudního řízení o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku nebo jiné náklady na soudní spory či správní řízení, týkající se předmětu koupě, které budou straně kupující vznikat a které kupující zaplatí advokátu protistraně či soudu. Podmínkou k zaplacení kupní ceny bylo mimo jiné i skutečnost, že soudní řízení o určení vlastnického práva, vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku bude pravomocně skončeno a budou vyřízeny všechny mimořádné opravné prostředky. Kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2025 prodala společnost , právnická osoba, předmětný podíl k nemovitostem žalobci za částku 2 225 000 Kč.2. Po právní stránce pak soud uzavřel, že vzhledem k rozloze pozemků ve spoluvlastnictví účastníků a zastavěné plochy rodinného domu a velikosti podílů jednotlivých účastníků, i skutečnosti, že zahrada tvoří se zastavěnou plochou funkční celek, není reálné dělení těchto nemovitostí dle § 1144 o. z. dobře možné. Při úvaze o tom, komu nemovitosti přikázat dle § 1147 o. z. vzal do úvahy větší podíl žalobce, vztah k nemovitosti (který byl u žalované silnější) a případné další užívání nemovitosti, kdy žalovaná od roku 2017 se nijak nepodílela na údržbě domu a pouze jej jezdila někdy kontrolovat. Žalobce nemovitost nyní vyčistil od odpadu a deklaruje zájem dům opravit a užívat. Soud neshledal, že by bylo nemravné nemovitost přikázat žalobci, kdy způsob úhrady kupní ceny za jeho podíl je výsledkem svobodné dohody smluvních stran, a to i v tom ohledu, že kupní cena bude splatná až po zavkladování převodu a ukončení soudních sporů ohledně nemovitosti. Citové pouto žalované tak nemůže být důvodem pro přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví. Pokud jde o výši náhrady žalované, pak dle znaleckého posudku cena nemovitosti činí 2 600 000 Kč (tj. 216 667 Kč za podíl žalované) a žalobce podíl žalované cenil částku 260 000 Kč, proto soud stanovil náhradu ve výši 260 000 Kč.3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, které odůvodnila tím, že žalobce nabyl podíl na základě kupní smlouvy od bratra žalované. Ve smlouvě byla sjednána splatnost kupní ceny s podmínkami, které nemohly nikdy nastat. Předchůdkyně žalobce (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) nikdy neuhradila bratrovi kupní cenu, přičemž žalobce tuto společnost ovládal. Žalovaná je dědičkou po bratrovi a neuhrazenou kupní cenu bude vymáhat. Žalobce má zajištěno vlastní bydlení a nemovitost chce pouze zpeněžit. Žalovaná chce dům opravit a na důchod se do něj přestěhovat, má k němu silné citové pouto, jelikož zde vyrůstala a později pomáhala při rekonstrukci. Má zájem, aby nemovitost zůstala jejím dětem, tedy v rodině. Není pravdou, že by o dům neměla zájem, kdy jako opatrovnice , jméno FO, činila kroky k neplatnosti smlouvy, jíž nabyla nemovitost společnost , právnická osoba, . Žalobce po koupi neuzavřel smlouvu na dodávku vody, nereagoval na vzniklý dluh za vodu, což vedlo k odpojení domu od vody a jeho zpustnutí. Je nemravné, že žalobce nabyl podíl na domě, aniž by uhradil kupní cenu a věřitelkou je jakožto dědička nyní žalovaná. Navrhla změnu rozsudku tak, že nemovitosti budou přikázány jí.4. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že okresní soud přiléhavě posoudil okolnosti případu, tj. velikosti podílů spoluvlastníků, péči žalobce o nemovitost oproti neužívání domu žalovanou a neúčasti na údržbě. Okolnost nabytí podílu žalobcem byla předmětem jiného soudního řízení a nemůže mít dopad při vypořádání spoluvlastnictví. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku.5. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání je důvodné.6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) - Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.8. Podle § 1147 věty prvé o. z. - Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.9. V případě zájmu obou spoluvlastníků o nemovitost, se dle ustálené judikatury (například žalovanou uváděné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016) přihlédne zejména k velikosti podílů, toto kritérium je ve prospěch žalobce. Lze zohlednit délku trvání vlastnictví podílů, což je lehce ve prospěch žalované, která je spoluvlastnicí od roku 2017, oproti tomu žalobce je spoluvlastníkem až od roku 2025. Dále lze přihlédnout ke způsobu a délce užívání – ani jeden z účastníků neužíval v době rozhodnutí okresního soudu nemovitost, kdy oba mají bydliště zajištěno jinde. Lze přihlédnout k dosavadní péči a údržbě nemovitosti, je pravdou, že žalobce odstranil z nemovitostí odpad a vyklidil ji, uzavřel smlouvy na dodávku vody. To, že se žalovaná na údržbě od roku 2017 nepodílela, je dáno tím, že byla výrazně menšinovým spoluvlastníkem domu a primárně ji měl udržovat její bratr, který vlastnil většinový podíl, což nečinil a přispěl tak k chátrání domu. Od roku 2017 žalovaná navíc rovněž pečovala o svou matku, což omezovalo její možnost se starat plně i o dům. Žalovaná se podílela na rekonstrukcích sice v dávnější minulosti (za života rodičů), ale péči o dům v minulosti projevovala. Navíc v roce 2020 vyvstal v rodině spor o vlastnictví domu a způsobilosti matky k darování domu, tedy vlastnická práva nebyla zcela jistá. Odvolací soud tedy tuto okolnost nedostatku péče žalované od roku 2017 neklade žalované k tíži. Lze přihlédnout k deklarovanému dalšímu užívání (oba účastníci deklarují vůli nemovitost opravit a užívat, žalobce má uzavřenu smlouvu na dodávku vody). Nicméně u žalované je projevený zájem o další užívání nemovitosti přesvědčivější, kdy si lze představit, že po opravě v domě dožijí, popř. nemovitost ponechají potomkům apod. Oproti tomu žalobce pevnou představu, co s domem dál, nemá, je zde větší pravděpodobnost komerčního užití nemovitosti k pronájmu či dalšímu prodeji. Nutno přihlédnout i k likviditě (oba účastníci prokázali prostředky k vyplacení protistrany), k případné nabídce vyšší ceny (žalobce nabízel při smíru dvojnásobek odhadní ceny podílu žalované). Dále lze vzít do úvahy citovou vazbu k nemovitostem (ve prospěch žalované) a není vyloučeno přihlédnout k dalším kritériím konkrétního případu.10. Touto okolností je i způsob nabytí podílu žalobcem, kdy původně podíl 11/12 vlastnil bratr žalované. Poté vyvstal spor o vlastnické právo k tomuto podílu, žalobce zastupoval žalovaného (bratra žalované) a posléze i dalšího nabyvatele podílu na nemovitosti společnost , právnická oso