75 Co 99/2026-56 – Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 190 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 166,16 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 790 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 636,71 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 400 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi rozhodl tak, že žalované uložil povinnost tuto zaplatit žalobkyni ve výši 4 148 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).2. Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky a) 35 790 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 166,16 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 35 790 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % a dále částky b) 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 636,71 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 400 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %. Částky uvedené pod písmenem a) s příslušenstvím se domáhala za skutkových tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, ) uzavřela s žalovanou dne 21. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, přičemž se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu, částku ve výši 48 392 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za celou dobu řádného trvání smlouvy, poplatků za zpracování půjčky a za službu komfortního a flexibilního splácení, a to formou 21měsíčních splátek po 4 210 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 21. 7. 2024. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas a celkem uhradila pouze částku 4 210 Kč. Ke dni postoupení představovala pohledávka za žalovanou částku 108 794,84 Kč, přičemž žalobkyně k zaplacení požaduje pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou 40 000 Kč a žalovanou uhrazenou částkou 4 210 Kč, tedy částku 35 790 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 166,16 Kč počítaný z uvedené jistiny za období od 22. 7. 2024 do 21. 10. 2024 v sazbě 12,75% ročně a úrok z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 35 790 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Částky uvedené pod písmenem b) s příslušenstvím se domáhala za skutkových tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně (společnost , právnická osoba, ) uzavřela s žalovanou dne 26. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, přičemž se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu, částku ve výši 11 639 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za celou dobu řádného trvání smlouvy, poplatků za zpracování půjčky a za službu komfortního a flexibilního splácení, a to formou 78 týdenních splátek po 278 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 25. 3. 2024. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas a celkem uhradila částku 2 600 Kč. Ke dni postoupení představovala pohledávka za žalovanou částku 27 072,60 Kč, přičemž žalobkyně k zaplacení požaduje pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou 10 000 Kč a žalovanou uhrazenou částkou 2 600 Kč, tedy částku 7 400 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 636,71 Kč počítaný z uvedené jistiny za období od 26. 3. 2024 do 21. 10. 2024 v sazbě 14,75% ročně a úrok z prodlení v sazbě 14,75% ročně z částky 7 400 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 10. 2024.3. Po provedeném dokazování okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu věcí, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , a žalovaná dne 21. 10. 2022 podepsaly smlouvu č. , hodnota, , na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaná svým podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku v den podpisu smlouvy v hotovosti přijala a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 38 564 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 8 328 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila celkem , hodnota, Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , a žalovaná dne 26. 9. 2022 podepsaly smlouvu č. , hodnota, , na základě, které předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 10 000 Kč žalovaná svým podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku v den podpisu smlouvy v hotovosti přijala a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 7 847 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení ve výši 2 292 Kč v 78 týdenních splátkách po 278 Kč. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila celkem 2 600 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 11. 11. 2024. Před podáním žaloby byla žalované dne 31. 12. 2024 odeslána předžalobní výzva k zaplacení.4. Na takto zjištěny skutkový stav věci okresní soud navázal právním posouzením a dovodil, že předmětné smlouvy, které jsou spotřebitelskými úvěrovými smlouvami, jsou neplatné z důvodu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), když právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala dle ust. § 86 citovaného zákona. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni (jako právní nástupkyni poskytovatelky úvěru) rozdíl mezi tím, co obdržela a tím, co zaplatila, tedy bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení pak okresní soud určil jako rozdíl mezi tím, co žalovaná od poskytovatelky úvěru obdržela, tj. částky 40 000 Kč a 10 000 Kč, a tím co zaplatila, tj. částky 4 210 Kč a částky 2 600 Kč, tedy částku 43 190 Kč. Požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení posoudil okresní soud jako předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku. Ve smyslu ustanovení § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.5. Proti uvedenému rozsudku, a to pouze ve vztahu k výrokové části II. v rozsahu co do úroku z prodlení z částky 43 190 Kč ve výši 12,75 % ročně od 24. 11. 2024 do zaplacení, brojí odvoláním žalobkyně, domáhajíc se jeho změny tak, že dále bude žalobkyni přiznán úroku z prodlení z částky 43 190 Kč ve výši 12,75 % ročně od 24. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně akceptovala právní posouzení učiněné okresním soudem stran neplatnosti úvěrových smluv, ostatně již v žalobě uplatněný nárok hodnotila jako bezdůvodné obohacení. Nesouhlasila však s právním závěrem okresního soudu o tom, že dosud nenastalo prodlení žalované. Za důležité pro posouzení věci považuje skutečnost, že žalované nevznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru, ale daleko dříve, již před podanou žalobou, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněžitého dluhu. Pokud by totiž dlužná jistina nebyla splatná před podáním žaloby, nerozhodl by soud o přiznání nároku žalobkyni na její zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k plnění svého dluhu novému věřiteli (žalobkyni) již v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024, které jí bylo odesláno dne 11. 11. 2024. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované. Po marném uplynutí 10denní lhůty, která jí byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak dne 24. 11. 2024 žalovaná dostala do prodlení a od tohoto data vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, zahrnující i dlužnou jistinu, předžalobní výzvou ze dne 31. 12. 2024, se lhůtou k zaplacení do 15. 1. 2025. Žalovaná tak měla dostatečný prostor vrátit min. poskytnutou jistinu, což však neučinila. Nadto v řízení před soudem prvního stupně ani netvrdila a neprokázala, že by neměla možnosti a schopnosti poskytnutou jistinu vrátit ve lhůtě, která byla žalované ze strany žalobkyně poskytnuta, což už jednoznačně judikoval i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. 8. 2025 pod sp. zn. 33 Cdo 1902/2025. Svým postupem okresní soud žalobkyni uložil nepřiměřené břemeno jdoucí k jeho tíži, které je navíc fakticky