69 CO 319/2022-184 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku 136.000 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 16. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 78.900,31 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. V důvodech podaného odvolání uvedla, že tvrzený nárok nemá oporu ve faktickém ani právním stavu. Připustila, že žalobce poukázal na osobní účet [jméno] [příjmení] částku ve výši 136.000 Kč, kterou dále [jméno] [příjmení] užil pro žalovanou za účelem uhrazení akontace za vozidlo ve vlastnictví žalované [příjmení] [jméno], avšak není pravdou, že by mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena jakákoliv dohoda o tom, že po uhrazení leasingu žalovanou by vozidlo Hyundai Tucson mělo být převedeno na žalobce. Absenci této dohody dokazuje i fakt, že žalovaná nikdy neměla v účetnictví (vedeném bývalou společnicí žalované a manželkou žalobce [jméno] [příjmení]) vedenou žádnou pohledávku za žalobcem a současně nebyla ani tato tvrzená dohoda schválena valnou hromadou (v rozhodné době byl i žalobce společníkem společnosti a spolu s manželkou [jméno] [příjmení] drželi nadpoloviční většinu hlasovacích práv). O neexistenci dohody svědčí i fakt, že žalobce vyzýval nejdříve [jméno] [příjmení] k navrácení finančních prostředků a teprve následně žalovanou. Výslechem žalobce a jeho manželky [jméno] [příjmení] bylo jednoznačně prokázáno, že v rozhodné době měli společně nadpoloviční většinu hlasovacích práv a nelze pochybovat o tom, že v případě existence jakékoliv dohody tuto řádně schválili valnou hromadou, neboť se jedná o dispoziční úkon zavazující žalovanou, který takovému procesu podléhá. Tuto argumentaci žalované soud zcela pominul a nijak se s ní nevypořádal, když si vybral pouze část výpovědi žalobce a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], ale věrohodností a zájmem této svědkyně na výsledku soudního řízení se již nezaobíral. Žádná dohoda o převedení vozidla Hyundai Tucson na žalobce nebyla uzavřena, což dokládá fakt, že pro takový postup by bylo nutné vyřešit i kupní cenu, za kterou by žalobce automobil z majetku společnosti nabyl, jelikož nelze jednoduše bezplatně automobil odejmout z vlastnictví společnosti (ani po doplacení leasingu) a bez dalšího jej převést do vlastnictví žalobce (který byl v rozhodné době společníkem společnosti). Takové jednání (stanovení ceny pro spřízněnou osobu bez znaleckého posudku) by bylo protiprávní a v rozporu s jednáním a péčí řádného hospodáře. Poukazuje-li žalobce na částku 136.000 Kč jako na„ kupní cenu“, pak ani toto tvrzení není pravdou. Jednak částka kupní ceny by musela být stanovena znaleckým posudkem, neboť by se jednalo o převod majetku společnosti do majetku společníka a dále částka byla hrazena nikoliv na účet žalované, ale na soukromý účet [jméno] [příjmení]. V takovém případě není ani žalobcem tvrzený zápočet fakticky možný. Tato tvrzení žalobce jsou pouhou konstrukcí za účelem snahy o zajištění procesní úspěšnosti, avšak žalobcem tvrzený postup není v souladu s právní úpravou. Žalovaná shrnula, že žalobce coby společník v žalované společnosti objednal prostřednictvím [jméno] [příjmení] předmětné vozidlo, kdy bylo sjednáno, že akontaci a zálohu v souhrnu částku 131.721 Kč uhradí žalobce ve prospěch společnosti prostřednictvím [jméno] [příjmení], přičemž recipročně bude žalobce dočasně užívat vozidlo pro účely žalované i pro soukromé účely a dále pro účely dalších společností, na níž má žalobce majetkovou účast, a to [právnická osoba] K majetkové účasti žalobce na žalované společnosti došlo 7. 7. 2020 převedením kmenových listů žalované na řad [jméno] [příjmení]. Je nepochybné, že pro případ, kdy by žalovaná společnost měla vůči žalobci jakýkoliv závazek, žalobce by kmenové listy nepřevedl bez toho, aniž by trval na vypořádání či alespoň potvrzení jakýchkoliv vzájemných závazků. Žalobce nikdy žalované (ani panu [jméno] [příjmení]) před podanou žalobou až do předžalobní výzvy nesdělil, že by žalovaná měla vůči žalobci jakýkoliv závazek, přestože spolu s [jméno] [příjmení] žalobce komunikoval. Všechna pasiva i aktiva žalobce ve vztahu ke společnosti a [jméno] [příjmení] tak byly zcela vypořádány 7. 7. 2020, včetně platby žalobce do společnosti ve výši 136.000 Kč. Dobrovolnost ukončení účasti žalobce na žalované je patrná i z té skutečnosti, že do podání žalobního návrhu žalobce nikdy ani náznakem nezpochybňoval legitimitu vzdání se majetkové účasti na společnosti. Žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, ani obohatit nemohla, neboť se nejednalo o plnění bez právního titulu, či obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl. Žalovaná se domáhala, aby krajský soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl, případně jej zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. 3. K odvolání žalované se písemně vyjádřil žalobce. Žalobce se zcela ztotožnil se závěry soudu. Zásadní nesporné tvrzení je, že finanční prostředky poskytl žalobce žalované společnosti za účelem úhrady akontace na vozidlo, které pořizovala žalovaná do svého vlastnictví. Platebním místem byl účet jednatele žalované, když toto platební místo určil sám jednatel. Žalobce prokázal, že mezi ním a žalovanou společností byla uzavřena dohoda, na základě které on poskytne akontaci na vozidlo a po splacení úvěru zbytku kupní ceny dojde k převodu vlastnického práva k tomuto vozidlu ze žalované na žalobce za zbytkovou cenu a poskytnutá částka 136.000 Kč bude na tuto kupní cenu započtena. To prokazuje jednak výslech svědkyně [příjmení], dále výslech žalobce a důkaz SMS zprávou z 19. 6. 2020, kde jednatel odmítl vrátit akontaci, nikoliv však z důvodů, že by se jednalo o nějaký vklad, ale z fiktivního důvodu, že měl žalobce zpronevěřit nějaké peníze. Dále žalobce poukázal na judikaturu NS ČR, konkrétně rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 1494/2013, sp. zn. 28 Cdo 248/2012, sp. zn. 23 Cdo 1494/2008 nebo sp. zn. 28 Cdo 4197/2011, že žalobci stačí prokázat, že ve prospěch žalované plnil a na žalované pak je, aby pro takové plnění prokázal právní důvod. Důkazní břemeno v tomto směru stíhá žalovanou, když poskytnutí plnění je nesporné, že žalovanou částku skutečně převedl do dispozice žalované právě prostřednictvím platebního místa, jímž byl účet jednatele žalované. 4. Odvolání žalobce je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu podle § 206 a § 212 o. s. ř. s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jak byly obsahově vylíčeny a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace, dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není. 5. Po skutkové stránce je najisto postaveno a mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce dne 17. 3. 2020 zaplatil částku 136.000 Kč na účet [jméno] [příjmení] (jednatele žalované) a tato částka se podle dohody účastníků dostala do dispozice žalované a byla žalovanou užita na zaplacení zálohy na akontaci vozidla Hyundai Tucson, které žalovaná nabyla do svého vlastnictví. O tom, že žalobce tuto částku žalované uvedeným způsobem poskytl a za jakým účelem je nesporné. [příjmení] mezi účastníky je dále to, že žalobce užíval vozidlo žalované [příjmení] [jméno] od doby, kdy bylo žalovanou zakoupeno (31. 3. 2020) do 19. 6. 2020, kdy vozidlo žalované vrátil. Žalobce též ukončil dne 7. 7. 2020 svou majetkovou účast ve společnosti žalované, podíl ve společnosti reprezentovaný kmenovým listem převedl zpět [jméno] [příjmení] – společníkovi a jednateli žalované. 6. Okresní soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení závěrem, že v důsledku ukončení účasti žalobce ve společnosti žalované, nemohla být uskutečněna dohoda mezi žalobcem a jednatelem žalované [jméno] [příjmení], podle které mělo být vozidlo Hyundai Tucson převedeno do vlastnictví žalobce po splacení úvěru, který žalovaná na jeho pořízení čerpala a částka 136.000 Kč měla být započtena na kupní cenu vozidla. 7. Námitka žalovaného, že převedením kmenových listů z žalobce zpět [jméno] [příjmení] byla aktiva i pasiva žalobce vůči žalovanému vyrovnána důvodná není, neboť to z obsahu daného právního jednání nevyplývá. Jeho obsahem je výlučně prohlášení žalobce, že kmenový list převádí na řad [jméno] [příjmení]. Nelze přisvědčit verzi žalovaného, že plnění, které žalobce poskytl žalované na zaplacení akontace uvedeného vozidla, mělo být žalovanou kompenzováno tím způsobem, že si tuto částku měl tzv.„ odjezdit“, a to již z toho důvodu, že žalobce vozidlo užíval velice krátkou dobu (31. 3. 2020 – 19. 6. 2020). 8. Na základě skutkových zjištění, k nimž okresní soud na základě řádně provedených důkazů dospěl, je skutkový závěr, že mezi účastníky byla dohoda, že vozidlo bude převedeno do vlastnictví žalobce po splacení úvěru na jeho pořízení za kupní cenu, na kterou bude započtena částka 136.000 Kč, správný. Vzhledem k okolnostem, že žalobce pozbyl majetkovou účas