103 CO 27/2022-243 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně rozsudkem č. j. 10 C 122/2019-191 ze dne 10. 2. 2022 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému„ zapsat na konto vedené na jméno žalobce u žalovaného částku ve výši 71 200 Kč ze zajištěných sponzorských darů“ (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 37 894 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, zohlednivše při tom datum podání žaloby (zahájení řízení) dne [datum], že žalobcem uplatněný nárok, který je majetkové povahy, aby mu byl na jeho členské konto vedené u žalobce připsána částka 71 200 Kč, je promlčen ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1, 2, § 619 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „občanský zákoník“). Uzavřel, že žalobce je členem žalovaného, který je spolkem. Žalobce si sám sepsal listinu označenou jako„ soupis sponzorských darů zajištěných pro [anonymizováno] [obec] panem [jméno] [anonymizováno], kterou mu na jeho žádost podepsali [jméno] [jméno] a [příjmení] [příjmení] dne [datum], kdy v textu uvedené listiny je popis žalobcem pro žalovaného zajištěných plnění v celkové výši 712 000 Kč s tím, že částka 10%, která„ měla být připsána dle pravidel žalovaného na osobní konto“, činí 71 200 Kč. [jméno] [jméno] a [příjmení] [příjmení] v této listině potvrdili rozsah sponzorských darů a dohodu s vedením žalovaného na připsání 71 200 Kč na osobní (členské) konto žalobce. Uzavřel, že vnitřní předpisy žalovaného, na něž odkazují jeho stanovy, platné v rozhodné době, stanoví pravidla, jak ohledně vedení konta člena žalovaného, tak na něj připisovaných a odepisovaných„ položek“, včetně postupu„ pro přiznávání podílu ze zisku“. Členovi připadá„ po ekonomickém rozboru akce vypracovaném účetním“ nárok na připsání 50% z čistého zisku na jeho konto. Zajistí-li člen materiální vybavení, náleží mu podíl z ceny obvyklé za podmínky předchozího souhlasu rady žalovaného. Ve vnitřních pravidlech žalovaného tak nebyla uvedena částka 10%, jak tvrdil žalobce. Žalobce měl vedeno, jako ostatní členové žalovaného, konto, na němž se v rozhodném období let 2012 2014 odehrávaly pohyby - připisování a odepisování položek v peněžním vyjádření. Žalobce si žalobou uplatněné plnění nenárokoval. Vedení žalovaného připsání dané částky na osobní konto žalobce zvažovalo, žalobce však nakonec jeho připsání nechtěl. Listina datovaná dne [datum] byla sepsána a ze strany [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] potvrzena v době, kdy se„ začala měnit atmosféra u žalovaného“, a to„ po domluvě uvedených osob“. 2. Soud prvního stupně zohlednil námitku promlčení uplatněné pohledávky, vznesenou žalovaným. Uzavřel, že uvedená pohledávka má majetkovou povahu a že ke dni podání žaloby [datum] proběhla tříletá promlčecí doba, která počala běžet nejpozději od [datum], neboť nejpozději k [datum] žalobce musel vědět o stavu svého členského konta u žalovaného. O tom svědčí rovněž stav zápisů na tomto kontu v období 2012 2015, kdy žalobce prováděl rovněž vklady na konto, prováděl výběry či odpočty. Žalobce se mohl seznámit se stavem svého konta jak přímo u účetního žalovaného, tak na webových stránkách žalovaného. Žalobce se ve smyslu § 619 odst. 2 občanského zákoníku o existenci své tvrzené pohledávky měl a mohl dozvědět nejpozději [datum]. Sám žalobce učinil následně dne [datum] vklad na své konto v penězích ve výši 15 000 Kč - tato částka byla použita na zaplacení pojistky, fondu oprav a jeho létání na létacích prostředcích. I to dokládá, že žalobce o stavu svého konta věděl. Promlčecí doba dle § 619 odst. 1, 2, § 629 odst. 1, 2 občanského zákoníku ohledně předmětné pohledávky proto uplynula dnem [datum]. Soud prvního stupně z uvedených důvodů - s ohledem na svůj závěr o promlčení žalobcem uplatněné pohledávky - žalobu zamítl; s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení se nezabýval pohledávkou co do její existence i výše (neboť i při prokázání její existence a výše by závěr o jejím promlčení vedl k zamítnutí žaloby). 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, kterým jej napadl v celém rozsahu. V odvolání namítá, že soud prvního stupně neprovedl jím navrhované důkazy, a skutkový stav tak nebyl úplně zjištěn. Provedené důkazy soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil. Nesprávně uzavřel ohledně opodstatněnosti námitky promlčení a jejího (ne) rozporu s dobrými mravy. Žalobce prokázal, že měl problém zjistit stav svého členského konta. Až v průběhu řízení vedeného mezi účastníky o neplanost své vyloučení ze žalovaného, někdy v roce 2018, zjistil, že mu 10% z jím obstaraného plnění pro žalovaného v celkové hodnotě 712 000 Kč, tedy částka 71 200 Kč, nebyla na jeho členské konto u žalovaného připsána. Až v roce 2018 se stala tato otázka mezi účastníky spornou. Proto jím uplatněná pohledávka promlčena není. Současně by námitka promlčení vznesená žalovaným byla rovněž v rozporu s dobrými mravy. Soud prvního stupně učinil své skutkové závěry zejména z listin, které pochází od samotného žalovaného, je proto otázkou věrohodnost takových listinných důkazů. Žalobce zde odkazuje na své důkazní návrhy, zejména na výslechy svědků [příjmení], [jméno] a [příjmení], jež bylo namístě provést. Zde není namístě vycházet pouze z listin zachycujících podání jejich vysvětlení u policejního orgánu apod., jestliže je možno provést důkaz přímo jejich svědeckou výpovědí - zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 731/2006 ze dne 6. 3. 2007). Svědek [příjmení] – účetní žalovaného by otázku vedení členského konta žalobce objasnil. Žalobce zpochybňuje, že jím uplatněný nárok je nárokem majetkové povahy, když v řízení se nedomáhá zaplacení takového plnění, ale pouze jeho„ připsání“ na své členské konto vedené žalovaným. Proto rovněž z hlediska rozhodování o náhradě nákladů řízení je namístě vyjít z ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu coby tarifní hodnoty věci. Žalobce není schopen se přesně vyjádřit ke skutečnosti, zda existoval vnitřní předpis žalovaného, který by mu automaticky přiznával z jím tvrzeného poskytnutého plnění ve prospěch žalovaného podíl na členské konto v rozsahu 10% z takového plnění, nebo zda rozsah přiznání příspěvku na členské konto podléhal rozhodnutí orgánu žalovaného. Žalobce vychází z toho, že zřejmě půjde o kombinaci obojího. 4. Žalobce z uvedených důvodů navrhl rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Zdůraznil správný závěr soudu prvního stupně, že žalobcem uplatněná pohledávka, i kdyby byla existentní, je promlčena. Námitka promlčení uplatněná žalovaným není zneužitím tohoto práva, neboť nelze dovodit, že žalobce by byl ten, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného práva a s důvody pro které své právo včas neuplatnil (zde odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3358/20 ze dne [datum]). Výslech žalobcem navrhovaných svědků je nadbytečný, soud prvního stupně uzavřel o promlčení žalobou uplatněné pohledávky zejména také z listiny předložené v řízení samotným žalobcem. Soud prvního stupně postupoval hospodárně, když uzavřel o promlčení, a nebylo tak třeba se zabývat samou opodstatněností žalobcem uplatněné pohledávky. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jenž byl odvoláním napaden v celém rozsahu, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobce neopodstatněným. 7. Odvolatel – žalobce obsahově uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o.s.ř. - soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, co do výslechů svědků [příjmení], [jméno] a [příjmení] k prokázání počátku běhu promlčecí lhůty ohledně žalobou uplatněné pohledávky (k prokázání tvrzení žalobce, že měl a mohl dozvědět o stavu svého členského konta vedeného žalovaným a okolnosti, že zde není připsána částka jím uplatněná, až v roce 2018); – soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, co do závěru, že nejpozději v roce 2015 žalobci byla známa skutečnost, že částka 71 200 Kč není na jeho členské konto vedené u žalovaného připsána; a – rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, co do navazujícího právního závěru o promlčení žalobcem uplatněné pohledávky a o tom, že žalovaným uplatněná námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy (má právní účinky), jakož i co do právního závěru, že se jedná o právo majetkové povahy (pohledávku) podléhající promlčení. 8. Odvolací soud (poté, co v části zopakoval dokazování ve smyslu § 213 odst. 1, 2, 3 o.s.ř.) uzavřel, že soud prvního stupně v