19 CO 296/2021-66 — Krajský soud v Praze

1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku rozhodl Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) tak, že se manželství [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] a [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] před Úřadem [anonymizováno] části [obec a číslo] rozvádí. Výrokem II. dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Z obsahu spisu vyplývá, že řízení o rozvod manželství účastníků bylo zahájeno návrhem manžela podaným k soudu prvního stupně dne [datum], jímž se manžel domáhal vydání rozsudku, kterým soud rozvede manželství manžela a manželky uzavřené dne [datum] před Úřadem [anonymizováno] části [obec a číslo]. Podaný návrh odůvodnil tím, že se u manžela jedná o manželství prvé, u manželky o manželství druhé a z manželství účastníků se dne [datum] narodil syn [jméno] [příjmení]. Uvedl dále, že do roku 2018 se manželům dařilo řešit problémy, jež se v manželství vyskytovaly, manžel částečně do té doby pracoval v zahraničí a snažil se rodinu zabezpečit po finanční stránce. Od roku 2018, po jeho návratu ze zahraničí, začalo mezi manžely docházet k častým sporům a hádkám, jejichž převážným důvodem byly neshody o podílu každého z manželů na finančním zajištění rodiny, neboť manželka zastávala názor, že manžel dosahuje vyšších příjmů a měl by proto veškeré náklady hradit on. V důsledku sporů došlo mezi manžely k citovému odcizení, dlouhodobě neprobíhá jejich intimní soužití, jejich vztahy jsou vážně narušeny a manžel již dále nemá zájem v manželství setrvat, neboť to považuje za hluboce a dlouhodobě rozvrácené. Manželka se k návrhu na rozvod manželství vyjádřila při jednání soudu prvního stupně tak, že s ním nesouhlasí, neboť by v důsledku rozvodu manželství došlo ke snížení její životní úrovně. 3. Na základě provedených důkazů považoval soud prvního stupně za prokázané, že účastnici uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem [anonymizováno] části [obec a číslo]. Zjistil dále, že z manželství účastníků se dne [datum] narodil syn [jméno] [příjmení] a poměry nezletilého pro dobu po rozvodu manželství rodičů byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. 3. 2021, č. j. 26 Nc 292/2020-116, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2021, č. j. 101 Co 138/2021-165, tak, že soud schválil dohodu rodičů, podle níž se nezletilý na dobu po rozvodu manželství rodičů svěřuje do péče matky a otci bylo uloženo s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu syna částkou 9 000 Kč měsíčně, z níž částka 7 000 Kč měsíčně je splatná do 15. dne v měsíci k rukám matky a částka 2 000 Kč měsíčně je splatná do každého 15. dne v měsíci na označený bankovní účet. Uvedený rozsudek nabyl ve výroku o výchově právní moci dne [datum] a ve výroku o výživě dne [datum]. Výslechem manželů považoval soud prvního stupně za prokázané, že od roku 2018 začalo mezi manžely docházet k častým neshodám a sporům, jejichž důvodem byl jejich rozdílný názor na podílení se každého z nich na finančním zajištění společné domácnosti a odlišnost jejich zájmů v a v důsledku těchto neshod došlo k postupnému odcizení účastníků, ti v polovině roku 2020 přestali společně intimně žít a [datum] došlo k ukončení jejich společného soužití, neboť se manželka společně se synem z domácnosti účastníků odstěhovala. Výslechem manželky považoval soud prvního stupně za prokázané, že stěžejním důvodem manželských neshod byl jejich rozdílný názor na podíl každého z nich na finančním zajištění chodu společné domácnosti. Výslechem manželky soud prvního stupně dále zjistil, že ta se na konci roku 2019 a dále začátkem roku 2020 podrobila [anonymizováno] karcinomu, podstupuje hormonální léčbu a ze [anonymizováno] důvodů není schopna pracovat. V průběhu manželství pobírala manželka částečný invalidní důchod, aktuálně již pobírá plný invalidní důchod a manžel jí na její výživu přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně. Výslechem manželky soud prvního stupně dále zjistil, že má zájem zachovat manželství pro syna, nikoliv již pro sebe. Zjistil dále, že v roce 2020 pobírala manželka invalidní důchod ve výši 13 499 Kč měsíčně, od měsíce ledna 2021 jej pobírá ve výši 14 270 Kč měsíčně. Vlastní tři byty a rodinný dům (polovinu dvojdomku), má v úmyslu rodinný dům v budoucnu zrekonstruovat a bydlet v něm. Aktuálně bydlí ve vlastním bytě o velikosti 2+kk, dále vlastní byt v [obec] [anonymizováno], který pronajímá za částku 9 000 Kč měsíčně a poslední byt o velikosti 2+1 vlastní v [obec]. Tento byt do listopadu 2020 pronajímala za 10 000 Kč měsíčně, aktuálně její nabízí k prodeji. 4. Po skutkové stránce soud prvního stupně shrnul, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť manželé od poloviny roku 2020 spolu intimně nežijí, od ledna 2021 již nebydlí ve společné domácnosti, nevyvíjí snahu obnovit soužití a nelze proto očekávat, že k takové obnově dojde. 5. Zjištěný skutkový stav věci podřadil soud prvního stupně pod ustanovení § 755 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že zákonné předpoklady pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, neboť jejich manželství je rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně a nelze očekávat jeho obnovení a poměry nezletilého syna, jenž se z manželství účastníků narodil, byly pro dobu po rozvodu manželství upraveny pravomocným rozsudkem soudu. K procesní obraně manželky s odkazem na ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. uzavřel, že zákonné předpoklady podle uvedeného zákonného ustanovení, jež by bránily rozvodu manželství, nejsou splněny, neboť nelze mít za to, že rozvodem manželství bude manželce způsobena zvlášť závažná újma a že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Poznamenal, že přestože manželka prodělala vážné [anonymizováno], není odkázána na fyzickou pomoc jiné osoby, nenachází se v situaci, kdyby se u ní akutně projevila závažná choroba s nepříznivou [anonymizováno], nenachází se ani v obdobně závažné situaci, má pravidelný finanční příjem z invalidního důchodu, zajištěno bydlení ve vlastním bytě, není osobou nemajetnou, neboť vlastní 3 byty a rodinný dům a ze svých příjmů, včetně výnosů z jejího nemovitého majetku je schopna své potřeby uspokojovat. S uvedenými závěry návrhu manžela na rozvod manželství vyhověl, příčiny rozvratu manželství shledal v neshodách a sporech manželů o podílení se každého z nich na finančním zajištění chodu společné domácnosti a o nákladech řízení rozhodl výrokem II. za použití § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala manželka včasné odvolání, kterým podle jeho obsahu uplatnila odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhla napadený rozsudek změnit tak, že se návrh manžela na rozvod manželství zamítá. V důvodech podaného odvolání poukázala na to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k chybnému právnímu závěru, že nejsou naplněny důvody podle § 755 odst. 2 písm. b) o. s. ř. pro zamítnutí návrhu manžela na rozvod manželství. Nesprávně dovodil, že manželce nebude rozvodem manželství způsobena zvlášť závažná újma a nejsou dány mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Dle argumentace odvolatelky soud prvního stupně ve svých úvahách dostatečně nezohlednil, že manželka je v invalidním důchodu z důvodu zhoršeného [anonymizováno] stavu, má nízké finanční příjmy, a to, že je vlastníkem nemovitostí, z ní nedělá výdělečně činnou osobu, zejména za stavu, kdy jednu z nemovitostí manželka užívá a druhá je v neobyvatelném stavu. Zvláště nepříznivé následky pro manželku v důsledku rozvodu manželství by spočívaly v tom, že by jí vůči manželovi dále nenáležel nárok na výživné na nerozvedenou manželku, které jí je hrazeno ve výši 5 000 Kč měsíčně. 7. Manžel se k odvolání manželky písemně nevyjádřil, v průběhu jednání před odvolacím soudem navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdit. Uvedl, že soud prvního stupně vyvodil ze zjištěného skutkového stavu věci správné právní závěry a správně neshledal naplněné důvody pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství za použití § 755 odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť manželka je dobře finančně situována, vlastní nemovitosti a nad rámec jejího vlastnictví zjištěného soudem prvního stupně dále vlastnila pozemek, který v mezidobí prodala za částku asi 3 000 000 Kč. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podaným odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně za použití § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a neshledal podané odvolání důvodné. 9. Za podmínek § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování výslechem manžela jako účastníka řízení. Tímto výslechem bylo prokázáno, že se ve vztahu účastníků od rozhodnutí soudu prvního stupně nic nezměnilo, soužití