21 CO 79/2022-116 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen soud I. stupně) rozhodl rozsudkem ze dne 16.12.2021 č.j. 22 C 10/2021-78 tak, že manželství [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] – [část obce] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], se rozvádí (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Z odůvodnění rozsudku se podává, že manželka se návrhem podaným u soudu I. stupně domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu nežijí, jejich manželství není funkční, je hluboce a trvale rozvráceno, a nehrozí jeho obnova. Doplnila, že od manžela odešla ze dne na den po traumatizující události, kdy bylo zjištěno, že mladší syn v kojeneckém věku má na těle mnohonásobné zlomeniny. Manžel je podezřelým z ublížení na zdraví a případ je řešen policií. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, uvedl, že s rozvodem souhlasí, neboť manželství je i dle jeho názoru hluboce a trvale rozvráceno a jeho obnova není možná. 2. Soud I. stupně z provedeného dokazování listinnými důkazy a výslechem manžela zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. K uzavření manželství došlo poté, co dva měsíce po seznámení (v prosinci 2017) podstoupila manželka v lednu 2018 umělé oplodnění. Z tohoto manželství se tak již dne [datum] narodila dcera [jméno] a po dalším umělém oplodnění dne [datum] syn [anonymizováno] O úpravě poměrů obou nezletilých dětí byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 Nc 6041/2021-151 ze dne 28. 6. 2021, který nabyl právní moci dne [datum], schválena dohoda rodičů. Styk otce s nezletilými dětmi byl vyloučen k projednání a zatím nebylo v této věci rozhodnuto. V současné době probíhá i řízení o určení vyživovací povinnosti manžela k nerozvedené manželce. Dále bylo zjištěno, že probíhá trestní řízení ve věci zkoumání zločinu týrání svěřené osoby. Manželé spolu od nástupu nezletilého syna k hospitalizaci nevedou společnou domácnost (tj. od [datum]). 3. Při právním hodnocení vycházel soud I. stupně z ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku. Uzavřel, že podmínky pro rozvod manželství byly splněny. O úpravě poměrů obou nezletilých dětí bylo pravomocně rozhodnuto a současně bylo dostatečně prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze již očekávat. Protože zjišťování příčin rozvratu v žádném případě neznamená zjišťování viny na rozvodu, což opustila již právní úprava nabytím účinnosti občanského zákoníku v roce 1964, má soud I. stupně za to, příčiny rozvratu manželství lze spatřovat v tom, že manželé sňatek uzavřeli po velice krátkém období, kdy se již po dvouměsíční známosti rozhodli podstoupit zplození dítěte pomocí umělého oplodnění a následně po zhruba půlroční známosti uzavřeli sňatek. Protože se dostatečně nepoznali, v soužití docházelo k nedorozuměním, mj. i co se týče samotné výchovy dětí. Za dané situace bylo možné návrhu manželky, ke kterému se připojil manžel, vyhovět i bez jejího výslechu, neboť vše podstatné manželka tvrdila již ve svém návrhu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala. 4. Proti tomuto rozsudku podala manželka včasné odvolání. V něm namítala, že odešla ze společné domácnosti proto, že bylo zjištěno, že manžel týrá děti. Rozvrat tak není zapříčiněn manželkou a její odchod nebyl dobrovolný. Manželka k tomuto navrhla důkaz spisem [anonymizováno] [číslo] - [rok] vedeným u [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec], oddělení obecné kriminality pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Soud prvého stupně tento důkaz neprovedl, čímž zásadně pochybil. Soud prvého stupně měl řízení o rozvodu manželství přerušit do rozhodnutí o této trestní věci, která se bude v rámci hlavního líčení nařízeného na [datum] projednávat na základě obžaloby ze dne [datum] podané u Okresního soudu v Kladně pod sp.zn Okresního státního zastupitelství v [anonymizováno] [číslo jednací]. Nepřerušením řízení soud prvého stupně zásadně pochybil. Dále uváděla, že podáním ze dne [datum] se manželka a její právní zástupkyně omluvily z ústního jednání nařízeného na [datum] v 11:00 h pro nemoc právní zástupkyně a současně pro pobyt manželky v nemocnici s dětmi a požádaly o odročení takto nařízeného ústního jednání. Jednání však odročeno nebylo a bez výslechu manželky, přes její náležitou omluvu a přes její zpětvzetí návrhu, bylo o věci rozhodnuto napadeným rozsudkem. Namítala rovněž, že soud I. stupně neprovedl důkaz obsahem prohlášení manželky jako oběti o dopadu trestného činu na její život, které je založeno do trestního spisu vedeného proti manželovi na základě obžaloby. Součástí daného přípisu manželky bylo také zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, který manželka podala (soudem bez odůvodnění prohlášeno za neúčinné). Soud může prohlásit zpětvzetí návrhu manželky ve smyslu § 387 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. za neúčinné pouze pokud druhý manžel projeví z vážných důvodů nesouhlas. Takové vážné důvody nebyly uvedeny a v napadeném rozsudku nejsou popsány a prohlášení zpětvzetí návrhu manžely za neúčinné je zcela neodůvodněno. Napadený rozsudek je tak nepřezkoumatelný. Soud prvního stupně přes zpětvzetí návrhu manželkou rozhodl napadeným rozsudkem. Napadený rozsudek neměl být vůbec vydán. Manželka tím, že vzala svůj návrh na rozvod manželství zpět, projevila jasně vůli, že s rozvodem manželství nadále nesouhlasí. Pokud manžel po zpětvzetí návrhu na rozvod manželství ze strany manželky trval na projednání věci, pak soud prvního stupně rozhodoval nadále jen o jeho návrhu, tj. manžela na rozvod manželství a k tomuto měl manželku vyslechnout. Soud prvého stupně rozhodoval o sporném rozvodu a byl povinen zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Soud však manželku v rámci řízení nevyslechl a rozhodl bez její účasti, dokonce přes vyjádření, že trvá na svém výslechu. 5. Pokud jde o návrh na odročení jednání z důvodu hospitalizace matky s dětmi, soud procesně pochybil, když tomuto návrhu nevyhověl a pokračoval v jednání a vydání rozhodnutí bez výslechu manželky. Z přiloženého přípisu, který byl vyhotoven ošetřujícím lékařem matky [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jasně vyplývá, že matka s dětmi byla přijata k terapeuticko-diagnostickému pobytu, který je plánován v řádu týdnů. Soud I. stupně pochybil při hodnocení návrhu matky a její právní zástupkyně na odročení jednání. Má za to, že podmínky pro rozvod manželství ve smyslu ust. § 755 občanského zákoníku splněny nebyly, neboť soud I. stupně náležitě nezjistil příčiny rozvratu manželství a zásadně pochybil, když manželku vůbec nevyslechl k návrhu manžela na rozvod manželství a když prohlásil zpětvzetí návrhu na rozvod manželky podaný manželkou za neúčinným. Manželka opakovaně apelovala na soud, aby byla v řízení vyslechnuta, neboť je přesvědčena, že příčinou rozvratu manželství jsou skutečnosti, které jsou předmětem trestního řízení. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 16.12.2021, č. j. 22 C 10/2021 – 78, zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí. 6. Manžel ve svém vyjádření k odvolání manželky zdůrazňoval, že to byla právě manželka, kdo podal návrh na rozvod manželství. Manželství bylo skutečně uzavřeno po velice krátké známosti, a to značně unáhleně. Manželkou byly dokonce manželovi účelově zamlčeny podstatné skutečnosti ohledně jejího zdravotního, tedy psychického, stavu. Manžel se s odstupem času domnívá, že byl pouze využit jako figurka k financování rodiny manželky, tedy aby manželka mohla podstoupit umělé oplodnění a byla finančně s dětmi zajištěna. Vztah mezi manželi je hluboce a nenávratně rozvrácen a ani jeden z manželů nemá zájem na jeho obnově. Manžel se důrazně vymezoval proti tvrzení manželky, že týrá děti. Toto zjištěno nebylo, manžel toto od počátku odmítá a sám má nyní vážné obavy o zdraví dětí. Provedení důkazu celým trestním spisem považuje za irelevantní. Řízení o rozvod manželství a trestní řízení spolu nesouvisí. Pokud manželka chtěla být vyslechnuta, měla se k jednání dostavit. K tomu měla více příležitostí. Její omluva podle něho navíc nebyla řádná a její postup považuje za účelový. Dále uvedl, že souhlasil s návrhem manželky na rozvod manželství a nesouhlasil s jeho zpětvzetím. Není tak pravda, že by u soudu učinil nový a samostatný návrh na rozvod manželství. Zdůraznil, že soud I. stupně svým rozhodnutím vyhověl návrhu manželky. Navrhoval potvrzení rozsudku soudu I. stupně a požadoval přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, p