22 CO 9/2022-90 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 50 000 Kč (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž uvedl, že nebyla zachována předvídatelnost soudního rozhodování, která dle judikatury Ústavního soudu náleží mezi základní zásady spravedlivého procesu, neboť soud prvního stupně nereflektoval, že Okresní soud Praha - východ v rozsudku ze dne 4. 8. 2020 č. j. 22 C 81/ 2020 - 99 dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo dne [datum] bezdůvodné obohacení v rozsahu 50 000 Kč. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, příp. aby rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu žalobce vyhoví. 3. Žalovaná k podanému odvolání uvedla, že v žádném případě nemohla být porušena zásada předvídatelnosti soudního rozhodování a legitimního očekávání, když v obou soudních řízeních bylo vycházeno z jiných žalobních důvodů. Soud prvního stupně zejména zcela správně přihlédl k tomu, z jakých důvodů žalovanou původně žalovala o 50 000 Kč [jméno] [příjmení] a z jakých důvodů ji žaluje o 50 000 Kč spolek [anonymizováno], když žalobní důvody se evidentně měnily. Již z tohoto důvodu se pak nemůže jednat o věc, která se skutkově i právně shoduje. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání částky 50 000 Kč, která byla žalované zaslána z účtu žalobce, přičemž žalovaná prokázala, že dne [datum] vložila na účet žalobce částku 60 000 Kč. Proto soud prvního stupně správně konstatoval, že i kdyby bylo hodnocení soudu nesprávné a částka 50 000 Kč by z účtu žalobce byla žalované zaslána bez právního důvodu, žalovaná jednoduše prokázala vrácení této částky. Vzhledem k tomu navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 50 000 Kč s odůvodněním, že si žalovaná ponechala tuto částku, jež jí byla zaslána z účtu žalobce dne [datum]. K závěru o bezdůvodném obohacení žalované dospěl soud v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 22 C 81/2020. 6. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože jí částka 50 000 Kč náleží, neboť v červenci 2017 zprostředkovala pro Ing. [jméno] [příjmení] zakázku na tvorbu webových stránek a marketingovou strategii, a částka 50 000 Kč představuje zaslouženou provizi za uvedenou činnost. I pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná svou obranu neprokázala, nechť přihlédne ke skutečnosti, že žalovaná vrátila na účet žalobce dne [datum] částku 60 500 Kč. Tudíž žádné peníze již nedluží. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobce vznikl jako spolek [datum] podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dne [datum] proběhla členská schůze žalobce o čtyřech členech, na níž byla zvolena předsedkyní [jméno] [příjmení]. Funkční období předsedy trvá podle čl. VII/2 stanov 10 let. Z účtu žalobce č. [bankovní účet] bylo na účet žalované dne [datum] zasláno 50 000 Kč s poznámkou [jméno] [příjmení]. Žalovaná měla za [jméno] [příjmení] pohledávku z titulu provize sjednané v ústní formě. Předmětem dohody bylo, že žalovaná zajistí obchodní příležitost [jméno] [příjmení] a že z částky 250 000 Kč, které byly z obchodní příležitosti se [anonymizována tři slova] získány, se odečte náklad na služby IT pracovníka a zbytek si obě rozdělí napůl. Jednalo se o služby pro těhotné a rané matky. [jméno] [příjmení] zapůjčila žalované částku 2 x 50 tis. Kč se zastřením, že se jedná o úvěr od [právnická osoba] s úrokem 28 000 Kč za dobu tří měsíců. Protože žalovaná prohlédla nekalé jednání [jméno] [příjmení], odmítla její podmínky zápůjčky a vrátila jí 50 000 Kč jako polovinu zápůjčky, k nimž přidala podle svého hodnocení přiměřený úrok ve výši 10,5 tis. Kč, a na zbytek zápůjčky započetla svůj nárok na provizi z ústní dohody. Žalovaná vložila na účet žalobce č. [bankovní účet] dne [datum] částku 60 500 Kč s tím, že částka 430 Kč byla vrácena a poplatek za vklad činil 70 Kč. 8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. a § 2445 o. z. tak, že žalovaná získala zápůjčku v celkové výši 100 tis. Kč, vyplacenou ve dvou sumách, vždy po 50 tis. Kč. Žalovaná započetla svou pohledávku na provizi proti pohledávce na vrácení 50 tis. Kč, a to dopisem z [datum]. I kdyby bylo hodnocení soudu stran výše uvedeného nesprávné, podařilo se žalované prokázat skutečnost, že žaloval-li žalobce na vydání bezdůvodného obohacení 50 tis. Kč ze [datum], žalovaná tuto částku vrátila v rámci peněz zaslaných dne [datum] O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. 9. Odvolací soud doplnil podle § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. dokazování e-mailem zástupce žalobce ze dne [datum], z něhož zjistil, že zástupce žalobce žalované emailem ze dne [datum] sdělil, že je pravdou, že žalovaná paní [příjmení] uhradila 60 000 Kč, avšak jako úhradu půjčky ze dne [datum], včetně úroků. Půjčka ze dne [datum] ve výši 50 000 Kč, včetně úroků, zůstává neuhrazena, a proto ji opětovně vyzval k vrácení této půjčky do 7 dnů. 10. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má tak za prokázané, že žalobce vznikl jako spolek [datum]. Dne [datum] proběhla členská schůze žalobce o čtyřech členech, na níž byla zvolena předsedkyní [jméno] [příjmení]. Funkční období předsedy trvá podle čl. VII/2 stanov 10 let. Z účtu žalobce č. [bankovní účet] bylo na účet žalované dne [datum] zasláno 50 000 Kč s poznámkou [jméno] [příjmení]. Žalovaná vložila na účet žalobce č. [bankovní účet] dne [datum] částku 60500 Kč s tím, že částka 430 Kč byla vrácena a poplatek za vklad činil 70 Kč. Žalovaná měla za [jméno] [příjmení] pohledávku z titulu provize ve výši 50 000 Kč sjednané v ústní formě. Předmětem dohody bylo, že žalovaná zajistí obchodní příležitost [jméno] [příjmení] a že z částky 250 000 Kč, které byly z obchodní příležitosti se [anonymizována tři slova] získány, se odečte náklad na služby IT pracovníka a zbytek si obě rozdělí napůl. Jednalo se o služby pro těhotné a rané matky. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Při právním posouzení skutkového stavu je nutné vyjít z toho, že pokud bylo z účtu žalobce č. [bankovní účet] na účet žalované dne [datum] poukázáno 50 000 Kč s poznámkou [jméno] [příjmení], vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení. Toto bezdůvodné obohacení však bylo žalobci vráceno platbou ve výši 60 500 Kč uskutečněnou žalovanou dne [datum]. To ostatně potvrzuje zástupce žalobce v emailu žalované ze dne [datum]. Proto žalovaná žalobci ničeho nedluží. 13. Pokud žalobce v odvolání namítal, že Okresní soud Praha - východ v rozsudku ze dne 4. 8. 2020 č. j. 22 C 81/ 2020 - 99 dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo dne [datum] bezdůvodné obohacení v rozsahu 50 000 Kč, odvolací soud uvádí, že v řízení vedeném u Okresního soudu Praha - východ se soudy zabývaly především otázkou aktivní legitimace žalobkyně [jméno] [příjmení] a tím, zda mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce a případně s jakým obsahem. Ačkoliv soud prvního stupně dovodil, že na straně žalované vzniklo dne [datum] bezdůvodné obohacení a odvolací soud tento závěr soudu prvního stupně potvrdil s tím, že případným ochuzeným je spolek [anonymizováno] (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2021, č. j. 25 Co 323/2020 - 133), tyto soudy vzhledem k tomu, že dospěly k závěru, že žalobkyně není aktivně legitimována, již však dále nezkoumaly, zda žalovaná bezdůvodné obohacení ochuzenému vydala či nikoliv. Obranou žalované proti uplatněnému nároku se tak nezabývaly. K porušení práva na spravedlivý proces v důsledku nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí tak napadeným rozsudkem nemohlo dojít. 14. Pro úplnost pak odvolací soud musí podotknout, že i pokud by pohledávka žalobce z bezdůvodného obohacení výše popsaným způsobem nezanikla, zanikla by jednostranným zápočtem ze dne [datum], kterým žalovaná proti uplatněné pohledávce započetla svoji pohledávku na úhradu provize ve výši 50 000 Kč, tak jak dovodil i soud prvního