23 CO 4/2022-151 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. 4 C 22/2020 - 125, určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] (výrok I.). Dále rozhodl, že žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi ním a 1. žalovanou (výrok II.), mezi žalobcem a 2. žalovanou (výrok III.), mezi žalobcem a 3. žalovaným (výrok IV.) a mezi žalobcem a 4. žalovaným (výrok V.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce je výlučným vlastníkem celého pozemku, když v rozsahu ¼ spoluvlastnického podílu nabyl vlastnictví právní předchůdce žalobce, původní žalobce, [jméno] [příjmení], na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním jako kupujícím a prodávajícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. V rozsahu ¾ nabyl právní předchůdce žalobce, [jméno] [příjmení], spoluvlastnický podíl kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi shodnými stranami. Obě prodávající ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]) nabyly vlastnictví k uvedenému pozemku dědictvím, když dle dostupných údajů o dědické posloupnosti původním vlastníkem celého pozemku byl jejich právní předchůdce, [jméno] [příjmení], zemřelý [datum]. Po něm předmětný pozemek zdědila jeho pozůstalá dcera, [jméno] [příjmení]. Došlo však k pochybení v zápisu [anonymizována dvě slova], resp. následně v katastru nemovitostí, když byl proveden zápis o vlastnictví jmenované pouze v rozsahu ¼ předmětného pozemku. Následně došlo k duplicitnímu zápisu vlastnictví k uvedenému pozemku v katastru nemovitostí, a to v celkovém rozsahu 2/4 spoluvlastnického podílu, když jako další spoluvlastníci pozemku [číslo] (dříve pozemku [číslo]) v katastrálním území a obci [obec] jsou kromě žalobce zapsáni i 1. žalovaná v rozsahu ¼, 2. žalovaná v rozsahu 1/8 a 3. a 4. žalovaní, každý v rozsahu [číslo] celku. 1. žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl v uvedeném rozsahu v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] v roce 1994 (jako odúmrť), 2. žalovaná po zemřelém otci [jméno] [příjmení] v roce 2017 a 3. a 4. žalovaní po zemřelé [jméno] [příjmení] v roce 2003. Soud prvního stupně uzavřel, že nebyl prokázán nabývací titul k vlastnictví předmětného pozemku v uvedeném rozsahu právních předchůdců žalovaných. Dědickými rozhodnutími jim však byla určitá část nemovitosti přikázána, ačkoli nebyla vlastnictvím zůstavitelů. Skutečný vlastník nemůže v důsledku nesprávného či nepřesného dědického rozhodnutí vlastnické právo pozbýt, může však za určitých okolností být titulem oprávněné držby. Případné vydržení dle závěru soudu prvního stupně nepřichází v úvahu v případě 2. žalované s ohledem na délku její případné držby (spoluvlastnický podíl k předmětnému pozemku nabyla v roce 2017). Ani u 1., 3. a 4. žalovaných nebylo dle soudu prvního stupně prokázáno, ani z obsahu spisu nevyplývalo, že by se skutečně chopili držby a nadále faktický sporný pozemek ovládali co do rozsahu svých spoluvlastnických podílů. Za tohoto stavu uzavřel, že žalovaní předmětný pozemek v rozsahu svých spoluvlastnických podílů evidovaných v katastru nemovitostí nevydrželi. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včas odvolání 1. žalovaná, která soudu prvního stupně vytýkala, že neprovedl důkazy žalovanou navržené, a to důkazy, o které opírá dobrou víru, že vlastnictví pozemku nabyla řádně od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který podíl na pozemku nabyl jako odúmrť. Z těchto důkazů vyplývá, že předmětný pozemek byl ve spoluvlastnictví více vlastníků a že na něm poměrně dlouhou dobu fakticky hospodařila socialistická organizace. Poukazovala na nepřesnosti jak v dědických rozhodnutích v minulosti (zejména rozhodnutí o dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] v roce 1965, kdy není uvedeno řádně ani datum narození pozůstalé dcery [jméno] [příjmení], která předmětný pozemek nabyla) i na období, kdy nejsou známy žádné evidenční záznamy. Poukazovala tedy na to, že není vyloučeno, že části pozemků byly poté, kdy právní předchůdkyně žalobce, paní [příjmení], pozemek zdědila, převedeny na další osoby. Z evidence je zřejmé, že tím, kdo pozemky po dlouhá léta obhospodařoval, byl stát. Naopak právní předchůdkyně žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se o pozemek po mnoho let nezajímaly, o čemž svědčí i skutečnost, že k doprojednání dědictví došlo až v roce 2020. Žalovaná vlastnictví svého podílu odvozuje od rozhodnutí ze dne [datum], na základě kterého stát nabyl ¼ předmětného pozemku jako odúmrť a toto vlastnictví až do roku 2019 považovala za nerušené. Poukazovala i na specifiku chopení se držby v případě 1. žalované, která je organizační složkou státu a v předmětu činnosti je mj. i hospodárné využívání a nakládání se zemědělskou půdou. Faktické ovládání pozemku se tedy projevuje odlišně od jiné fyzické či právnické osoby. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně rozsudek změnil a žalobu zamítl. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání 1. žalované navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, který vycházel z provedeného dokazování a objektivně zjištěného skutkového stavu. Podrobně se vyjádřil i k důvodům, pro které nebyly provedeny některé důkazy navržené 1. žalovanou. Nesouhlasil s argumentací 1. žalované, že je nutné zohlednit odlišné postavení 1. žalované jako organizační složky státu, po které, s ohledem na velké množství pozemků, které má ve správě, nelze spravedlivě požadovat, aby její faktické ovládání pozemků mělo stejný charakter jako v případě jiné fyzické či právnické osoby. Touto argumentací dle žalobce 1. žalovaná především připouští, že ve skutečnosti se fakticky držby předmětného pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu neujala. Poukazoval i na to, že stát, jako subjekt soukromoprávního vztahu, si nemůže přisuzovat výhodnější či jinak odlišné postavení od ostatních subjektů soukromého práva, pokud taková odlišnost nevychází ze zákona, což však v daném případě dáno není. 4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání 1. žalované není důvodné. 5. Soud prvního stupně na základě důkazů provedených v řízení vycházel z následujícího skutkového stavu: rozhodnutím [anonymizována dvě slova] v [obec] u [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo potvrzeno nabytí dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], zákonnými dědici, a to pozůstalým synem [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa], pozůstalou dcerou [jméno] [příjmení], bytem [obec] u [obec a číslo], a to podle dohody o vypořádání dědictví s tím, že bude proveden zápis ve [anonymizována dvě slova], a to mimo další„ u [anonymizováno] [obec] v části [anonymizováno] uvedením údaje: [jméno] [příjmení], narozena [rok], bytem [adresa], v části BLV: [katastrální uzemí] a v části [anonymizováno]: v užívání socialistického sektoru je pozemek č. kat. [číslo]“. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], byla schválena dědická dohoda ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], dle které pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] a pozůstalý syn [jméno] [příjmení] zdědili mj. každý 1/8 pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr [číslo] (úředně opraveno na [číslo]), vše v katastrálním území a obci [obec], vedeno v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Rozhodnutím Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, dle které pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], narozená [datum], nabyla mj. ideální 1/8 pozemku ve zjednodušené evidenci – parcely původního pozemkového katastru (PK) [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Rozhodnutím Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], zdědili pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] a pozůstalý syn [jméno] [příjmení] duplicitní zápis vlastnictví každý ke 3/8 pozemku č. parc. [číslo] – orná půda v katastrálním území a obci [obec], zapsáno v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], byla schválena dohoda o rozdělení nově najevo vyšlého majetku tak, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] nabyla duplicitní zápis vlastnictví k podílu ideálních 3/8 na pozemku p. [číslo] v katastrálním úz