24 CO 84/2022-157 — Krajský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že žalovaná dne [datum] neoprávněně přijala domnělé pojistné plnění z pojistné smlouvy [číslo] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (výrok I.). Výrokem II. pak rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Soud prvního stupně se zabýval otázkou, zda je na žalobcem požadovaném určení dán naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobce ohledně naléhavého právního zájmu nebyla v žalobě dostatečná, soud prvního stupně při jednání poskytl žalobci poučení dle § 118a o. s. ř. a přes doplnění tvrzení žalobce soud prvního stupně dospěl k závěru, že není dán naléhavý právní zájem na určení, kterého se žalobce domáhá. Dodal, že pokud pojistné plnění bylo vyplaceno před 10 lety a pojišťovna se vrácení nedomáhá, žalovaná nevyvíjí žádnou činnost a vrácení plnění se nikdo nedomáhá ani po žalobci, pak žalobci ani žalované nehrozí v tuto chvíli žádné zhoršení jejich procesního postavení a není třeba preventivně něčemu zabránit. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl. Ohledně nákladů řízení soud prvního stupně postupoval dle § 149 odst. 2, § 148 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaná byla ve věci plně úspěšná, byla zastoupena opatrovníkem, jehož náklady bude platit stát a náklady žalované by tak žalobce dle výsledku řízení měl státu nahradit. Jiné náklady žalované nevznikly. U žalobce jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když má nízký příjem pouze z důchodu, nemá vlastní bydlení, nevlastní vozidlo, splácí exekuce a splňuje tak podmínky pro osvobození od soudních poplatků. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm uvedl, že je jediným majitelem firmy [právnická osoba] a jeho vlastnické právo je zapsáno ve veřejném seznamu. Od vytopení pronajatého spodního patra mateřské školy firmě [právnická osoba] dne [datum] vyčerpal žalobce veškeré možné prostředky k udržení svého vlastnického vztahu a práva ke [právnická osoba] a dostal se až na hranici příjmové chudoby. Bez poskytnutí právní ochrany pak není schopen toto vlastnické právo bez nápravy a vyrovnání se škůdci dále udržet. Rozhodnutí v této věci je dle žalobce podstatné k doložení práva a nutné k řešení celého nejistého postavení a škody žalobce. Dodal, že plnění za [právnická osoba] převzal a nabyl v dobré víře. V té době situaci hodnotit objektivně nemohl a neměl důvodné pochybnosti o tom, že mu plnění nenáleží. Veškerá probíhající jednání byla prováděna s oficiálními orgány [územní celek] a pracovníky pojišťovny [právnická osoba] Bohužel až později žalobce zjistil nesrovnalosti v dokumentech. Trval na tom, aby nebyl vydán rozsudek, že žalovaná dne [datum] v dobré víře bez důvodných pochybností neoprávněně přijala domnělé pojistné plnění bez právního základu a pojistného krytí z pojistné smlouvy. 3. Opatrovník žalované se k odvolání žalobce písemně vyjádřil tak, že má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně správné a navrhl jeho potvrzení. 4. Žalobce při odvolacím jednání doplnil, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak, že firma se dostala do dluhů, platí za společnost dluhy, a když se věc nevyřeší a nedojde k finančnímu vyrovnání, bude muset vyhlásit bankrot. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Z obsahu spisu soudu prvního stupně se podává, že žalobce podal návrh na určení, že žalovaná, jejímž je jediným jednatelem, neoprávněně přijala pojistné plnění z pojistné smlouvy [číslo]„ [anonymizováno]“ od pojišťovny [právnická osoba] V žalobě uvedl, že žalovaná podnikala ve výrobě keramiky a svoji provozovnu měla v nebytových prostorech pronajatých od [územní celek]. Dne [datum] došlo k vytopení provozovny v souvislosti s havárií v mateřské škole, která užívala prostory nad provozovnou žalované. Škodní událost byla nahlášena pojišťovně, žalovaná rovněž kontaktovala obec jako vlastníka pronajatého prostoru. Pojišťovna žalované dne [datum] poskytla zálohu 200 000 Kč a následně [datum] přiznala pojistné plnění ve výši 494 666 Kč bez DPH. Pojistnou smlouvu měla s pojišťovnou uzavřena [územní celek], která nemovitost, kde ke škodě došlo, neužívala. Žalobce dodal, že vzhledem k tomu, že obec vykonává veřejnou správu a pronájem nemovitostí není výkonem veřejné správy, pak pojištění se na odpovědnost obce plynoucí z vlastnictví nemovitosti nemělo vztahovat. Pojistné plnění tak nemělo být vyplaceno a žalovaná je tak přijala neoprávněně. K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení žalobce dodal, že byl vrchní státní zástupkyní vyzván k dodání nových důkazů. Původně plnění za žalovanou přijal v dobré víře, avšak následně zjistil, že to bylo protizákonné. Škoda vznikla ve větším rozsahu, firma se kvůli tomu dostal do potíží a již nevyvíjí činnost. Poskytnuté pojistné plnění po ní nikdo vrátit nepožaduje. Uvedl, že žádá, aby bylo určeno, že nebylo správné přijetí pojistného k plnění. Ti, co šetřily pojistnou událost, pochybily. 7. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud uzavírá, že na uplatněném návrhu žalobce na určení, že žalovaná dne [datum] neoprávněně přijala domnělé pojistné plnění, nemá žalobce naléhavý právní zájem. 8. Podle § 80 o. s. ř. lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dle ustálené judikatury soudů dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972). Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Žaloba o určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na str. 113, ev. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2, ročník 2004). 10. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná přijala„ pojistné plnění“ v souvislosti se škodní událostí havárie v mateřské škole, která užívala prostory nad provozovnou žalované (prostory, které měla žalovaná pronajaty od [územní celek]). Vyplacené„ pojistné plnění“ není ze strany pojišťovny po žalobci ani po žalované jako neprávem vyplacené vymáháno. Požadované určení by tak mělo pouze povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení případného nároku na vrácení vyplacené částky a právní postavení žalobce by se nezměnilo. Za této situace však dle shora uvedených závěru není na takovém určení dán naléhavý právní zájem. 11. Odvolací soud tedy považuje závěry přijaté soudem prvního stupně o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení za správné a v podrobnostech na přijaté skutkové i právní závěry soudem prvního stupně odkazuje. 12. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když shledal správné i rozhodnutí o nepřiznání náhrady za náklady řízení (poměřeno odvolacími námitkami). 13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná, j