25 CO 131/2022-153 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 5. 2022, č. j. 7 C 42/2021-117, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit jim 249 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 249 152 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 97 185,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný neporušil svoji zákonnou ani prevenční povinnost a nenastaly tak u něj podmínky pro vznik jeho odpovědnosti za škodu tvrzenou žalobci. 3. Proti shora uvedenému rozsudku podali včas odvolání žalobci, kteří namítali, že soud prvního stupně neprovedl všechny jimi navržené důkazy, zejména výslech žalobce, který byl osobně přítomen na místě samém v bytě, kdy se zjišťovalo, že je zcela zřetelně slyšet zvuk tekoucí vody popsaný i svědky. Dle žalobců se snažil soud dvě svědecké výpovědi dezinterpretovat a zlehčovat. Především nezaznamenal a nehodnotil odpověď svědka [jméno] [příjmení], který se vyjádřil tak, že při zjišťování úniku vody žalovaný nezpochybňoval, že zvuk tekoucí vody slyší. Žalovaný tedy věděl, že v místě, kde je umístěn kotel, teče voda a neudělal vůbec nic. V tom právě žalobci spatřují jeho odpovědnost. Dle žalobců měl soud v případě pochybnosti o výpovědích dvou svědků provést výslech účastníka a místní šetření na místě samém. Žalovaný se měl přesvědčit o tom, že při všech vypnutých spotřebičích vodoměr vykazuje spotřebu vody. Dle žalobců soud přikládal neadekvátní význam hodnotě tzv.„ znaleckého posudku“ a zcela nesprávně hodnotil provedené důkazy jednostranně a výhradně ve prospěch žalovaného. Závěry soudu prvního stupně neodpovídají svědeckým výpovědím a jsou popřením jejich obsahu. V důsledku shora uvedeného soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, včetně úvah, které nemají oporu v právním předpisu ani judikatuře. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, případně jej změnil a přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobců uvedl, že soud prvního stupně provedl pečlivé dokazování, které ohodnotil v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Dle žalobců měl původně žalovaný opravit bezpečnostní ventil plynového kotle a závadu na ventilu odhalit. Následně žalobci tvrdili, že žalovaný porušil i obecnou prevenční povinnost předcházet škodám na majetku třetích osob a způsobil jim zásadní škodu. Žalovaný zdůraznil, že nevěděl, že vadným pojistným ventilem z plynového kotle odtéká velké množství vody do odpadu, a ani to vědět nemohl díky nesprávné montáži systému plynového kotle. Dle žalovaného soud prvního stupně hodnotil výpovědi svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení] logicky a v celkových souvislostech. Z jejich výpovědí bylo zřejmé, že se žalobcům jako svým přátelům snaží pomoci a sami jejich výpovědi každopádně znevěrohodnili základní skutková tvrzení žalobců, například poznámka svědka [příjmení], že jeho„ instalatérské ucho“ bylo schopné na rozdíl od ucha„ běžného občana“ únik vody v bytě identifikovat. Stejně tak tvrzení [anonymizováno] [příjmení] o tom, že zvuk tekoucí vody byl slyšet někde od kotle,„ ale že se to neodhalí jen tak pohledem laika bez sundání krytu od kotle a odhalením armatur a podobně“. Ve skutečnosti se na problém přišlo, až když se zcela cíleně řešilo protáčení vodoměru při provádění odpočtu vody. Navíc svědek [příjmení] naopak neřešil větší spotřebu v dotčeném bytě za rok 2019 a správcovskou kancelář nechal tuto spotřebu absurdně snížit o jeden řád nul. Pokud žalobci namítali, že v protokole nebyly dostatečně zaznamenány všechny okolnosti výpovědi svědka [příjmení], lze pouze dodat, že k protokolaci samé se mohly vyjádřit obě strany sporu a řešit věc dodatečně je neprofesionální a bezpředmětné. Pokud jde o navrhovanou výpověď žalobce jako účastníka řízení, podotýká žalovaný, že účastník není povinen mluvit pravdu a navíc k postupu podle § 131 o. s. ř. přistupují soudy ve výjimečných případech, pokud účastník nemůže svá skutková tvrzení prokázat jinak. Nalézací soud odmítl provést výslech žalobce, neboť by pro věc samotnou nemohl přinést nic zásadního a maximálně by tvrdil to, co již uvedl prostřednictvím svého advokáta. Žalovaný zdůraznil, že žalobce byl na návštěvě žalovaného v předmětném bytě, seděl poblíž samotného plynového kotle a únik vody neslyšel. Místní šetření považoval žalovaný za nadbytečné za situace, kdy již došlo k výměně vadného pojistného ventilu. Návrh žalobců na zpětné namontování vadného pojistného ventilu do kotle považuje za absurdní. Žalobci neuvedli, co by se takovým důkazem mělo prokázat za situace, kdy nesporným mezi účastníky bylo to, že pojistný ventil poškozený byl a v důsledku toho došlo k masivnímu odtoku vody do odpadu. Žalovaný s ohledem na neodborně vybudovaný systém plynového kotle, včetně jeho nestandardního uložení ve skříňce kuchyňské linky, tak i z hlediska subjektivního, nemohl závadu na pojistném ventilu v systému plynového kotle identifikovat, a to nejen díky nemožnosti vizuální kontroly, ale i díky případné kontrole akustické. Kvůli nevhodnému umístění plynového kotle bylo v bytě slyšet maximálně jeho časté spínání. Žalovaný uvedl, že má technicko- ekonomické vzdělání a z pozice své manažerské funkce v zaměstnání nikdy neřešil výsostně technické problémy, jako je porucha pojistného odtokového ventilu, ale problémy charakteru ekonomického. Žalovaný souhlasí s postupem soudu prvního stupně, pokud neprovedl žalobci navrhovaný znalecký posudek, neboť z návrhu žalobců nebylo zřejmé, jaký znalec by měl provést znalecké zkoumání a případně, čeho by se mělo týkat. Žalovaný považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, i pokud jde o právní posouzení věci, zejména výklad vládního nařízení č. 308/2015 Sb. ve vztahu k problematice údržby a opravy bytů a hrazení těchto nákladů. I podle žalovaného není pojistný ventil napojený na zásobník vody systému plynového kotle„ uzavírací armaturou na rozvodu vody“. Jedná se o výsostně specifické technické zařízení, jehož správnou funkci může technický laik maximálně kontrolovat vizuální kontrolou, což v tomto případě instalace plynového kotle neumožňovala. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné. 6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobci se žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný byt“), na dobu neurčitou, a to od [datum], minimálně však do [datum]. Článek VI. písm. e) této smlouvy stanoví povinnost nájemce zajišťovat a na vlastní náklady provádět běžnou úpravu bytu a drobné opravy související s jeho užíváním, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne 500 Kč. Bylo sjednáno, že nájemce oznámí potřebu jiných oprav neprodleně pronajímateli s tím, že pokud nájemce včas neprovede běžnou údržbu bytu nebo opravy, ke kterým je dle nájemní smlouvy povinen, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím písemném upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu vynaložených nákladů. Nájemce se mimo jiné zavázal chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na bytě a umožnit pronajímateli přístup do bytu za účelem kontroly jeho stavu, a to po předchozí dohodě s nájemcem. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] činila spotřeba vody v předmětném bytě [číslo] m³. Byla vyúčtována jako vodné a stočné celkem ve výši 249 152 Kč. Únik vody byl zjištěn při zapisování stavu vodoměru [datum]. Příčinou úniku vody byla vada pojistného ventilu v plynovém kotli. Plynový kotel nebyl správně instalován, chybí zkušební kohout mezi uzávěrem a zpětnou klapkou, a při její poruše se nedá identifikovat závada. Funkcí pojistného ventilu je hlídat zvýšení přetlaku nad hodnotu předepsanou. Pokud k přetlaku dochází pravidelně, vnitřek ventilu se zanáší inkrustacemi. Normou [příjmení] [jméno] [číslo] z roku 2005 je předepsáno, že odtok vody by měl být viditelný, aby byl dostatek času na výměnu ventilu předtím, než zůstane otevřený trvale. Zúžení průtočného průřezu pojistného ventilu bez přerušení tlaku volným výtokem je hrubou chybou instalace. Únik vody odfukem pojistného ventilu byl způsoben neodbornou montáží plynového kotle a jeho propojením s nepřímotopným zásobníkem. Ke skončení nájemního vztahu mezi účastníky došlo [datum]. 7. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném d