25 CO 5/2022-157 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně„) rozsudkem ze dne 29. 9. 2021, č. j. 11 C 90/2021 - 134 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání mobilního navíjecího zařízení Herkules IV č. H 4-870417/: 17, rok výroby 1987 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 42 437,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření ústní smlouvy o nájmu navíjecího zařízení uvedeného ve výroku I. (dále jen„ navíjecí zařízení“) mezi účastníky řízení na dobu určitou ode dne [datum] a žalobu zamítl z důvodu předčasnosti. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, která nesouhlasila se skutkovými závěry soudu prvního stupně a následně jeho závěry právními. Namítala nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně, neboť se dle jejího názoru nevypořádal s provedenými důkazy v jejich vzájemné souvislosti a kontextu a neuvedl, který z nich a z jakého důvodu považuje za více přesvědčivý a z jakého důvodu se naopak k jiným nepřiklání. Nevypořádal se s námitkami žalobkyně ohledně vnitřní rozpornosti vybraných důkazů a nevzal v úvahu ani zásadní důkaz, kterým je společné prohlášení žalobkyně a žalovaného, které obsahovalo ujednání, že mezi stranami nebyl ohledně navíjecího zařízení uzavřen žádný smluvní vztah. Dle žalobkyně účastníci konkludentně uzavřeli smlouvu o výprose dle ustanovení § 2189 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). Vlastník věci je pak oprávněn dle § 2190 o. z. kdykoliv požadovat vrácení předmětné věci, což odvolatel učinil ve své výzvě k vrácení ze dne [datum]. Dle žalobkyně žalovaný nepředložil žádné přesvědčivé důkazy, které by potvrdily její tvrzení, že bylo k předmětnému navíjecímu zařízení sjednáno užívací právo právě do [datum]. Jde o důkazní břemeno žalovaného, aby tuto skutečnost prokázala. Žalovaný k prokázání doby trvání užívacího oprávnění, předložil notářský zápis, jehož předmětem je společné prohlášení pana [příjmení] a pana [příjmení], ovšem tvrzení pana [příjmení] uvedená v notářském zápise jsou v rozporu s výpovědí, kterou učinil u Policie České republiky [datum], kde uvedl, že navíjecí zařízení mělo být vypůjčeno pouze do konce roku 2020 Pan [anonymizováno] tedy odporoval sám sobě. V době jeho výpovědi před Policií České republiky ještě nebylo zahájeno řízení v této věci a pan [příjmení] neměl důvod uvádět nepravdu. V době učinění společného prohlášení pana [příjmení] a [anonymizováno] před notářem, již bylo zahájeno soudní řízení o vydání navíjecího řízení a společné prohlášení v notářském zápisu tak bylo zcela zjevně vyhotoveno právě pro účely tohoto řízení. Obsah notářského zápisu je v rozporu se svědeckou výpovědí pana [příjmení], který je statutárním orgánem žalovaného. Z notářského zápisu se podává, že pánové [příjmení] a [příjmení] termín trvání užívacího oprávnění do [datum] sjednali již [datum] tedy ještě před samotným předáním navíjecího zařízení. Pan [anonymizováno] naopak uvedl, že k ujednání tohoto termínu došlo až následně po převzetí navíjecího zařízení, jeho poruše a opravě. Ostatně toto uvedl i soud v rozsudku v odst. 16. Pan [anonymizováno] výslovně potvrdil, že při prohlídce navíjecího zařízení [datum] byl přítomen za žalovaného pouze on a pan [příjmení], nikoliv pan [příjmení], tedy panu [příjmení] nemohl tuto smlouvu v den uvedený v notářském zápisu ústně uzavřít a prohlášení v notářském zápisu tak není pravdivé. Svědci pan [příjmení] a pan [příjmení] potvrdili, že navíjecí zařízení bylo při převzetí provozuschopné a k poruše spojky mělo dojít až při jeho provozu žalovaným. Shodně si to účastníci potvrdili rovněž v písemném prohlášení ze dne [datum]. V notářském zápise pánové [příjmení] a [příjmení] uvedli, že navíjecí zařízení nebylo provozuschopné a vykazovalo vadu spojky již při předání. Pan [anonymizováno] i pan [příjmení] vyhotovili notářský zápis společně, následně jej doplnili čestným prohlášením, když uvedli špatné označení navíjecího zařízení. Je tedy zřejmé, že postupovali koordinovaně za účelem zvýhodnění žalovaného v tomto řízení. Pan [anonymizováno] se účastnil jednání mezi stranami řízení o odkoupení navíjecího zařízení v letech 2020 -2021, má tak zjevný zájem na úspěchu žalovaného a nelze jej považovat za nestrannou osobou. Pan [anonymizováno] působil jako předseda představenstva žalobkyně, vede s ní řadu četných sporů, jeho činnost jako statutárního orgánu žalobkyně je předmětem prověřování ze strany Policie České republiky. Pokud by bylo prokázáno, že předal navíjecí zařízení z majetku žalobkyně do užívání třetí osoby bez jakéhokoliv dokladu či plnění, bylo by možno to posoudit jako porušení péče řádného hospodáře, a proto i pan [příjmení] má zájem na úspěchu žalovaného. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že byl přítomen pouze při prohlídce navíjecího zařízení společně s panem [příjmení] a zástupcem žalovaného a potvrdil, že nebyla ujednána doba užívání. Následně uvedl, že datum do konce roku 2022 mělo být údajně ujednáno až dodatečně po provedení opravy mezi panem [příjmení] za žalovaného a [příjmení] za žalobce. Svědek výslovně uvedl, že u toho jednání nebyl přítomen a má informaci pouze z druhé ruky. Přesto soud uzavřel, že ujednání o době trvání užívacího práva vyplynulo i ze svědecké výpovědi pana [příjmení]. Svědek [příjmení], který měl na starosti správu navíjecích zařízení pro žalobkyni uvedl, že navíjecí zařízení každý rok testoval za účelem zjištění jeho provozuschopnosti a potvrdil, že mu pan [příjmení], který pro žalobkyni spravoval areál letiště [obec], sdělil, že navíjecí zařízení bude v dohledné době vráceno. Dohlednou dobu vrácení však nelze ztotožnit s důkazem o ujednání doby trvání do [datum], jak učinil soud prvního stupně v odst. 22 v rozsudku, když uvedl, že ujednání doby užívání potvrzuje i výpověď pana [příjmení]. Žalobkyně poukázala na písemné Prohlášení o společném postupu ze dne [datum] (dále také jen„ Prohlášení“), jehož účelem bylo stanovit pravidla pro vyřešení právního vztahu k navíjecímu zařízení, ve kterém si strany výslovně ujednali„ strany neuzavřely žádný smluvní vztah týkající se navíjecího zařízení a toto mají v zájmu napravit tím, že [anonymizováno] si navíjecí zařízení odkoupí od [anonymizováno]“ Vysvětlení žalovaného, že tím myslel pouze existenci písemné smlouvy a že nepovažoval existenci výpůjčky za důležitou, považuje žalobkyně za účelovou. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že písemné prohlášení bylo uzavřeno na podkladě dlouhodobé komunikace mezi účastníky řízení. V proběhu celého jednání o uzavření písemného prohlášení nikdy nepadlo, že by měla existovat k navíjecímu zařízení smlouva o užívání platná do konce roku 2022. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že pan [příjmení] měl v rozhodující době jako předseda představenstva zastupovat žalobkyni vždy alespoň s dalším členem představenstva. Nemohl tedy samostatně žalobkyni zavázat k právnímu jednání bez souhlasu dalšího člena představenstva. Soud se s touto námitkou žalobkyně nikterak nevypořádal. Když uvedl, že byl pan [příjmení] oprávněn jednat samostatně, tak tuto svoji úvahu neodůvodnil. Pokud jde o pana [příjmení], byl zaměstnancem žalovaného na pozici vedoucí leteckého provozu. Žalobkyně má přinejmenším za sporné, zda osoba odpovědná za koordinaci vzletů a přistávání letadel obvykle může uzavírat za právnickou osobu také dlouhodobé smluvní vztahy. Ani s touto námitkou ze strany žalobkyně se soud prvního stupně nevypořádal. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně popřel, že by uváděl nepravdivá a účelově vykonstruovaná tvrzení, kterými by se snažil zhojit skutečnost, že se účastníci explicitně nedohodli na době trvání užívání navíjecího zařízení. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení] s tím, že jeho účast na odvolacím jednání zajistí. Zároveň poukázal na právní sílu notářského zápisu jako veřejné listiny. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal jej podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) shledal odvolání opodstatněným. 5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že žalobkyně je vlastníkem leteckého mobilního zařízení č. H 4-870417/: 17 červenobílé barvy (dále jen navíjecí zařízení) sloužícího pro vzlet větroňů pomocí tažného lana. Navíjecí zařízení bylo předáno předsedou představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení] žalovanému [datum]. Žalovaný má navíjecí zařízení stále ve svém držení a užívá je. Účastníci řízení podepsali dne [datum] Prohlášení o