27 CO 29/2022-79 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č.j. 12 C 357/2021-61 ze dne 30.11.2021 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku a) 25 320 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 980,71 Kč, spolu s úrokem ve výši 20 569,24 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 19 211,12 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 19 211,12 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, b) 3 420 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 023,06 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 014,54 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 598,06 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 2 598,06 Kč od 16.1.2021 do zaplacení (výrok I.) a dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 640,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupce žalobkyně (výrok II.). Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání, přiznal nezaplacené zůstatky dvou spotřebitelských úvěrů, včetně všech vedlejších plateb a příslušenství. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má nárok na náhradu nákladů řízení, sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 740 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý„ z pěti úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci“ včetně„ pěti paušálních náhrad“ výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30.11.2021 dále náleží„ 58,31 Kč představující jednu patnáctinu z náhrady za 84 ujetých km v částce 474,70 Kč“ (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a.t. a„ náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč“ podle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 058,31 Kč ve výši 432,25 Kč. V této výši byla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána. 2. Proti výroku II. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Jako odvolací důvod uplatňuje nesprávný výpočet náhrady nákladů řízení. Podle žalobkyně soud prvního stupně aplikoval nesprávně § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) advokátního tarifu i na další úkon po podání návrhu na zahájení řízení (konkrétně účast na jednání ze dne 30.11.2021), ačkoli § 14b advokátního tarifu v odst. 3 a odst. 5 písm. b) stanoví, že sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7 a paušální náhrada výdajů pak činí 300 Kč za každý z těchto úkonů. Žalobkyně má za to, že jí měla být přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 5 699,60 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 150 Kč, za první tři úkony právní služby odměna advokáta ve výši podle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu (tj. úkon à 300 Kč) a příslušný režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. úkon à 100 Kč); za učiněný čtvrtý úkon právní služby odměnu advokáta ve výši dle § 14b odst. 3, resp. dle § 7 a § 11 advokátního tarifu (tj. 2 260 Kč za úkon) a příslušný režijní paušál ve výši dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu (tj. 300 Kč za úkon); za DPH 21 % ze součtu odměny a režijního paušálu. Proto navrhla změnu rozhodnutí soudu prvního stupně. 3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř. a shledal odvolání žalobkyně opodstatněným, neboť soud prvního stupně pochybil při svém výpočtu na více místech. 4. Odvolací soud se zabýval toliko výrokem II. o náhradě nákladů řízení, který má charakter usnesení, neboť výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním dotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 o.s.ř.). 5. Skutkově lze z obsahu spisu shrnout, že žalobkyně se svou žalobou zcela uspěla, v zastoupení advokátem byly realizovány skutečně 4 úkony právní služby, z toho 3 úkony do podání návrhu včetně (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) a 1 úkon po podání návrhu (účast na jednání). Soud prvního stupně ostatně číselně správně počítal se 4 úkony, byť v odůvodnění nesprávně uvedl, že jde o 5 úkonů právní služby. V tomto směru šlo jen o zjevnou chybu v psaní. 6. Podle § 14b odst. 1, 3, 4 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění od 1.7.2014 (dále jen advokátní tarif) v občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč, přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částku 500 Kč. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2 a 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. 7. Ze shora uvedeného vyplývá, že výpočet žalobkyně předestřený v odvolání je co do odměny advokáta a jeho hotových výdajů správný, na rozdíl od výpočtu soudu prvního stupně, neboť za úkon účasti u jednání (po podání návrhu) skutečně náleží již plná (nesnížená) odměna a náhrada hotových výdajů, tedy 2 260 Kč + 300 Kč bez DPH. O správnosti výpočtu redukované náhrady nákladů za 3 předchozí úkony není ani v odvolacím řízení spor, žalobkyně v této snížené výši své náklady vyčíslila již ve svém návrhu. 8. Dále je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně správně vyšel z toho, že v den jednání zástupce žalobce absolvoval u soudu prvního stupně 15 jednání (ani o tom není spor), proto také žalobkyně původně (u jednání) požadovala alikvotní 1/15 náhrady cestovného a náhrady za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta k soudu a zpět. V odvolání sice tato část náhrady nákladů nebyla uvedena, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by se žalobkyně této původně vyčíslené a požadované části náhrady nákladů vzdala. Proto odvolací soud do výpočtu zahrnul i tuto část. 9. V tomto směru soud prvního stupně s odkazem na správná ustanovení o cestovních náhradách a na údaje z technického průkazu vozidla správně vypočetl celkové cestovné 474,70 Kč (viz výše), alikvotní část 1/15 ale činí 31, 647 Kč a nikoli 58,31 Kč. Chyba spočívá v tom, že soud prvního stupně ve skutečnosti správně vypočetl 1/15 též z náhrady za promeškaný čas, jejíž celkovou výši 400 Kč také správně určil a odůvodnil (viz výše), a tuto alikvotní část přičetl k cestovnému do celkové správné výše 58,31 Kč. K tomu však přiznal uvedenou náhradu za promeškaný čas ještě jednou, navíc v plné výši. O tuto náhradu proto bylo nutné celkovou náhradu snížit. 10. V konečném důsledku žalobkyni správně náleží náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně v celkové výši 5 770 Kč (3x 300 Kč + 3x 100 Kč + 1x 2 260 Kč + 1x 300 Kč + 58,31 Kč + DPH 21% z uvedených částek + 1 150 Kč za zaplacený soudní poplatek). 11. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně tak odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. per analogiam pouze co do celkové výše náhrady nákladů řízení, jinak ho podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil - co do určení, kdo, komu, jak a v jaké lhůtě má náhradu poskytnout, neboť náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit ve věci samé zcela úspěšné žalobkyni k rukám právního zástupce v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 151 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř., § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení podle § 150 o.s.ř. odvolací soud stejně jako soud prvního stupně neshledal. 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 1 730