28 CO 69/2022-584 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-východ shora uvedením rozsudkem zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem a) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. k uspokojení restitučního nároku žalobce a) ohledně ideální ½ spoluvlastnického podílu k pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], (výrok I.), zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem b) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. k uspokojení restitučního nároku žalobce b) ohledně ideální ½ spoluvlastnického podílu k pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze situace, kdy se se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalované, a to uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen„ zákon o půdě“) ve vztahu k v žalobě označeným pozemkům, v průběhu řízení pak k pozemku v [katastrální uzemí]. Tvrdili, že uplatnili nárok na vydání pozemků v roce [rok], o jejich nároku však bylo rozhodnuto až v roce [rok], takže se nemohli účastnit nabídek pozemků pro uspokojení jejich nároku. Taktéž tvrdili, že žalovaná nezařazuje do veřejných nabídek dostatečný počet náhradních pozemků, zejména odpovídající výměry a kvality. Žalovaná (právní předchůdce Pozemkový fond ČR) podle názoru žalobců postupovala svévolně a liknavě. Žalobci taktéž namítali, že jejich restituční nárok nebyl oceněn správně. 3. Žalovaná nerozporovala postavení žalobců jako oprávněných osob. Uvedla, že u každého z nich eviduje restituční nárok ve výši 36 419,48 Kč, namítala však, že oprávněné osoby se mohou domáhat převedení konkrétního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojován a současně je shledán liknavý, svévolný či s jinými nesrovnatelný postup žalované, který v nyní projednávaném případě není dán. Žalobci se totiž neúčastnili žádné veřejné nabídky, přestože od doby nabytí převážné části jejich restitučního nároku ([datum]) v nich bylo nabídnuto 5 350 pozemků. 4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Státní pozemkový úřad vydal [datum] rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že žalobcům se jako oprávněným osobám nevydávají pozemky v [katastrální uzemí] dle PK část [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], domu [adresa], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo], PK p. [číslo] dle § 11, odst. 1, písm. a), c) zákona o půdě. Žalovaná je vlastníkem pozemku [číslo] o výměře 7296 m2, [katastrální uzemí], příslušný k hospodaření s tímto majetkem státu je Státní pozemkový úřad. Pozemek je užíván k zemědělské rostlinné výrobě, jeho obvyklá cena činí 510 720 Kč. Restituční nárok žalobce a) byl podle rozhodnutí ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], vyčíslen ve výši 36 419,98 Kč, restituční nárok žalobce b) ve výši 36 419,98 Kč, dále byl podle rozhodnutí ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], vyčíslen restituční nárok žalobce a) ve výši 60 138,90 Kč a žalobce b) ve výši 60 183,09 Kč. Žalobci se mohli od [datum] účastnit veřejných nabídek, od tohoto data bylo vyhlášeno [anonymizováno] kol, nabízeno bylo 5 350 pozemků o výměře celkem 10 359 142 m2 a nabídkové ceně celkem 41 142 250,04 Kč, z toho na území hlavního města 704 adekvátních pozemků o celkové výměře 807 116 m2 za celkem 4 778 325,19 Kč. Žalobci se žádné z těchto veřejných nabídek neúčastnili. 5. Soud prvního stupně posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 229/1991 Sb., konkrétně podle § 4, § 11a odst. 1, § 14 odst. 1 a § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě a uzavřel, že žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě, pozemek v [katastrální uzemí] je však ke dni [datum] vyloučen z převodu. Co se týče liknavost či svévolného postupu na straně žalované, vyšel soud prvního stupně ze závěrů přijatých v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 39/2018 (jež bylo vedeno mezi týmiž účastníky a rovněž na nahrazení projevu vůle žalované), založených na názoru vysloveném Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 24. 2. 2021, č. j. 28 Cdo 287/2021-352, a návazně v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2021, č. j. 30 Co 215/2018-508, spočívajícím v tom, že žalobci neposkytli žalované potřebnou součinnosti při uspokojování jejich nároků adekvátní účastí ve veřejných nabídkách, tj. zákonem předvídatelným způsobem, ačkoli legitimní důvod pro pasivitu žalobců není dán, nelze tak na straně žalované shledat pochybení ve vztahu k možnosti uspokojit nárok žalobců. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl. Nákladový výrok odůvodnil procesním úspěchem žalované, která provedla v řízení 9 úkonů. 6. Proti rozsudku podali včas odvolání žalobci. Namítali, že na straně žalované je jednoznačně dána liknavost a svévole při uspokojování restitučních nároků žalobců. Poukazovali na nesprávné ocenění nevydaných pozemků a soud prvního stupně vytýkaly, že nevyčkal, zda a jakým způsobem dojde k přecenění restitučního nároku žalobců. Už jen nesprávné ocenění nároku je důvodem objektivně bránícím žalobcům v účasti ve veřejných nabídkách týkajících se adekvátních pozemků, problém spatřují žalobci i v tom, že o jejich nárocích je rozhodováno postupně. Dodali také, že do veřejných nabídek nejsou zařazovány vhodné pozemky co do výměry, lokality či hodnoty, případně jsou vhodné pozemky nabízeny v režimu převodu podle zákona č. 95/1999 Sb., žalovaná rovněž upřednostňuje převody pozemků na jiné osoby neveřejného sektoru. Žalobci v odvolacím řízení tvrdili, že o přecenění restitučního nároku žádali žalovanou dopisem ze dne [datum], v mezidobí byl nárok skutečně přeceněn, jeho výše v současnosti činí pro každého z žalobců 813 320,53 Kč, jejich nárok nebyl dosud ani z části uspokojen. Namísto původně požadovaného pozemku v [katastrální uzemí] žádali o nahrazení projevu vůle žalované o převodu spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] na každého z žalobců. K účasti vedlejšího účastníka na návrh žalované nespatřovali žalobci důvod a rozporovali možnost poměřovat nároky jejich a dalších osob optikou tzv. lepšího práva. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. 7. Žalovaná k odvolání uvedla, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně i právně správné a navrhuje jeho potvrzení. V odvolacím řízení shodně s žalobci tvrdila, že došlo k přecenění části restitučního nároku žalobců, a to na základě jejich žádosti ze dne [datum], evidovaná výše restitučního nároku nyní činí pro každého z žalobců 813 320,53 Kč, nárok žalobců nebyl dosud uspokojen ani z části. Pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] je i dle žalované vhodný k převodu, sama jej zařadila v březnu letošního roku do veřejné nabídky. Navrhovala, aby do řízení jako vedlejší účastník vstoupili účastníci řízení vedených u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 392/2019 ([jméno] [anonymizováno]) a u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 11 C 52/2022 ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]), neboť jako oprávněné osoby de zákona o půdě vznesli nárok na převod stejného pozemku v [katastrální uzemí]. [jméno] [příjmení] nechtěl v pozici vedlejšího účastníka vystupovat a uvedl, že pozemek v [katastrální uzemí] již není předmětem jím vedeného řízení. 8. [ulice] účastník tvrdil, že o jeho restitučním nároku bylo rozhodnuto [datum], jeho dosud nevypořádané výše činí 6 314,50 Kč (z původní výše 42 161,50 Kč). Učinil již řadu pokusů o vypořádání svého nároku ve veřejných nabídkách. Úvahy o konkrétním hospodářském využití pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] považuje nyní za předčasné, soustředí se na jeho získání. Ve veřejné nabídce zveřejněné žalovanou [datum] se ucházel právě o tento pozemek, jde také o jediný pozemek, jehož převodu se domáhá v soudním řízení zahájeném u kompetentního soudu, návrh na jeho převod uplatnil dříve než žalobci, kteří jej označili až v odvolacím řízení, návrh na změnu žaloby by proto neměl být odvolacím soudem připuštěn. [ulice] účastník dále namítal, že žalobci se měli převodu uvedeného konkrétního pozemku domáhat u věcně a místně příslušného soudu, tedy novým návrhem u Okresního soudu v Příbrami. 9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 odst. 2 a contr. o. s. ř.) přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlas