79 C 50/2021-41 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 30. 8. 2021 žalobu, kterou se domáhal, aby soud povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Žalobce tvrdil, že podal ke katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve svůj prospěch, neboť v souvislosti s rozvodem manželství žalobce a účastnice řízení bylo dohodou vypořádáno společné jmění žalobce a účastnice řízení, včetně dohody o uspořádání budoucího bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Dle této dohody se výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] včetně podílu na domě a pozemcích, a to ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, stal žalobce. Tomuto návrhu na vklad vlastnického práva však nebylo vyhověno. Katastrální úřad své zamítavé rozhodnutí zdůvodnil tím, že v případě vkladu práva na základě dohody o vypořádání SJM musí být návrh na vklad podán do 3 let od zániku SJM, jinak nastane ona nevyvratitelná právní domněnka podílového spoluvlastnictví bývalých manželů, přičemž v případě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, kterým soud mimo jiné schválil dohodu bývalých manželů o vypořádání SJM, se jedná o deklaratorní, nikoli tedy konstitutivní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. Žalobce však s tímto závěrem nesouhlasí, neboť žádný předpis nestanoví lhůtu do kdy je třeba návrh na vklad změny vlastnického práva podat. Z těchto důvodu proto navrhl, aby bylo žalobě vyhověno, a aby byl povolen vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce, a tím bylo nahrazeno napadené rozhodnutí. 2. Účastnice se k dané žalobě nevyjádřila. 3. Ze správního spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [číslo] soud zjistil, že dne 9. 6. 2021 v [anonymizováno] podal žalobce návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně bytové jednotky [adresa] v budově [adresa], [část obce] na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] s podílem na společných částech domu ve výši [číslo] a ohledně pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo]. Katastrální úřad podáním ze dne 8. 7. 2021 seznámil účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí a následně dne 30. 7. 2021 vydal rozhodnutí [číslo jednací], kterým návrh na vklad zamítl. Svoje zamítavé rozhodnutí zdůvodnil tak, že v případě vkladu práva na základě dohody o vypořádání SJM musí být návrh na vklad podán do 3 let od zániku SJM, jinak nastane ona nevyvratitelná právní domněnka podílového spoluvlastnictví bývalých manželů, přičemž v případě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, kterým soud mimo jiné schválil dohodu bývalých manželů o vypořádání SJM, se jedná o deklaratorní, nikoli tedy konstitutivní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené byl proto v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 katastrálního zákona tento vklad zamítnut. Rozhodnutí nabylo právní moci. 4. Krajský soud v Praze, jako věcně a místně příslušný soud, přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 249 a násl. o.s.ř. a dospěl k závěru, že opravný prostředek byl podán osobou oprávněnou a včas, není však důvodný. 5. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), katastrální úřad ve vkladovém řízení zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. 6. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne. 7. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soukromé listiny v rozsahu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona). 8. Soukromými listinami tak jsou zejména veškeré smlouvy, dohody a jiné listiny o právním jednání, na jejichž základě vznikají, mění se nebo zanikají práva zápisem do katastru. 9. V daném případě pak soukromou listinu představuje smlouva o vypořádání společného jmění manželů a uspořádání budoucího bydlení pro dobu po rozvodu, uzavřená dne 20. 10. 2015 mezi žalobcem a účastnicí. Rovněž byl předložen rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], kterým bylo manželství, které uzavřeli [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] dne [datum] před [stát. instituce], rozvedeno. 10. Podle § 738 odst. 1 o.z. platí, že dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. 11. Podle § 741 o.z. platí, že nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. 12. Z daného tak vyplývá, že je-li předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Těmito účinky má zákona na mysli účinky věcněprávní, když smlouva pochopitelně strany zavazuje již od svého uzavření (není-li její účinek odložen např. odkládací podmínkou). Je třeba odlišovat její účinky obligační a věcně právní. Ostatně obligační účinnost je tradičním předpokladem pro samotný zápis do veřejného seznamu. 13. Stanovení odlišné účinnosti pro věci zapisované do veřejného seznamu je pak třeba zohlednit i při dodržení tříleté lhůty, kterou zákon manželům k vypořádání dává. Byl-li návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle smlouvy o vypořádání SJM podán po uplynutí tří let od jeho zániku, aniž bylo vedeno řízení u soudu o jeho vypořádání, platí, že nemovitosti jsou na základě zákonné domněnky ve spoluvlastnictví (Rc 87/2011). 14. Pokud v daném případě byla k návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí předložena listina, která má být titulem k zápisu do katastru nemovitostí (Smlouva o vypořádání společného jmění manželů a uspořádání budoucího bydlení ze dne [datum] a rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]), pak její obsah neodůvodňuje navrhovaný vklad, neboť jak správně zdůvodnil katastrální úřad, dohoda o vypořádání SJM a rozsudek soudu o rozvodu manželství nestačí k tomu, aby dohoda o vypořádání SJM nabyla právních účinků, a proto tyto listiny nejsou dostačující ke vkladu vlastnického práva i po uplynutí 3 let od zániku SJM. 15. Katastrální úřad tak správně uzavřel, že v případě zániku SJM a jeho vypořádání, pokud je předmětem vypořádání nemo