21 CO 3/2023-122 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně svým rozsudkem č.j. 217 C 108/2022 – 80 ze dne 4. 10. 2022 rozhodl tak, že výrokem I. uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 2 574 Kč s úrokem z prodlení vždy ve výši 10 % ročně z částky 85,25 Kč od 6. 7. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 13. 7. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 20. 7. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 27. 7. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 3. 8. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 10. 8. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 17. 8. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 24. 8. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 31. 8. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 7. 9. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 14. 9. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 21. 9. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 27. 9. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 4. 10. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 12. 10. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 19. 10. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 26. 10.2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 2. 11. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 9. 11. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 16. 11. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 23. 11. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 30. 11. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 7. 12. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 14. 12. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 20. 12. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 27. 12. 2019 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 4. 1. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 11. 1. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 18. 1. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 25. 1. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 1. 2. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 8. 2. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 15. 2. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 22. 2. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 1. 3. 2020 do 11. 9. 2020, z částky 212,75 Kč od 7. 3. 2020 do 11. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 574 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. žalobu zamítl do částky 7 986,72 Kč, co do kladného rozdílu mezi úrokem z prodlení z částky 3 439,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 174,24 Kč a úroku z prodlení dle I. výroku tohoto rozsudku, dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 439,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že mezi jejím právním předchůdcem – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] před poskytnutím spotřebitelského úvěru věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Tvrdila, že na jejím základě byla žalovanému vyplacena zápůjčka ve výši 7 000 Kč, kterou se tento zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč ve čtyřiceti pěti týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný zaplatil pouze částku 7 000 Kč, z nichž částku 3 560,31 Kč tvořila jistina a částku 3 439,69 Kč poplatek. S odkazem na smlouvu žalobkyně nárokovala po žalovaném také sjednaný smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že žalovanému v souvislosti s jeho prodlením se zaplacením vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně nárokovala ve výši 3 500 Kč a že mu dále vznikla povinnost zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 174,24 Kč a sankční poplatky ve výši 1 900 Kč, představující náklady právního předchůdce žalobkyně, účelně vynaložené v důsledku prodlení žalovaného. Žalovanému byly zaslány tři upomínky s poplatkem po 300 Kč a poplatek ve výši 1 000 Kč za zahájení vymáhání dluhu specializovaným vymáhacím oddělením společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, ale žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 3. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami tak, jak je podrobně uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla po dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (vzhledem k výši spotřebitelského úvěru) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru – typově smlouva o zápůjčce, na základě které uvedená společnost vyplatila žalovanému v hotovosti dne 26. 4. 2019 částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu se zápůjčkou zaplatit také úrok ve smlouvě bez pochybností smluvený kapitalizovanou částkou 932 Kč, nikoliv úrokovou sazbou 29 % běžící z jistiny i po sjednané době splatnosti zápůjčky, jak prokazuje znění smlouvy, když na rozdíl od výrazného uvedení kapitalizovaného úroku je úroková sazba na formulářové smlouvě uvedena méně zřetelným způsobem, a to v souvislosti se zákonnou povinností procentuálního vyčíslení úrokové sazby z důvodu ochrany spotřebitele, tedy nikoliv jako jednoznačný závazek úrok v procentuální výši po reálnou dobu zápůjčky platit. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně k jeho výzvě, po kvalifikovaném poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), nedotvrdila a neprokázala, jaké konkrétní služby zpoplatňuje poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč za situace, kdy smlouva o zápůjčce, jako i žádost mají formulářový charakter, finanční částka byla vyplacena v den podpisu smlouvy a pověřená osoba zapůjčitele pouze ověřila údaje od žalovaného z předložené pracovní smlouvy a náhledem do elektronické databáze, dále kdy vedení účtu a inkasní výběr splátek je zpoplatněn dalším poplatkem ve výši 1 642 Kč. Uvedl, že nemá za prokázané, že poplatek ve výši 2 728 Kč má reálnou protihodnotu v poskytnuté službě. Při neprokázání protiplnění dospěl k závěru, že jediným ekonomickým účelem ujednaného poplatku ve výši 2 728 Kč je navýšení ceny peněz, což je funkcí úroku, který již byl ve smlouvě transparentně sjednán v kapitalizované částce 932 Kč. Konstatoval, že žalobkyně k jeho výzvě, opět po kvalifikovaném poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nijak nespecifikovala konkrétní náklady, které v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vynaložila, když upomínka z 10. 2. 2022 prokazuje pouze vyhotovení jedné písemné upomínky žalobkyně žalovanému před předáním věci právnímu zástupci. Uvedl, že tak nemá za prokázané, že paušalizované náklady na upomínání a vymáhání ve výši 1 900 Kč představují platbu za reálně vynaložené náklady žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, když oznámení o postoupení pohledávky prokazuje postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Nezpochybněné tvrzení žalobkyně a zejména přehled plateb na smlouvu prokazují, že žalovaný v souvislosti se smlouvou o zápůjčce zaplatil celkem 7 000 Kč ve shora uvedených platbách. 4. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), ust. § 588 o.z., ust. § 2048 o.z., ust. § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) a ust. § 1879 o.z. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a o doměření soudního poplatku podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5. Uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 7 000 Kč, spolu s ní se zavázal zaplatit také smluvený úrok v kapitalizované částce 932 Kč a podle ust. § 1721 a ust. § 1723 odst. 1 o.z. ve spojitosti se smlouvou poplatek za vedení účtu a službu inkasa splátek ve výši 1 642 Kč. Poplatek ve výši 2 728 Kč v souladu s ust. § 555 o.z. posoudil prvostupňový soud podle obsahu jako další„ skrytý“ úrok představující cenu půjčených peněz. Uzavřel, že ujednání o něm je podle ust. § 588 o.z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a zákonem, s odkazem na ust. § 1811 o.z. Konstatoval, že při neplatnosti ujednání o tomto poplatku byl žalovaný na základě smlouvy o zápůjčce povinen zaplatit jistinu zápůjčky, transparentně smluvený úrok a poplatek za vedení účtu a inkasní služby, t.j. celkem částku 9 574 Kč, přičemž v řízení bylo prokázáno, že uhradil pouze částku 7 000 Kč. S odkazem na ust. § 2390 o.z. mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni, na níž pohledávka přešla podle ust. § 1879 a § 1880 o.z., dlužnou jistinu ve výši 2 574 Kč Smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 3 439,69 Kč po uplynutí sjednané doby splatnosti zápůjčky prvostupňový soud zamítl jako nedůvodný a contr. ust. § 2 392 odst. 1 o.z. s tím, že nebyl ve smlouvě smluven. S odkazem na ust. § 588 o.z. byla zamítnut