23 Co 191/2024-138 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha - východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným usnesením (dále jen „usnesení soudu prvního stupně“ nebo „napadené usnesení“) zamítl jednak žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby byla žalovanému uložena povinnost „zdržet se zamezování či omezování příjezdu na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a k pozemku st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , vše zapsané na listu vlastnictví , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, - východ“ (výrok I.), dále zamítl žalobu, aby byla žalovanému uložena povinnost „odstranit obrubníky umístěné před příjezdovou bránou k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, – , Anonymizováno, “ (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně konstatoval, že nebylo možné zcela jednoznačně posoudit včasnost žaloby ve smyslu § 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy sice „žalobci počátek běhu zákonné šestitýdenní lhůty přisuzovali datu 13. 5. 2024, kdy se měl a) žalobce v ranních hodinách dozvědět o umístění obrubníků v , adresa, okolo předmětných pozemků, zejména před přístupovou bránu“, přitom však doložené fotografie prokazující umístění obrubníků nebyly nikterak datovány, stejně tak nebylo možno s jistotou říci, kdy žalovaný, potažmo společnost realizující stavební práce, skutečně započal s prováděním stavby, a kdy skutečně došlo k umístění dotyčných obrubníků, které žalobci vnímají jako svémocné rušení držby a „z doložených rozhodnutí stavebního úřadu přitom plyne, že žalovaný požádal o udělení kolaudačního souhlasu již dne , datum, , tj. téměř jeden měsíc před žalobci tvrzeným datem umístění obrubníků, s tím, že o kolaudační souhlas za účelem užívání stavby je žádáno v okamžiku dokončené stavby, případně v okamžiku, kdy je část stavby schopna samostatného užívání, a kolaudační rozhodnutí tak má představovat ukončení celého kolaudačního procesu“. Soud prvního stupně nicméně přesto přistoupil k věcnému projednání žaloby. Poukázal na to, že žalobci spatřují svémocné rušení držby práva služebnosti zřízené ve prospěch předmětných pozemků v umístění obrubníků ze strany žalovaného, zejména před přístupovou bránu žalobců, s úmyslem zamezit jim vjezd na předmětné pozemky, které jsou v jejich vlastnictví. Soud prvního stupně však uzavřel, že „na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování je zřejmé, že stavební práce probíhají na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci (tedy nikoliv svémocně) a bude na stavebním úřadu, aby poté, co uplyne doba, po kterou je v současné době kolaudační řízení přerušeno, posoudil, zda stavební práce probíhající na základě stavebního povolení probíhají za splnění všech podmínek pro umístění a provedení stavby a zda jsou splněny všechny předpoklady pro vydání kolaudačního souhlasu potřebného k jejímu užívání (včetně posouzení souladu stavby s projektovou dokumentací ověřenou ve společném řízení)“.3. Proti tomuto usnesení, podali žalobci v zákonné lhůtě odvolání. Poukazovali na to, že Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne, Anonymizováno, 7. 2. 2018, je ve prospěch panujících pozemků žalobců parc. č. 278/12 a st. 462 v katastrálním území , adresa, zřízena bezúplatná služebnost přístupu, příjezdu a spoluužívání, přípojek a napojení na liniové stavby a komunikaci přičemž smlouva specifikuje rozsah služebnosti: „přes celou plošnou výměru služebných pozemků (zejm. po zpevněných plochách a pozemních komunikacích na služebných pozemcích) chodit a vjíždět stroji, vozidly, jízdními soupravami, přepravními a manipulačními prostředky, přepravovat náklad, dopravovat osoby i věci (včetně zpátečních tras), to vše způsobem potřebným k nerušenému užívání, provozu, obsluze, využití, opravám a údržbě panujících pozemků (a/nebo staveb, které jsou jejich součástí), k výkonu práv vlastníka panujících pozemků nebo práv ze zřízených služebností; tomuto právu vlastníka panujícího pozemku odpovídá povinnost vlastníka služebných pozemků kdykoli umožnit přístup a příjezd oprávněnému i osobám, které vlastníka (držitele) panujícího pozemku navštíví a komunikaci s bezprašnou vozovkou z asfaltu nebo betonových dlaždic, jejíž tonáž není omezena, svým nákladem udržovat v bezpečném provozuschopném stavu; spoluužívat služebné pozemky jako veřejně přístupnou pozemní komunikaci zejména k příchodu, příjezdu a ke spojení panujících pozemků s místními komunikacemi a silnicemi, k vjezdu na panující pozemky a zajištění jejich dopravní obslužnosti; tomuto právu vlastníka panujícího pozemku odpovídá povinnost vlastníka služebných pozemků na služebných pozemcích zachovat vjezd a výjezd z panujících pozemků a toto užívání umožnit a trpět“. Služebnost zatěžuje služebnou parcelu žalovaného parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný nechal okolo pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, svémocně umístit obrubníky, zejména před přístupovou bránu, čímž je žalobcům znemožněn vjezd k jejich rodinnému domu a zaparkování na jejich pozemku, čímž došlo k narušení posledního pokojného stavu, který zde panoval, žalobci tak nemohou řádně užívat svou zkolaudovanou nemovitost, kterou užívají od prosince roku 2021 a instalace obrubníků podle žalobců představuje svémocné rušení držby.4. Dále uvedli, že ačkoli v , adresa, v obci , adresa, , v níž bydlí, probíhají stavební práce na základě stavebního povolení v rámci stavby „Komunikace a technická infrastruktura , adresa, , obec , adresa, “, projektová dokumentace ke stavbě předpokládá vybudování vjezdů na pozemky jednotlivých vlastníků, avšak žalovaný vybudováním obrubníků vjezd na pozemky žalobců znemožnil. Je proto nesprávná úvaha soudu prvního stupně, že výstavba obrubníků před přístup k nemovitosti žalobců proběhla na základě stavebního povolení v rámci uvedeného stavebního záměru, a svémocné rušení držby práva žalobců neproběhlo na základě stavebního povolení, ale je se stavebním povolením mimoběžné. Žalobci namítali, že jim není zřejmé, z jakých zjištění soud vycházel, pokud uzavřel, že stavební práce probíhají na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci (tedy nikoliv svémocně) a jsou přesvědčeni, že odůvodnění napadeného usnesení je v tomto směru nedostatečné, a že soud k této otázce neprovedl úplné dokazování. Nijak se přitom nevypořádal se skutečností, že stavební práce na základě stavebního povolení byly ukončeny před , datum, , kdy žalovaný požádal o vydání kolaudačního souhlasu, zatímco obrubníky byly instalovány až v květnu 2024. Podle žalobců „je tedy zřejmé, že žalovaný o kolaudační souhlas žádal v okamžiku dokončené stavby dle stavebního povolení, přičemž následnou instalaci obrubníků provedl nad rámec stavebního povolení, tedy svémocně“. Žalobci dále uvedli, že stavební záměr nesmí být v rozporu s řádným užíváním nemovitostí zkolaudovaných před kolaudací stavebního záměru, ani nesmí být v rozporu s existujícím věcným právem ve formě služebnosti přístupu, příjezdu a spoluužívání. Bránění ve výkonu věcného břemene, jakož i rušení držby žalobců je nepřípustné. Žalobci považují za nepřípustné, aby soud namísto poskytnutí ochrany rušené držby žalobce odkázal na posouzení stavebním úřadem, tím spíše, když instalace obrubníků nebyla provedena v rámci stavebního řízení, ale svémocně mimo stavební povolení. Podle žalobců, „i kdyby hypoteticky stavební dokumentace umožňovala vybudování obrubníků před příjezdovou bránu k nemovitosti žalobců, jednalo by se o zjevné zneužití práva ze strany žalovaného, které však nepožívá právní ochrany. Pokud by žalovanému mělo být umožněno nerespektovat práva z věcného břemene, jakož i narušovat poslední pokojný stav, bylo by to v rozporu s dobrými mravy.“5. K otázce včasnosti žaloby žalobci uvedli, že žádost o udělení kolaudačního souhlasu byla sice podána již , datum, , avšak v té době obrubníky před vjezdem k nemovitosti žalobců ještě umístěny nebyly. Omítli názor soudu prvního stupně, že by k žalobě připojené fotografie nebyly nedatované, když „žalobci v bodu 8 žaloby uvedli, že uvedená fotodokumentace je z , datum, “, přičemž „fotografie zachycují postup prováděných prací (zapuštění obrubníků do země a jejich zabetonování)“. Podle žalobců je pak irelevantní, kdy žalovaný započal s prováděním stavby a kdy skutečně došlo k umístění dotyčných obrubníků, neboť lhůta pro podání žaloby z rušené držby začne běžet ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší. Poukazovali na to, že „žalobce o umístění obrubníků telefonicky upozornil Policii České republiky, jakmile se o umí