25 Co 141/2024-98 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) uložil rozsudkem ze dne , 15. 4. 2024, , č. j. , 25 C 9/2024-88, , žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , 49 715,60 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , 49 715,60 Kč, od , 4. 5. 2022, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , 4 167 Kč, k rukám jejího právního zástupce v téže lhůtě (výrok II.). Soud prvního stupně nákladový výrok rozsudku odůvodnil tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná [§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a že žaloba byla podána na ustáleném vzoru opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech [§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“)]. Z celkové přiznané částky náhrady nákladů řízení činila náhrada zaplaceného soudního poplatku , 1 989 Kč, .2. Proti shora uvedenému rozsudku, avšak pouze proti nákladovému výroku II., podala včasné odvolání žalobkyně. Soud prvního stupně jí nesprávně přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , 1 989 Kč, , ačkoliv jí byl soudní poplatek vyměřen ve výši , 2 486 Kč, a ve stejné výši jí byl také uhrazen. Zdůraznila, že proti aplikaci § 14b AT v rámci napadeného rozsudku svým odvoláním nebrojí. Navrhla, aby odvolací soud výrok II. napadeného rozsudku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , 4 664 Kč, , a požádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek v napadeném výroku II. dle § 212 a § 212a odst. 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.4. Výrok I. rozsudku nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).5. Předmětem přezkumu byl pouze nákladový výrok II. Žalobkyni bylo v plném rozsahu vyhověno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v tomto řízení domáhala splnění povinnosti, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení rovněž zkoumat, zda byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzván k plnění. Žalobkyně spolu s žalobou doložila, že žalovaného k plnění vyzvala upomínkou dne , 6. 12. 2022, . Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má tak podle § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.6. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně nejprve zaplatila za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši , 1 989 Kč, . Následně byla věc převedena do rejstříku C a žalobkyni byl vyměřen doplatek soudního poplatku ve výši , 497 Kč, , jenž byl následně žalobkyní také zaplacen.7. Podle § 14b odst. 1 AT v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , 50 000 Kč, a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do , 10 000 Kč, částku , 200 Kč, , přes , 10 000 Kč, do , 30 000 Kč, částku , 300 Kč, a přes , 30 000 Kč, do , 50 000 Kč, částku , 500 Kč, .8. Podle bodu 1. písm. b) položky 1 Přílohy SOP činí poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , 20 000 Kč, do , 40 000 000 Kč, , 5 % z této částky.9. Podle bodů 1. písm. c) a 2. položky 2 Přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SOP“) činí poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než , 20 000 Kč, 4 % z této částky. Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.10. Odvolací soud nejprve přezkoumal, zda soud prvního stupně správně v dané věci aplikoval ustanovení § 14b AT, a dospěl ke kladnému závěru. Jelikož žádný z účastníků proti aplikaci § 14b AT v napadeném rozsudku nebrojil, odvolací soud k tomuto toliko stručně konstatuje, že je tomu tak proto, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci na ustáleném vzoru, přičemž předmětem řízení byla (vyjma příslušenství) částka , 49 715,60 Kč, , tedy částka nižší než , 50 000 Kč, .11. Jelikož bylo řízení, v jehož rámci byl vydán napadený rozsudek, zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyní, byl této nejprve v souladu s bodem 1. písm. c) položky 2 Přílohy SOP vyměřen soudní poplatek ve výši , 1 989 Kč, . Následně byla věc převedena do rejstříku C, tedy elektronický platební rozkaz nebyl vydán a bylo pokračováno v řízení, a proto byl žalobkyni v souladu s bodem 2. položky 2 Přílohy SOP doměřen poplatek do nominální výše odpovídající pětiprocentní sazbě dle bodu 1. písm. b) položky 1 Přílohy SOP, tedy do celkové výše , 2 486 Kč, . V této celkové výši byl žalobkyní rovněž také zaplacen. Soud prvního stupně však tuto skutečnost opomněl reflektovat v rámci vyčíslení výše náhrady nákladů řízení, na níž má žalobkyně vůči žalovanému právo, a proto napadený výrok II. předmětného rozsudku nemohl ve svém původním znění obstát.12. Náklady žalobkyně, které jí je neúspěšný žalovaný povinen nahradit, tak tvoří zaplacený soudní poplatek včetně doplatku (, 2 486 Kč, ) a náklady právního zastoupení (odměna advokáta za tři úkony právní služby po , 500 Kč, dle § 14b odst. 1 AT ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT – převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), tři paušální náhrady hotových výdajů po , 100 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada ve výši , 378 Kč, odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 AT, jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že advokátní kancelář, jejímž prostřednictvím vykonává advokacii, je jejím plátcem) celkem , 4 664 Kč, .13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v rozsahu výše náhrady nákladů řízení změnil tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení a ve zbylém rozsahu jej pak dle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť soud prvního stupně správně rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přiznanou náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.) a k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)14. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Náklady odvolacího řízení přiznané úspěšné žalobkyni tvoří náklady právního zastoupení (odměna advokáta za jeden úkon právní služby , 1 550 Kč, dle § 7 bod 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT a dále ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT – odvolání nikoliv ve věci samé, jedna paušální náhrada hotových výdajů , 300 Kč, dle § 13 odst. 4 AT a dále náhrada ve výši , 388,50 Kč, odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 AT, jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že advokátní kancelář, jejímž prostřednictvím vykonává advokacii, je jejím plátcem). Celkem tak výše účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v odvolacím řízení činí po zaokrouhlení na celé koruny , 2 239 Kč, a tuto částku uložil odvolací soud výrokem II. tohoto usnesení žalovanému zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).