26 Co 150/2024-72 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a na zaplacení náhrady nákladů mimosoudního vymáhání ve výši , částka, . Ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.2. Z provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne , datum, smlouvu nazvanou Smlouva č. 26/022/327 (dále jen „Smlouva“), kterou se žalovaná zavázala provést podlahovou betonovou pokládku na ploše 2 500 m² na stavbě označené jako „BD3 , adresa, “. Zhotovené dílo žalovaná žalobkyni předala protokolárně dne , datum, . Ve Smlouvě mimo jiné žalovaná převzala za dílo 48měsíční záruku a žalobkyně se zavázala případně zjištěné vady díla oznámit žalované bez zbytečného odkladu. Ve Smlouvě si účastníci dále ujednali, že pro případ, kdyby v rámci konkrétní reklamace žalobkyně požadovala opravu vad či výměnu věci, bude žalované poskytnuta 30denní lhůta počínající od data písemné reklamace s tím, že pokud by žalovaná v této lhůtě vytýkané vady neodstranila, bude mít žalobkyně právo nechat reklamované vady opravit na náklady žalované., právnická osoba, předložené e-mailové korespondence soud I. stupně zjistil, že e-mailovou zprávou ze dne , datum, stavbyvedoucí žalobkyně , jméno FO, (dále jen „, jméno FO, “), označený ve Smlouvě s odkazem na e-mailovou adresu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, jako kontaktní osoba pro oblast provádění díla, oznámil , jméno FO, (dále jen „, Anonymizováno, “), jednateli žalované, že položené betony na ploše 1618 m² se drolí, a vyzval jej k vyjádření a řešení popsaného problému. E-mailovou zprávou ze dne , datum, , Anonymizováno, sdělil, že na provedené práci neshledal žádné nedostatky. Přesto požádal o vyčíslení nákladů na případnou „penetraci“ podlah. E-mailovou zprávou ze dne , datum, vyčíslil , jméno FO, tyto náklady částkou , částka, . E-mailovou zprávou z , datum, , jméno FO, vyzval , jméno FO, , aby sdělil, zda žalovaná reklamaci, a to tentokrát již v celém rozsahu položených betonových ploch, uznává s tím, že žalobkyně požaduje vyřídit reklamaci opravou, kterou, neprovede-li bezodkladně žalovaná, zajistí si ji žalobkyně sama. E-mailovou zprávou ze dne , datum, , Anonymizováno, , jméno FO, odpověděl, že žalovaná výtky žalobkyně neakceptuje, protože bylo potřeba, a to již nikoli činností žalované v rámci Smlouvy, provést před pokládkou podlah další úpravu položených betonových povrchů. V dalším e-mailu ze dne , datum, , jméno FO, setrval na stanovisku, že betonování bylo žalovanou provedeno nekvalitně. Další e-mailovou zprávou z , datum, Jílek , jméno FO, potvrdil, že se na stavbu dostaví tzv. mentor žalované, aby ověřil kvalitu položeného betonu. , jméno FO, ale již předtím téhož dnes e-mailovou zprávou , jméno FO, sdělil, že žalobkyně již musí úpravu betonů provést, jmenovaný nemůže čekat až na následující týden, kdy má jet do Francie. E-mailovou zprávou z , datum, , Anonymizováno, , jméno FO, sdělil, že žalovaná považuje stanovisko žalobkyně stran vytýkaných vad za neadekvátní. Dle zjištění žalované došlo k namítanému poškození betonových povrchů zejména v důsledku pohybu osob na dosud nedozrálém betonu, jakož i v důsledku jejich „oškrábání“. Zároveň požádal , Anonymizováno, , jméno FO, o zaujetí stanoviska. Žalobkyně na tento e-mail již nereagovala, a naopak po provedení objednaných zkoušek na kvalitu betonové pokládky společností , právnická osoba, . (za částku , částka, ), nechala provést opravu předmětných podlah („penetraci“) společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která na provedení práce vystavila žalobkyni faktury dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, na celkovou částku , částka, , kterou žalobkyně uhradila.4. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že Smlouvou účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v níž žalovaná zároveň poskytla záruku za jakost provedeného díla dle § 2619 ve spojení s § 2113 a násl. o. z. po dobu 48 měsíců od převzetí díla. Ve Smlouvě si rovněž sjednali písemnou formu komunikace při uplatňování a řešení nároků z této záruky. Rovněž si ve Smlouvě ujednali, že po konkrétním vytčení vad bude žalované poskytnuta 14denní lhůta k zaslání písemného stanoviska, a že pokud do 30 dnů od zaslání písemného oznámení o uplatňování nároku ze záruky opravou díla žalovaná tuto opravu neprovede, je žalobkyně oprávněna na nálady žalované zajistit opravu reklamované vady sama.5. V posuzovaném případě však dle soudu I. stupně žalobkyně především nedodržela dohodnutou písemnou formu uplatnění záruční reklamace vad. Žalobkyně zajišťovala uplatnění posuzovaného smluvního nároku z odpovědnosti za záruku prostřednictvím svého zaměstnance , jméno FO, , který v této záležitosti komunikoval se zástupce žalované , jméno FO, e-mailovými zprávami. Ty však lze za písemná právní jednání považovat jen v případě, jsou-li opatřeny zaručeným elektronickým podpisem. V tomto směru nestačí, dle soudu I. stupně, pokud e-mailové zprávy byly případně opatřeny jménem a příjmením jednající osoby. Pokud k otázce zachování sjednané formy uplatňování záruční reklamace žalobkyně namítala, že ve Smlouvě byl , jméno FO, ujednán jako kontaktní osoba žalobkyně s odkazem na jeho e-mailovou adresu, tuto námitku neshledal soud I. stupně jako důvodnou, protože ze Smlouvy vyplývá, že tento způsob komunikace byl sjednán jen pro provádění díla samotného nikoli pro případné pozdější záruční reklamace. Dále posuzovaná reklamace nebyla uplatněna řádně i z toho důvodu, že její podstatné náležitosti nebyly vymezeny na jediné listině, ale jednotlivé obsahové prvky reklamace byly uplatňovány, případně zpřesňovány, postupně, celkem ve třech e-mailových zprávách , jméno FO, ze dnů 6. 1. až , datum, . Postup žalobkyně při reklamačním vytýkání vad shledal soud I. stupně jako zmatečný a nepřehledný. Dle soudu I. stupně žalobkyně v průběhu reklamačního procesu ani neposkytla žalované sjednanou 14denní lhůtu k písemnému vyjádření od uplatněné reklamace, když reklamace byla dospecifikována dne , datum, , lhůta k vyjádření žalované končila až , datum, , a naopak již , datum, začala sama prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . provádět opravu reklamovaných vad. Tímto bezprostředním provedením oprav žalobkyně navíc sama zmařila možnost objektivně přezkoumat, zda jí tvrzené vady vůbec existovaly. Vzhledem k uvedeným pochybením žalobkyně při uplatňování záruční reklamace, jež byly v rozporu jak se zákonem, tak s obsahem Smlouvy, dle soudu I. stupně žalobkyni nárok ze sjednané záruky nevznikl.6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm, že soud I. stupně založil svou argumentaci především na závěru, že žalobkyně nedodržela sjednanou písemnou formu podané reklamace, a proto je její reklamace neplatná a nárok ze smluvené záruky jí nevznikl. Takový právní názor však žalobkyně považuje za projev extrémního právního formalismu, který zcela ignoruje nejen běžný obchodněprávní styk ve stavebnictví, ale rovněž písemnou dohodu mezi stranami a faktickou probíhající komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou v konkrétním projednávaném případě. Žalobkyně považuje dále za nesprávný závěr soudu, že provedení reklamace bylo neurčité. Žalobkyně má za to, že uvedla dostatečným způsobem rozsah reklamace, projevy vady a také požadovaný způsob opravy. Žalovaná v průběhu řešení reklamované vady nikdy nenamítala, že by jí nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná. Účelové tvrzení o neurčitosti reklamace žalovaná sdělila až ve vyjádření svého právního zástupce dne , datum, , tedy dlouho po provedené reklamaci a jejím zamítnutí. E-mailovou zprávu žalované ze dne , datum, je třeba považovat za zamítnutí reklamace. Dne , datum, ještě proběhlo mezi stranami jednání na místě samém, ale ani poté nedošlo ke změně postoje žalované. Zamítnutí reklamace následně potvrdila písemně dne , datum, .7. Žalobkyně dále v odvolání namítla, že pokud v odst. 11. 2. Smlouvy byla ujednána písemná forma komunikace při vyřizování odpovědnosti za vady a za převzatou záruku za jakost, toto ujednání má podle žalobkyně pouze pořádkový charakter, který měl pouze ulehčit důkazní postavení v případném sporu. Smysl a účel ujednání o formě této komunikace tedy nevyžaduje, aby nemohla probíhat i v jiné než sjednané formě. Není tedy podle žalobkyně splněna podmínka dle § 580 odst. 1 o. z., aby se jednalo o neplatné jednání, ke kterému se nepřihlíží. Takovému výkladu odst. 11. 2. Smlouvy odpovídá dle žalobkyně i faktický průběh reklamačního jednání mezi stranami, které komunikovaly e-mailem, telefonem a osobním jednáním na místě samém, a samy tak sjednanou formu nedodržovaly. Žalobkyně dále poukázala na § 582 odst. 2 o. z., podle něhož lze na