28 Co 164/2024-213 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud , adresa, -západ (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl shora označeným rozsudkem žalobu (výrok I.), a rozhodl, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27 588 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II.).2. Soud prvního stupně se zabýval žalobou ve znění podání ze dne , datum, (jímž došlo ke zpětvzetí žaloby v rozsahu , částka, ) na zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení s tím, že žalobkyně provedla , datum, odtah vozidla Ford Tranzit r. z. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , světle modré barvy (dále jen „vozidlo“), jehož vlastníkem zapsaným v registru vozidel byla žalovaná. Vozidlo bylo nuceně skladováno na parkovišti provozovaném žalobkyní, která proto požaduje zaplacení žalované částky sestávající z nákladů na odtah , částka, , z nákladů za parkování ve výši , částka, denně za první tři dny a ve výši , částka, denně za čtvrtý až sto osmdesátý den a ve výši , částka, denně za každý další den.3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval argumentací žalované spočívající v tom, že nebyla a není ani vlastníkem, ani provozovatelem vozidla, neuzavřela kupní smlouvu a také nepodepsala návrh na změnu údajů ohledně vozidla v registru. Ve věci tedy není pasivně věcně legitimována, patrně byly zneužity její údaje a stala se obětí , podezřelý výraz, činu.4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně provedla odtah vozidla z , adresa, dne , datum, . Rovněž bylo prokázáno, že Hlavní město , adresa, stanovilo nařízením č. 13/2021 částky parkového korespondující s tvrzením žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že předchozím vlastníkem vozidla byl , jméno FO, . S žalovanou o jeho prodeji nikdy nejednal, jednal s mužem kolem 30 let, s tmavými vlasy, vyšší postavy, který tvrdil, že chce vozidlo koupit pro svou sestru, jejíž jméno mu nesdělil. Kupní cenu platil jmenovanému také tento neznámý muž, a to částku cca , částka, . Jméno tohoto muže , jméno FO, nezná, nic mu neříkají ani jména , jméno FO, či , jméno FO, , pouze ví, že dotyčný byl automechanik. Písemná smlouva nebyla uzavřena, , jméno FO, nebyl osobně přítomen při provedení změn zápisu v registru vozidel, domnívá se, že popisovanému muži vystavil plnou moc, jeho telefonní číslo předal na policii. Soud prvního stupně měl dále za prokázané, že , jméno FO, je bývalý přítel žalované, jejich vztah skončil v roce 2021. Popis , jméno FO, na něj „nesedí“, je totiž výrazně menší a nikdy se nevěnoval opravám aut. Taktéž bylo prokázáno, že žalovaná nikdy nejednala s , jméno FO, , nebyla při přepisu vozidla, nikdy neměla zájem o jeho koupi, nemá řidičské oprávnění. Konečně bylo prokázáno, že podpis žalované na žádosti o změnu údajů v registru vozidel není jejím pravým podpisem.5. Soud prvního stupně naproti tomu neměl za prokázané, že (a to ani po poučení poskytnutém žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), že žalovaná projevila vůli stát se vlastníkem vozidla.6. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, a uzavřel, že zápis žalované jako vlastníka vozidla v registru vozidel má pouze evidenční charakter. Žalovaná však žádost o zápis změny vlastníka nepodepsala, kupní smlouva byla uzavřena s jinou osobou, žalovaná neprojevila vůli nabýt vozidlo a zaplatit za něj kupní cenu, přičemž nevyšlo najevo ani to, že by žalovaná zmocnila , jméno FO, či , jméno FO, ke koupi vozidla. Žalovaná také podle názoru soudu prvního stupně neměla žádný důvod nabýt vozidlo, neboť nemá ani řidičské oprávnění. Soud prvního stupně tedy žalobu v plném rozsahu zamítl.7. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal náhradu nákladů řízení plně úspěšné žalované. Její účelně vynaložené náklady spatřoval v odměně zástupce podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši , částka, za jeden úkon právní služby, a to celkem za 5 takových úkonů (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u tří jednání před soudem prvního stupně), v paušální náhradě hotových výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za uvedené úkony a v 21% náhradě daně z přidané hodnoty , částka, , celkem tedy , částka, .8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že nabytí vozidla osobou bez řidičského oprávnění není ničím výjimečným a absence takového oprávnění není pro posouzení této věci relevantní. Rozhodná dále není ani otázka vlastnictví ve smyslu soukromého práva, zásadní je zápis žalované jako provozovatele v registru vozidel, když pojem provozovatel je vymezen právě na základě tohoto registračního principu. Jako provozovatel žalovaná odpovídá za škodu způsobenou vozidlem. Žalobkyně považovala za zcela jisté, že žalovaná byla při zápisu její osoby do registru vozidel přítomna, neboť o tom svědčí předložení jejího platného občanského průkazu, ohledně kterého nikdy nehlásila odcizení., tj. projevila vůli být jako provozovatel zapsána. Přítomen musel být i původní vlastník, protože k žádosti o změnu zápisu údajů nebyla doložena plná moc. Pracovnice úřadu zcela jistě ověřila podobu žalované i , jméno FO, na fotografiích na předložených dokladech. Pokud soud prvního stupně neměl tuto skutečnost za zjištěnou, měl podle návrhu žalobkyně provést výslech příslušné pracovnice , právnická osoba, , adresa, , jméno FO, . Podle názoru žalobkyně měla také být provedena konfrontace svědků Pinto a , jméno FO, a ověřena identita muže jednajícího s , jméno FO, pomocí telefonního čísla, které poskytl policii. Žalobkyně měla za to, že ve sporu je žalovaná věcně pasivně legitimována, a navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované, viz níže, ještě doplnila, že výslech svědkyně , jméno FO, považuje za zcela zásadní. Dále také tvrdila, že žalovaná se příliš nestarala o své záležitosti, což dokládá sám fakt registrace jejího trvalého pobytu na městském úřadu. Žalobkyni není ničeho známo o tom, že by žalovaná měla datovou schránku.9. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně i právně správný a navrhuje jeho potvrzení. Žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimována. Naopak na ní byl spáchán , podezřelý výraz, čin poškozování cizích práv, což bylo jednoznačně zjištěno šetřením Policie České republiky. Žalobou vznesený nárok je tedy minimálně v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná nebyla v žádném případě osobně přítomna provedení zápisu její osoby do registru vozidel, nebyla přítomna ani koupi vozidla, nikoho k takovým jednáním nezmocnila. Pokud , jméno FO, před Policií České republiky popisovala průběh ověření totožnosti osob, jejíchž údaje se zapisují do registru, má žalovaná za to, že vypovídala o standardním postupu, nevyjadřovala se ke konkrétnímu nyní projednávanému případu, to při množství jí zpracovávaných kauz ani není objektivně možné. Na úřadu nemohl být přítomen ani , jméno FO, , který ve své výpovědi jednoznačně uvedl, že se tak nestalo.10. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.11. Podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, platí, že nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.12. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od , datum, , je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.13. Podle § 2 odst. 2 psím a), písm. b) vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, se právnost údajů zapisovaných do registru silničních vozidel ručním vepsáním ověřuje podle údajů uvedených v žádosti o provedení zápisu nebo v přílohách k této žádosti a v dokladu totožnosti žadatele, je-li při podání žádosti ověřována jeho totožnost.14. Odvolací soud p