23 Co 305/2025-82 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení 93 412 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dlužnou odměnu a náklady za poskytnuté notářské služby, které žalované poskytl v souvislosti se sepisem notářského zápisu ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , sepsaného na žádost správní rady žalované.2. , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) uložil žalované zaplatit žalobci 93 412 Kč, s 15 % s úrokem z prodlení z 93 412 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a v téže lhůtě žalované uložil zaplatit žalobci na nákladech řízení 30 371,40 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce (výrok II.).3. Soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že žalobce žalované poskytl notářské služby, za něž žalované vyúčtoval odměnu a náklady ve výši 93 412 Kč. Vyúčtovaná odměna je v souladu s položkami notářského tarifu, na něž vyúčtování odkazuje; odměna za provedení notářského zápisu byla stanovena z emisního kurzu upisovaných akcií. Splatnost vyúčtování nastala 30. dnem od doručení vyúčtování, tedy , datum, . Žalovaná vyúčtovanou odměnu, přes urgenci žalobce, ani přes předžalobní výzvu, žalobci neuhradila.4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu prvního stupně, že neakceptoval řádnou omluvu z jednání, kterého se žalovaná nemohla zúčastnit z důvodu akutní nemoci a výslechem prokázat, že žalobcem požadované plnění je neoprávněné. Podle žalované, soud prvního stupně nesprávně ve věci rozhodl v její nepřítomnosti „bez toho, aby řádně zjistil stav věci výslechem“ a provedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že byly splněny podmínky pro projednání a rozhodnutí v nepřítomnosti žalované, která soudu důvod omluvy z jednání žádným způsobem nedoložila a nepožádala soud o odročení jednání. Soud tedy rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů. Podle žalobce je napadený rozsudek založen na řádném zhodnocení skutkového stavu a důkladném právním posouzení, přičemž ze strany soudu byly dodrženy veškeré hmotněprávní i procesněprávní náležitosti. Navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.6. , Anonymizováno, , jako soud odvolací, ve věci nařídil jednání na , datum, v , Anonymizováno, , k němuž účastníky předvolal, kdy žalované bylo toto předvolání doručeno do její datové schránky dne , datum, (fikcí). Podáním ze dne , datum, žalovaná požádala o odročení jednání s poukazem na plánované lékařské ošetření předsedy správní rady , tituly před jménem, , jméno FO, , což doložila potvrzením zubní kliniky , právnická osoba, , podle něhož byl termín plánovaného zubního ošetření jmenovaného na , datum, v , Anonymizováno, domluven dne , datum, . Odvolací soud nahlédnutím do veřejného rejstříku zjistil, že statutárním orgánem žalované je tříčlenná správní rada (předseda: , tituly před jménem, , jméno FO, , členové: , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), kdy za společnost je oprávněn jednat samostatně každý člen správní rady. Za tohoto stavu odvolací soud neshledal žádost o odročení jednání, odůvodněnou nemožností dostavit se k jednání pouze jedné ze tří osob oprávněných za žalovanou samostatně jednat, důvodnou a věc projednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované. K tomu odvolací soud pro úplnost dodává, že soud není povinen vyrozumívat účastníka o tom, jak byla jeho žádost o odročení jednání posouzena, tedy ani to, že jí nebylo vyhověno a soudní jednání ve stanoveném termínu proběhne. Je na účastníku řízení (jeho zástupci), který žádá o odročení jednání, zda si včas u soudu ověří, zda se jednání, o jehož odročení žádal, bude konat či nikoliv, či zda se za situace, že mu nedojde žádné vyrozumění o odročení jednání, tohoto jednání zúčastní, popř. si zajistí zástupce, či nikoliv.7. Odvolací soud napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, přezkoumal podle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Z obsahu soudního spisu se podává, že poté, co žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , a následně se stručně vyjádřila v tom smyslu, že „tzv. dluh, na který odkazuje žalobce eviduje rozdílně – neeviduje dlužní částku, a proto také požadované plnění není dle její evidence správné, oprávněné“, a protože žalovaná nesouhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, soud prvního stupně ve věci nařídil jednání na , datum, v , Anonymizováno, . Vyrozumění o konání jednání bylo žalované doručeno do datové schránky dne , datum, . Podáním žalované datovaným , datum, , došlým soudu prvního stupně , datum, , požádala žalovaná o odročení jednání s odůvodněním, že se k němu z důvodu nemoci nemůže dostavit předseda správní rady , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalované, provedl dokazování listinami založenými do spisu a ve věci rozhodl.9. Podle ustanovení § 101 odst. 3. o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.10. Možnost účastnit se jednání je jedno ze základních procesních oprávnění účastníka řízení, které mu umožňuje případné aktivní uplatnění dalších jeho procesních práv a povinností přímo při jednání soudu (např. vyjádřit se k žalobě, být poučen soudem dle § 118a o. s. ř., doplnit tvrzení a navrhnout další důkazy, vyjádřit se k provedeným důkazům atd.). Nejedná se však o oprávnění bezbřehé. Jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady (účastník musí být k jednání řádně a včas předvolán a nepožádal z důležitého důvodu o odročení nařízeného jednání), může soud věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníka. Poměrně rozsáhlá judikatura se obsáhle zabývá zejména „důležitostí“ tvrzeného důvodu pro odročení, „včasností“ jeho uplatnění popř. tím, do jaké míry je nezbytné i doložení tvrzeného důvodu již v souvislosti se samotnou žádostí o odročení. Nicméně společným předpokladem zkoumání všech uvedených podmínek pro odročení nařízeného jednání je žádost o odročení jednání. Samotná omluva účastníka, není-li jeho osobní účast u jednání pro projednání věci nezbytná, nebrání tomu, aby soud ve věci jednal, popř. i rozhodl, dospěje-li k závěru, že má pro posouzení věci a rozhodnutí všechny potřebné podklady.11. V projednávané věci pak žalovaná, kromě poměrně kusého vyjádření, že žádný dluh vůči žalobci neeviduje, netvrdila žádné zásadní skutečnosti zpochybňující vznik zažalovaného nároku či jeho zánik, nenavrhla žádné důkazy, tedy ani svůj účastnický výslech, který zmiňuje až v odvolání. Pokud se tedy k nařízenému jednání, o jehož konání byla s dostatečným předstihem vyrozuměna, nedostavila, pouze svou neúčast omluvila, aniž by však požádala o odročení jednání, soudu prvního stupně nic nebránilo v projednání věci a rozhodnutí v její nepřítomnosti.12. Soud prvního stupně provedl v řízení dostatečné dokazování prokazující žalobní tvrzení a zjištěný skutkový stav správně posoudil i po právní stránce podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) a vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a , Anonymizováno, (notářský tarif), která v odůvodnění napadeného rozsudku ocitoval. Odvolací soud pro stručnost v plném rozsahu na závěry rozsudku soudu prvního stupně odkazuje, když ani v odvolání žalovaná (vyjma procesních námitek) nenamítá nic, co by správnost skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně zpochybňovalo. V tomto směru postupuje odvolací soud v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupné na webových stránkách , Anonymizováno, ), podle kterého, vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, který plní roli přezkumné instance a nevytváří svá rozhodnutí bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.13. Na základě uvedeného odvolací soud podle ustanovení