24 Co 255/2025-156 — Krajský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Příbrami výrokem I. uložil žalovanému povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 9 Sd 5/2024, a to ve vztahu k částce 368 000 Kč a ve vztahu ke společnosti , Jméno žalobce B, ., ve vztahu k částce 120 000 Kč (výrok I.). Současně výrokem II. soud prvého stupně zamítl návrh, aby bylo žalobcům uloženo souhlasit s vydáním tohoto předmětu úschovy žalovanému. Dále výrokem III. soud prvého stupně uložil žalovanému zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 97 287,50 Kč.2. Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že v dané věci bylo prokázáno, že z účtu žalobců byly podvodným jednáním převedeny finanční částky 188 000 Kč, 180 000 Kč a 120 000 Kč na účet , jméno FO, a z jejího účtu pak následně byly poukázány na účet žalovaného. Na účtu žalovaného pak v rámci trestního řízení byly zajištěny finanční prostředky v této výši. Následně, vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn pachatel daného podvodného jednání, byly tyto finanční prostředky orgánem činným v trestním řízení složeny do úschovy soudu. Soud prvého stupně uzavřel, že žalovaný se přijetím těchto finančních prostředků bezdůvodně obohatil podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a to na úkor žalobců. Dovodil, že, pokud v době zajištění účtu byla na účtu daná hodnota, není právně významné, zda nějaké finanční prostředky žalovaný následně z daného účtu převáděl na jiný svůj účet a následně na účet u jiné společnosti, který zjevně nebyl účtem , jméno FO, . Převod se děl z vnitřního účtu žalovaného přiřazovaného ve vnitřní platformě žalovaného , jméno FO, a byl navíc založen v souvislosti s daným podvodným jednáním.3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. V něm namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním názoru. Poukázal na to, že žalovaný je finančně technologickou společností poskytující zpracování online plateb (peníze v daném státě od všech přijímá na sběrný účet a následně vyplácí či převádí v jiném státě z jiného sběrného účtu). V dané věci byla klientkou žalovaného , jméno FO, , která byla žalovaným dostatečně identifikována, a to fotografií dokladu totožnosti a „selfie“ portrétní fotografií. Peníze od klientky byly na základě daného vztahu zpracovány. Účet žalovaného byl zajištěn ve výši 488 000 Kč až po více než čtyřech měsících od dané transakce. Žalovaný namítá, že soud prvého stupně nesprávně opřel své rozhodnutí o údajnou existenci relativního majetkového práva, přitom v rámci řešení sporu z úschovy může být nárok založen jen na absolutním majetkovém právu, jak vyplývá z judikatury, kterou uvedl. I kdyby mohl být nárok založen na právu z bezdůvodného obohacení, nemohlo vzniknout. Dle ustálené judikatury bezdůvodné obohacení může vzniknout jen mezi subjekty, mezi kterými bezprostředně probíhalo plnění. Zvláštní právo na vydání pak nezakládá ani okolnost, že žalobci byli poškozeni jednáním neznámého pachatele, navíc žalobci svým nedbalostním zaviněním, kdy poskytli pachateli přístup k účtu, podvod umožnili. Žalovaný má za to, že právo k předmětu úschovy náleží žalovanému. Na daném bankovním účtu byly podnikatelské finanční prostředky žalovaného, žalovaná při smluvním jednání s , jméno FO, učinila vše, co po ní lze spravedlivě žádat, a kopií fotografie občanského průkazu a selfie portrétem soud neprovedl důkaz. Žalovaná je postihována za to, že na jejím bankovním účtu byly nějaké finance, ale vzhledem k zastupitelnosti finančních prostředků nemůže jít o ty totožné, které na účet vložila , jméno FO, . V tomto smyslu soud prvního stupně ignoroval princip zastupitelnosti věci. Žalovaný má za to, že je důvodné žalobu žalobců zamítnout, a naopak vyhovět žalobnímu návrhu žalovaného.4. Žalobci ve svém vyjádření navrhli potvrzení rozhodnutí soudu prvého stupně jako správného. Poukázali na to, že důvodem složení částky do soudní úschovy byla skutečnost, že šlo o finanční prostředky zajištěné v rámci prověřování podezření ze spáchání přečinu podvodu, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče neznámým pachatelem. Na účtu žalované byly v souvislosti s tímto šetřením zajištěny finanční prostředky v dané výši. Obhajoba žalovaného není důvodná vzhledem k tomu, že osoba, o níž tvrdí žalovaný, že od ní získala finanční prostředky (, jméno FO, ) dle důkazů provedených v rámci trestního a civilního řízení nikdy vědomě o převod svých prostředků na jiný účet nepožádala, sama se stala další obětí neznámého pachatele, s ohledem na charakter vyjádření , jméno FO, je zřejmé, že dané finanční prostředky nepovažovala za vlastní a nemohla je proto převést ani na jinou osobu. Přes její účet byl jen uskutečněn transfer odcizených peněz žalobců, tedy nelegálně získaných prostředků, a to na účet žalované. Žalovaná získala finanční prostředky od neoprávněné osoby, přičemž vzhledem k okolnostem a běžným opatřením v rámci boje proti legalizaci výnosu z trestné činnosti mohla dokonce získat i věc s vědomím, že se může jednat o výnos z nelegální činnosti, což podle § 1112 o. z. vylučuje možnost dovolat se dobré víry svého předchůdce. Žalobci přitom po zjištění, že bylo neoprávněně zasaženo do jejich internetového bankovnictví, učinili vše, co lze po nich spravedlivě žádat, aby zamezili škodě či tuto snížili. Je tedy zřejmé, že žalobci pozbyli peněžní prostředky prokazatelně úmyslným trestným činem neznámé osoby, a tyto prostředky byly transferovány prokazatelně přes účet , jméno FO, na účet žalované, z něhož byly postupem podle § 79a trestního řádu zajištěny. Žalovaná se nestala podle § 1111 o. z. vlastníkem předmětných peněžních prostředků a je na místě vydat je žalobcům.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1964 Sb. (o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.6. Soud prvého stupně v řízení provedl potřebné dokazování, důkazy správně zhodnotil a na jejich základě správně uzavřel o skutkovém stavu dané věci. Ostatně z vyjádření žalobců i žalovaného je zřejmé, že tento skutkový stav mezi nimi ani zásadně sporný není. Na rozhodnutí soudu prvého stupně, jde-li o skutková zjištění a závěry o skutkovém stavu, lze proto zásadně odkázat.7. Ke skutkovému stavu věci proto lze stručně shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že z účtu žalobců byly podvodným jednáním převedeny částky 188 000 Kč a 180 000 Kč (z účtu žalobce , Jméno žalobce A, ) a částka 120 000 Kč (z účtu , Jméno žalobce B, .) na účet , jméno FO, , z jejího účtu byly dále tyto finanční prostředky přeposlány na účet žalované. Finanční prostředky byly převedeny, aniž by za ně žalobci obdrželi protiplnění. Z výsledků šetření Policie ČR přitom jednoznačně vyplývá, že úmyslem žalobců nebylo zaslat finanční prostředky , jméno FO, , tyto finanční prostředky byly neoprávněně odčerpány z jejich internetového bankovnictví pod záminkou zájmu o investice do akcií , Anonymizováno, Pokud jde o , jméno FO, , z policejního šetření vyplývá, že také ona byla zneužita pod záminkou obchodování s akciemi společnosti , Anonymizováno, . obchodování s kryptoměnou. V této souvislosti umožnila neznámé osobě, aby prováděla operace na jejím účtu, kdy sem finanční prostředky (mimo jiné od žalobců) přicházely a následně odešly na účet žalovaného. Z vyjádření této osoby v trestním řízení vyplývá, že v této souvislosti ona sama s žádnou další osobou obchodně aktivně nejednala, neměla ani jiný účet a z peněz, které byly zaslány na její účet a následně odeslány, nic nemá. Byla pouze takto využita třetí osobou, kterou nezná.8. Soud prvého stupně z hlediska skutkového stavu dále vycházel z tvrzení žalovaného, které nebylo ani nijak zpochybněno žalobci. Žalovaná tvrdila, že je finanční technologickou společností, která poskytuje platební řešení založená na rychlých a levných mezinárodních platbách s nižšími konverzními poplatky. Z tohoto důvodu vede žalovaná v každém státě zvláštní sběrný bankovní účet. Při přijetí platby na sběrném účtu v jenom státu pak dle pokynů klienta dochází k vyplacení této částky z jiného sběrného účtu. Takto byl dne 21. 6. 2022 v platformě žalovaného vytvořen účet , jméno FO, , u níž bylo k dispozici datum narození, telefonní číslo, e-mail, adresa a IP adresa přihlášení. Žalovaná obdržela pro ověření totožnosti , jméno FO, fotografii jejího dokladu totožnosti a fotografii obličeje klienty. V souvislosti s požadavkem klientky na převod osmi plateb byly finanční prostředky na pokyn klientky převedeny na bankovní účet žalované vedený u , právnická osoba, . (účet, který byl zajištěn Policií ČR do hodnoty 488 000 Kč v souvislosti s výše popsaným šetřením), z jiného vnitřního účtu žalované pak byly převedeny finanční prostředky na účet u společnosti , Anonymizováno, s názvem , jméno FO, .9. Soud prvého stupně z provedeného dokazování dále správně zjistil, že Policie ČR – Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor , adresa, , odděl