24 Co 279/2025-121 — Krajský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Kladně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 81 750 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů od 21. 2. 2024 do zaplacení (výrok I.), výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 15 308,73 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.2. Soud na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný byl zapsán vlastníkem a provozovatelem vozidla ke dni jeho odtahu, přičemž toto vozidlo nemělo platnou technickou prohlídku. Na základě kupní smlouvy dne , datum, došlo k prodeji vozidla a novým vlastníkem se stala společnost Autocentum , jméno FO, , právnická osoba, . Žalobkyně rozhodla o odtahu vozidla na parkoviště, když stálo na místní komunikaci bez platné technické prohlídky, následně došlo k odtahu vozidla a k nařízenému prodeji vozidla a jeho vydražení, přičemž s těmito úkony vznikly žalobkyni náklady. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Právně soud prvního stupně věc hodnotil zejména dle § 19d odst. 1, § 19b odst. 7 a § 19 odst. 2 písm. h) zákon č. 13/1990 Sb., o pozemních komunikacích, a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný, když žalovaný není pasivně věcně legitimován, pokud prokázal, že v rozhodném období nebyl skutečným provozovatelem a vlastníkem. Soud prvního stupně poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2032/2021. Dále soud prvního stupně zdůvodnil, že žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, že postupovala v případě odtahu v souladu se zákonem, jde-li o učiněnou výzvu k odstranění důvodu, pro které nemůže být vozidlo provozováno, nebo k odstranění vozidla mimo pozemní komunikaci. Pokud jde o oznámení, kde je možné si vozidlo vyzvednout a způsob jeho vyzvednutí, žalobkyně uvedla neúplná tvrzení, která nebyla současně prokázána. O předmětné výzvě a oznámení žalobkyně pouze odkázala na rozhodnutí o prodeji, avšak takový důkaz (v rámci odůvodnění předmětného rozhodnutí) ještě neprokazuje rozhodné skutečnosti. Soud prvního stupně měl v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy k jejich prokázání, že řádně vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro které nemůže být vozidlo provozováno, nebo k odstranění vozidla mimo pozemní komunikaci, a že mu oznámila umístění vozidla, kde je možné si ho vyzvednout a způsob jeho vyzvednutí. Jelikož žalobkyně se jednání soudu prvního stupně neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že nebyl řádně tvrzen a prokazován zákonný postup pro odtah vozidla a následně jeho umístění na parkoviště. Z těchto důvodů pak dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a v plném rozsahu ji zamítl. Jde-li o náklady řízení, pak rozhodl ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 tak, že zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v částce 15 308,73 Kč sestávající z odměny advokáta ve výši 13 140 Kč za tři úkony právní služby (dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), 1 x paušální náhrady výdajů po 300 Kč (úkon do 31. 12. 2024) a 2 x paušální náhrady výdajů po 450 Kč (úkony po 1. 1. 2025), cestovní náhrady ve výši 568,73 Kč a náhrady za promeškaný čas ve výši 400 Kč.3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně blanketní odvolání, které doplnila podáním ze dne 25. 8. 2025. Nesouhlasí s odkazem soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2032/2021, který na danou věc nedopadá pro zcela odlišné výchozí podmínky, za nichž byl vydán. V dotčeném řízení žalobce žaloval osobu, která v registru vozidel zapsána nebyla, byl tedy prokázán faktický vlastník vozidla a Nejvyšší soud vyslovil správnost postupu žalobce a přiznal žalobci možnost, nikoli povinnost, žalovat i osobu, u níž bude prokázáno faktické vlastnictví vozidla. Není tedy vyloučeno, aby žalobce náklady požadoval i po faktickém vlastníku. Toto rozhodnutí slouží k posouzení právního postavení žalobce při vymáhání pohledávek z odtahů, nikoli k tomu, aby se zapsaný provozovatel mohl vyvinit ze své objektivní odpovědnosti. Dalším rozdílem je to, že ve zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu byla posuzována otázka, kdo je provozovatelem vozidla a povinný k úhradě nákladů při odtahu vozidla podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii. V tomto řízení je však řešen odtah podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1990 Sb. o pozemních komunikacích, kdy , právnická osoba, vede správní řízení se zapsaným provozovatelem vozidla, vůči němuž povoluje prodej vozidla ve veřejné dražbě.4. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné a navrhl jeho potvrzení. Jde-li o nová skutková tvrzení, která žalobkyně neuplatnila před soudem prvního stupně, pak se jedná o novum, které neuplatnila řádně a včas. Navrhl rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit a uložit žalobkyni nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení.5. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje.7. Z obsahu spisu soudu prvního stupně plyne, že žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení 81 750 Kč spolu s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je oprávněna na základě zřizovací listiny k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací a jejich umístění na střeženém parkovišti s tím, že dne 6. 8. 2021 provedla odtah motorového vozidla registrační značky , SPZ, , jehož provozovatelem byl ke dni odtahu žalovaný. Vozidlo bylo odtaženo z důvodu, že po více než 6 měsíců nemělo platnou technickou prohlídku a nebylo způsobilé k provozu. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel, tedy osoba zapsaná jako provozovatel v registru vozidel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro který nesmí být vozidlo provozováno nebo k odstranění samotného vozidla z komunikace a oznámila mu, že odtah provedla, po provedení odtahu oznámila, kde se vozidlo nachází a jak možné jej vyzvednout. Poté podala návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl povolen a vozidlo bylo 30. 8. 2022 prodáno za částku 2 200 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné ve výši 81 750 Kč.8. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nebyl vlastníkem odtaženého motorového vozidla k datu jeho odtahu, když toto vozidlo prodal a předal společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , právnická osoba, . na základě kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2019 a současně zmocnil kupujícího k provedení změny zápisu vlastníka a provozovatele předmětného vozidla v registru vozidel. Poté již neměl kontrolu nad vozidlem. Namítl nedostatek jeho pasivní legitimace. Namítl, že výzva žalobkyně k odstranění vozidla se nedostala do sféry dispozice žalovaného, nemohl tak reagovat a vozidlo odstranit z pozemní komunikace, když zákon předpokládá doručení do vlastních rukou. Žalovanému nebyla doručena ani výzva k úhradě dlužné částky, ačkoli měl zřízenou a přístupnou datovou schránku. O odtahu a následném prodeji se dozvěděl až po doručení žaloby. Namítl, že pokud by se o této skutečnosti dozvěděl, informoval by vlastníka vozidla, event. by vozidlo odstranil z pozemní komunikace. Navrhl zamítnutí žaloby.9. Bylo prokázáno, že žalobkyně, která je oprávněna na základě bodu 2.6 zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy služeb hl. m. Prahy k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací a jejich umístění na střeženém parkovišti dne 6. 8. 2021 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla reg. zn. , SPZ, . Vozidlo bylo odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní. Následně bylo dne 30. 8. 2022 prodáno ve veřejné dražbě za částku 2 200 Kč. Poplatek za úplný odtah vozidla činil dle usnesení Rady hl. m. Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 částku 1 900 Kč, za služby parkoviště určeného ke střežení vozidel činil za 1. až 3. den 250 Kč za den, za 4. – 180. den 400 Kč za den, za 181. až do vyzvednutí vozidla pak 50 Kč za den. Za odtah a parkovné za období od 6. 8. 2021 do 30. 8. 2022 činí celková částka 83 950 Kč (odtah 1900 Kč, parkovné za 1. až 3. den 750 Kč za 3 dny, parkovné za 4. až 180. den 70 800 Kč za 177 dnů a parkovné od 181. dne do 30. 8. 2022 10