22 Co 33/2026-174 – Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobkyně k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to tak, že jsou povinni zdržet se průchodu, průjezdu vozidel přes tento pozemek a stání vozidel na tomto pozemku (výrok I.) a dále jim uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 975,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobou podanou u soudu dne 26. 2. 2024 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobkyně tak, jak je popsáno shora. Tvrdila, že je vlastnicí nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a to zejména pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům čp. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalovaní jsou pak podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a to zejména pozemku parc. č. , právnická osoba, a pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, . V řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 8 C 21/2015 se žalovaní v procesním postavení žalobců domáhali zřízení služebnosti nezbytné cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, pro průchod a průjezd na pozemek st. p. č. , hodnota, ve prospěch vlastníka pozemku st. p. č. , hodnota, . Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2020, č. j. 17 Co 419/2016-504 byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba byla zamítnuta. Důvodem bylo, že spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech zapsaných na LV č. , hodnota, žalovaní darovací smlouvou dne 8. 1. 2020 převedli na své děti, aniž by si ošetřili právně (obligačně nebo formou služebnosti) možnost přístupu na své pozemky LV č. , hodnota, . Toto jednání žalovaných posoudil soud jako „vzdání se“ práva přístupu (v rozsahu práva cesty) z hrubé nedbalosti podle § 1032 písm. b) o. z. Dopady tohoto lehkomyslného jednání nelze přenášet na žalobkyni. Dopisem ze dne 3. 10. 2022 žalobkyně, mimo jiné, vyzvala žalované, aby se zdrželi užívání jejího pozemku pro účely průchodu a pro účely průjezdu a parkování vozidel a aby zajistili splnění této povinnosti i ze strany osob, které je navštěvují. Žalovaní však této výzvě nevyhověli.3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout. Namítli, že pozemek žalobkyně parc. č. 3/2 je tvarem trojúhelník, který má v nejširším místě cca 80 m a dále se pak zužuje až prakticky na 0 cm. Nelze jej hospodářsky nijak využít. Z tohoto důvodu považují žalovaní podanou žalobu za šikanózní a ze strany žalobkyně tím dochází ke zneužití práva s cílem poškodit žalované. Navíc i sama žalobkyně připustila, že jí tvrzené neoprávněné užívání pozemku ze strany žalovaných není hlavním důvodem podání žaloby; tím je snaha zajistit si lepší výhledové podmínky pro výjezd aut z jejího dalšího pozemku na veřejnou komunikaci. V tom však tvrzené neoprávněné užívání pozemku žalobkyně žalovanými nehraje žádnou roli.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.5. Z hlediska skutkového učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění: Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 28 m2, k. ú. , adresa, , přičemž se jedná o pozemek zapsaný jako „ostatní plocha“ se způsobem využití „ostatní komunikace“. Dále je žalobkyně rovněž vlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, a dále pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Žalovaní jsou pak podílovými spoluvlastníky (žalovaný 1. s podílem o velikosti , Anonymizováno, vztahu k celku a žalovaná 2. s podílem o velikosti , Anonymizováno, ve vztahu k celku) pozemku parc. č. , právnická osoba, a pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Ze snímku katastrální mapy a ortofoto mapy a místním šetřením bylo zjištěno, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, má tvar úzkého protáhlého trojúhelníku, a na svém nejširším konci sousedí s pozemkem st. p. č. , hodnota, . Dále sousedí s pozemkem parc. č. , právnická osoba, , přičemž na protilehlé straně obou pozemků se nachází silnice. Vjezdy z pozemku st. p. č. , hodnota, a parc. č. , právnická osoba, jsou v obou případech realizovány přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, a nacházejí se ve vzájemné blízkosti. Pozemek st. p. č. , hodnota, je obklopen pozemkem parc. č. , právnická osoba, . Ze záznamu podrobného měření změn – polního náčrtu z května 1973 a 10. 10. 1973 bylo zjištěno, že v souvislosti s rozšířením silnice byl od pozemku parc. č. , Anonymizováno, oddělen nový pozemek označený jako , právnická osoba, , vše k. ú. , adresa, . Z poslední strany darovací smlouvy ze dne 4. 9. 1974 bylo zjištěno, že původní vlastník , jméno FO, daroval , jméno FO, jednu polovinu domu čp. , Anonymizováno, se stavební parcelou čís. kat. , Anonymizováno, a zahradou čís. Kat. , Anonymizováno, ; součástí nebyl dílec zahrady kat. č. , Anonymizováno, označený na přiloženém geometrickém plánu. Smlouva byla uzavřena pod podmínkou, že bude platně registrována darovací smlouva, kterou tentýž dárce daroval právě tento díl zahrady své vnučce , jméno FO, . Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2020, č. j. 17 Co 419/2016-504 bylo prokázáno, že k podanému odvolání změnil tento soud rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 2. 2019, č. j. 8 C 21/2015-412 tak, že zamítl žalobu, kterou se žalovaní domáhali zřízení služebnosti nezbytné cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, pro průjezd a průchod na pozemek st. p. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, . Odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí zejména tím, že v době po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně nabyli žalovaní do svého vlastnictví další navazující pozemky, přes něž získali přístup k veřejné komunikaci ze svého pozemku st. p. č. , hodnota, . Tyto pozemky však následně o své vůli převedli na své děti, čímž se práva přístupu vzdali, přičemž dopady tohoto lehkomyslného jednání nelze přenášet na žalobkyni. Dále byly v řízení předloženy fotografie, které soud prvního stupně shledal přípustným důkazem, z nichž bylo zjištěno, že přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, opakovaně přijíždějí automobily bránou na pozemek parc. č. , právnická osoba, anebo z tohoto pozemku a dále přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, opět auta vyjíždějí na veřejnou komunikaci. Další automobily na pozemku parc. č. , Anonymizováno, opakovaně parkují, a to buď přímo před vjezdovou bránou na pozemek parc. č. , právnická osoba, nebo v bezprostředně navazujícím prostoru vedle brány u plotu a branky pozemku parc. č. , právnická osoba, . Z těchto fotografií bylo zjištěno, že brány ke vjezdu na pozemek parc. č. , právnická osoba, a st. p. č. , hodnota, jsou v těsném sousedství. Ze vzájemné komunikace zástupců účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně dne 3. 10. 2022 vyzývala žalované, aby se zdrželi užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, pro účely průjezdu a průchodu. V reakci na to žalovaní dopisem ze dne 17. 2. 2023 navrhli směnu pozemku parc. č. , Anonymizováno, anebo jeho rozdělení, aby hranice odpovídali hranicím mezi pozemky žalobkyně a žalovaných. Tuto nabídku znovu zopakovali dopisem ze dne 4. 9. 2024 včetně nabídky na sdílení nákladů na připravované zrcadlo a kameru pro zajištění bezpečného výjezdu z jejich pozemku na silnici. Z těchto důkazů soud prvního stupně po skutkové stránce uzavřel, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , právnická osoba, k. ú. , adresa, a k průjezdu vozidel na tento pozemek a též k průchodu užívají pozemek parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , jehož výlučnou vlastnicí je žalobkyně. Žalovaní rovněž využívají pozemek parc. č. , Anonymizováno, k parkování svých vozidel. Žalobkyně vyzvala žalované, aby se užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, zdrželi. Soud prvního stupně zamítl doplnění dokazování jednak účastnickými výslechy a dále znaleckým posudkem na ocenění pravděpodobných nákladů pro zřízení alternativní cesty. Oba tyto důkazy navrhli žalovaní, přičemž stran účastnických výslechů absentovala tvrzení, která měly účastnické výslechy potvrdit, a znalecký posudek nebyl pro řízení podstatný.6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud prvního stupně dle § 1012 o. z. a § 1042 o. z. Uzavřel, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , a má tak právo s tímto svým vlastnictvím nakládat libovolně v mezích právního řádu a jiné osoby z toho vyloučit. Žalovaní tento její pozemek využívají proti její vůli k průchodu, průjezdu vozidly i k jejich stání, aniž by k tomu měli právní důvod. Ža