23 Co 337/2025-195 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 9. 2025, č. j. 16 C 66/2024 – 172, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vyklizení pozemku parc. č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému odstranit plot vystavený na pozemku parc. č. , hodnota, obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Výrokem III. zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 315 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Výrokem IV. stanovil žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 76 467,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Výrokem V. byla žalobcům stanovena povinnost společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi soudní poplatek 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení byl nárok žalobců na vyklizení části pozemku parc. č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , na odstranění plotu umístěného na tomto pozemku a na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku žalovaným za dobu od 14. 9. 2021 do 13. 9. 2024 (den podání žaloby). Žalobci jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. , hodnota, (každý z nich v rozsahu podílu ideální jedné třetiny) o výměře 6 952 m², orná půda, který nabyli na základě darovací smlouvy od právních předchůdkyň (, Jméno žalobce A, , matky žalobců a , jméno FO, , tety žalobců) uzavřené dne 16. 9. 2011, s účinky vkladu dne 20. 10. 2011. Část předmětného pozemku o velikosti cca 700 m² je připlocena k pozemku žalovaného st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba parc. č. , hodnota, . Žalovaný je vlastníkem pozemku st. parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, . Připlocená část pozemku je užívána v souvislosti s bydlením, tvoří celkový komplex účelově užitý k bydlení, zastavěnou plochu a nádvoří. Žalovaný na svou obranu uvedl, že předmětnou část pozemku vydržel, neboť ve shodném rozsahu pozemky nabyli právní předchůdci, rodiče žalovaného, na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28. 10. 1977, registrované Státním notářstvím v Mladé Boleslavi dne , datum, , a to od prodávajících , jméno FO, a , Jméno žalobce A, (matky žalobců). Žalovaný předmětné nemovitosti nabyl v rozsahu jedné poloviny spoluvlastnického podílu v dědickém řízení po matce (řízení vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , spisová značka, ) v rozsahu zbylého spoluvlastnického podílu jedné poloviny v dědickém řízení po otci (řízení vedené u Okresního soudu v Semilech sp. zn. , spisová značka, ). Rodiče žalovaného, a poté i žalovaný užívali pozemek v nezměněném rozsahu od roku 1977, v tomto rozsahu se o něj starali. Žalobci nikdy nic nenamítali, až do sdělení dcery žalovaného v roce 2024, že je třeba uvést v soulad faktický stav pozemku se zápisem v katastru nemovitostí. Ani žalovaný se o hranice výměry pozemků nezajímal. Soud prvního stupně uzavřel, že rodiče žalovaného byli oprávněnými držiteli předmětné části sporného pozemku od roku 1978 do 1. 1. 1992 (kdy bylo možné poprvé dle zákonné úpravy pozemek vydržet), tedy 14 let. Vlastnické právo k předmětné části pozemku tedy nabyli vydržením, a to i přesto, že výměra připloceného pozemku přesahuje 50 % výměry pozemků žalovaného (parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, ). Dle závěru soudu prvního stupně je nutné přihlédnout ke konkrétnímu případu, kdy takto připlocený pozemek již právní předchůdci žalovaného zakoupili, výměra pozemku žalobců (parc. č. , hodnota, ) je 6 900 m², tedy i bez připlocené části přesahuje výměru 6 000 m². Připlocená část pozemku s pozemky, které jsou ve vlastnictví žalovaného, tvoří jednotný funkční celek. V řízení dle závěru soudu prvního stupně nebyl prokázán nepoctivý úmysl žalovaného, zejména však ani předchůdců žalovaného. Žalovaný tedy nabyl připlocenou část pozemku parc. č. , hodnota, originárním způsobem prostřednictvím dědického a pozůstalostního řízení.2. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobci. Shrnuli dosavadní skutková tvrzení a zjištění a soudu prvního stupně vytýkali nesprávné právní posouzení věci. Zdůraznili, že žalovaný nabyl vlastnické právo k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , avšak nikoliv k pozemku parc. č. , hodnota, . Výměra pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, je 400 m2, ale žalovaný užívá 1 100 m2. Je tedy vlastníkem a oprávněným držitelem pouze 36 % užívaného pozemku a bez právního důvodu užívá pozemek v rozsahu 64 %. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dobrá víra žalovaného není pravděpodobná. Z tohoto důvodu nemohl žalovaný vlastnictví pozemku vydržet, neboť nemohl být v dobré víře. Žalobci jsou zapsáni jako vlastníci celého pozemku parc. č. , hodnota, , a pokud je řešeno vlastnictví žalovaného k části tohoto pozemku jako předběžná otázka, není dán způsobilý titul pro zápis do katastru nemovitostí. Zdůraznili, že dle ustanovení § 1089 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se vyžaduje k vydržení poctivá a pravá držba. Poctivým držitelem nemohl být již otec žalovaného, neboť věděl, že má pouze právo užívání předmětné části pozemku, nikoliv právo poctivé držby. Následně tedy nemohl být poctivým držitelem ani žalovaný. Žalovaný předmětnou část pozemku nemohl vydržet, neboť nebyla splněna podmínka dobré víry ani pravosti držby, není možné ani mimořádné vydržení dle § 1095 o. z., neboť toto ustanovení je platné až od 1. 1. 2019. Dle žalobců žalovaný není poctivým držitelem, a ze shodných důvodů nelze započíst ani dobu držby jeho otce. Žalobci dále poukazovali na vědomost žalovaného, že daň z nemovitosti je předepisována správcem daně žalobcům, kteří ji hradí. Dcera žalovaného se sama obrátila asi před pěti lety na žalobce a žádala o udělení souhlasu s výměnou střechy na stavbě, která se částečně nachází na předmětné části pozemku parc. č. , hodnota, a částečně na pozemku parc. č. st. 333. Sama dcera žalovaného prostřednictvím WhatsAppové zprávy žalobcům sdělila, že je třeba řešit nesoulad zápisu vlastnictví žalobců k části pozemku parc. č. , hodnota, užívaného žalovaným. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.3. Žalovaný se k odvolání žalobců vyjádřil tak, že se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, včetně odůvodnění rozsudku, který považuje za správný. Soud prvního stupně se podle něj již vypořádal se všemi námitkami, které žalobci znovu uplatnili v odvolání. Pokud žalobci poukazovali na to, že žalovaný nepodal vzájemný návrh na určení vlastnického práva, tato skutečnost není předpokladem pro důvodnost žaloby žalobců. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalobci jsou v katastru nemovitostí vedeni jako spoluvlastníci (každý v rozsahu podílu ideální jedné třetiny) pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, o celkové výměře 6 952 m², když vlastnictví (resp. spoluvlastnictví) nabyli na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, , s právními účinky vkladu ke dni 20. 10. 2011 s jejich matkou , Jméno žalobce A, a tetou , jméno FO, (jako stranou darující). Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, a st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (celková výměra pozemku 834 m²), které nabyl v rámci dědictví po zesnulých rodičích. Předmětné pozemky, které jsou nyní ve vlastnictví žalovaného nabyli jeho právní předchůdci (rodiče) na základě kupní smlouvy uzavřené s právními předchůdci žalobců, a to , Jméno žalobce A, , matkou žalobců a , jméno FO, , strýcem žalobců jako prodávajícími uzavřené dne 28. 10. 1977, registrovanou u Státního notářství v Mladé Boleslavi dne 11. 4. 1978. Již v době nabytí pozemků právními předchůdci žalovaného byla k uvedeným pozemkům připlocena část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře cca 700 m². V tomto rozsahu právní předchůdci (následně i žalovaný) o pozemek pečovali, zvelebovali ho, činili další zahradní úpravy. V této činnosti jim nebylo nikým bráněno. Žalovaný se o přesné hranice a výměry pozemků nabytých po rodičích, stejně tak o výměry pro placení daně z nemovitostí, nezajímal, pozemek užíval ve stejném rozsahu jako jeho právní předchůdci. Rovněž žalobci se o část pozemku parc. č. , hodnota, , která byla připlocena k pozemku parc. č. , hodnota, nezajímali, až do doby komunikace mezi c) žalobcem a dcerou žalovaného v dubnu 2024, k