24 Co 17/2026-140 — Krajský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. (co do své podstaty) určil žalobkyni za osobu, které svědčí dědické právo ze zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli , jméno FO, ml., zemřelém , datum, , a výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 229 742,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno Zástupce A, , advokátky, se sídlem v , adresa, .2. K důvodům tohoto svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dané sporné řízení účastnic vyplývá ze skutkového sporu o dědické právo po zůstaviteli , jméno FO, ml., který zemřel , datum, , jehož pozůstalostní řízení vede Okresní soud v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , kdy usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , právní moc , datum, , byla žalobkyně odkázána na sporné řízení. Zcela v souladu s tímto odkazujícím usnesením pozůstalostního soudu žalobkyně včasně podala tuto projednávanou žalobu. Není proto zapotřebí tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem žalobkyně na jí požadovaném určení, ten vyplývá z odkazujícího usnesení pozůstalostního soudu. V projednávané věci bylo mezi účastnicemi sporné to, zda žalobkyně vskutku kdy žila nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti se zůstavitelem , jméno FO, ml. a, zda vskutku z tohoto důvodu pečovali společně o společnou domácnost, pokud žalobkyně vedení této společné domácnosti v rozhodné době se zůstavitelem tvrdila a žalovaná toto její tvrzení popírala. Důkazy v řízení provedené k návrhům žalobkyně a žalované po svém vyhodnocení jednotlivě i ve vzájemných souvislostech přinesly dle soudu prvního stupně to skutkové zjištění, že žalobkyně se zůstavitelem , jméno FO, žila ve společné domácnosti nejméně od května roku , Anonymizováno, až do jeho smrti a v této souvislosti společně o společnou domácnost pečovali. Současně toto dokazování přineslo i ta zjištění, že žalobkyně a zůstavitel byli dlouhodobými partnery (více jak 10 let) s velmi intenzivním blízkým vztahem na úrovni členů rodiny, žalobkyně pro zůstavitele byla bezesporu nejbližší osobou, pokud to byla ona, jako jediná, kdo věděl o jeho osobních záležitostech, včetně jeho , podezřelý výraz, stavu, na rozdíl o členů jeho pokrevní rodiny, konkrétně jeho otce, který, stejně jako jeho přítelkyně a nevlastní sestra zůstavitele, nevěděl od zůstavitele o jeho , podezřelý výraz, , o jeho závažnosti, protože se dlouhodobě osobně nestýkali. Dále pak o tom, že žalobkyně byla vskutku zůstaviteli nejbližší osobou, přesvědčivě vypovídá i ta skutečnost, že žalobkyně neváhala být zůstaviteli oporou v jeho nejtěžších chvílích, souvisejících se zjištěním jeho závažného , podezřelý výraz, , jeho léčbou, včetně toho, že mu splnila svou osobní celodenní péčí o něj v posledním měsíci jeho života jeho přání, aby mohl zemřít ve svém domově, nikoliv v , podezřelý výraz, . Je skutečností, že sama žalobkyně uvedla, že se zůstavitelem měli oddělené bankovní účty, odděleně hradili náklady na udržení možnosti bydlení v bytech ve , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , současně však v řízení provedené důkazy přinesly to zjištění, že soužití žalobkyně se zůstavitelem se v čase významně proměňovalo, od vzájemného navštěvování se poté, co se poznali v roce , Anonymizováno, v zaměstnání, občasného vzájemného přespávání v bytech ve , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dokud žila matka zůstavitele v bytě ve , Anonymizováno, se zůstavitelem, žalobkyně zde pobývala víceméně na návštěvě, tato zemřela v roce , Anonymizováno, ), přechodného jejich zhruba ročního rozchodu na přelomu let , Anonymizováno, , kdy zůstavitel svoji pozornost věnoval více své matce, k znovuobnovení vztahu a nakonec i k započetí společného soužití v bytě zůstavitele ve , Anonymizováno, , kde pak později žalobkyně o zůstavitele pečovala celodenně poslední měsíc jeho života, k čemuž došlo nejpozději v , Anonymizováno, (jde zhruba o období po návratu zůstavitele z první jeho , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, po zjištění své vážné , podezřelý výraz, ) a pokračovalo toto vedení společné domácnosti až do smrti zůstavitele. V tomto posledním období života zůstavitele již zůstavitel s žalobkyní v bytě ve , Anonymizováno, společně bydleli, společně uhrazovali náklady na své potřeby, pokud společně nakupovali, společně se stravovali, společně pečovali o domácnost, do které si pořizovali společně určité nové vybavení. Jak bylo zjištěno, zhruba od, Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyně u zůstavitele ve , Anonymizováno, v bytě začala opětovně přespávat, začali si společně bydlení v bytě ve , Anonymizováno, upravovat, pořizovat si do něj nové vybavení, žalobkyně v tomto bytě u zůstavitele trávila svůj volný čas a zhruba od počátku roku , Anonymizováno, již víceméně žalobkyně a zůstavitel pobývali v bytě ve , Anonymizováno, , přičemž právě v této době se u zůstavitele začalo projevovat jeho , podezřelý výraz, , se kterým byl v , Anonymizováno, poprvé v pracovní neschopnosti. V dlouhodobé pracovní neschopnosti pak byl zůstavitel , Anonymizováno, až do své smrti. V , Anonymizováno, byl zůstavitel , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, na zhruba jeden měsíc, poté byl propuštěn do domácího prostředí, kde zhruba po měsíci zemřel. Od přelomu , Anonymizováno, v souvislosti s obdobím po první pracovní neschopností zůstavitele v souvislosti s jeho , podezřelý výraz, žalobkyně již se zůstavitelem v jeho bytě ve , Anonymizováno, bydlela víceméně trvale a do bytu v , Anonymizováno, jezdila jen v rámci jeho úklidu, což přetrvalo až do smrti zůstavitele, přičemž zhruba na poslední měsíc života zůstavitele žalobkyně převzala při uvolnění se ze zaměstnání celodenní péči o něj. Žalobkyně konkrétně zakoupila do bytu ve , Anonymizováno, určité vybavení, určité vybavení pak financovala se zůstavitelem společně (nové matrace do ložnice, houpací křeslo, lampa, lampičky, kuchyňské vybavení). Na závěru o vedení společné domácnosti zůstavitelem a žalobkyní v tomto období nic samo o sobě nemůže změnit to zjištění, že i nadále zůstavitel i žalobkyně hradili odděleně náklady na energie a služby za byt v , Anonymizováno, (žalobkyně spolu s dalšími zde žijícími osobami) a za byt ve , Anonymizováno, (zůstavitel). Na základě těchto skutečností tak právně uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení o tom, že žila ve společné domácnosti se zůstavitelem nejméně jeden rok před jeho smrtí a, že z tohoto důvodu společně o společnou domácnost se zůstavitelem pečovali, a to v bytě zůstavitele ve , Anonymizováno, . Na tomto závěru nic nemění to, jak se žalobkyně vyjadřovala v rámci pozůstalostního řízení zůstavitele, pokud byla přítomna u předběžného šetření , datum, a u jednání soudu o projednání pozůstalosti. V tomto řízení byla žalobkyně, jako jeho účastnice, dotazována na určité okolnosti, vztahující se k možnosti posouzení vedení společné domácnosti se zůstavitelem z hlediska zkoumání dědického práva po zůstaviteli. Je sice skutečností, že je zaznamenáno, že žalobkyně uvedla, že ve společné domácnosti se zůstavitelem nežili, že se spíše jenom navštěvovali, že byla jeho přítelkyně zhruba 10 let, že o něj poslední měsíc pečovala, ovšem toto její vyjádření ještě bez dalšího nevyvrací výsledky provedeného dokazování v tomto řízení, zejména výslechy svědků, zvláště, pokud jinak v pozůstalostním řízení zůstavitele žádné další zkoumání prováděno nebylo a ani není zcela přesně známo, jak byla žalobkyně dotazována. Žalobkyně je pak právním laikem a toto své vyjádření v pozůstalostním řízení zůstavitele podávala relativně krátce po úmrtí zůstavitele, tedy jí blízké osoby. Z takto izolovaného sdělení žalobkyně proto nelze vycházet natolik, aby bylo možné vzít jej za podklad, který by měl vést ke zpochybnění výpovědi svědků a žalobkyně, jak byly podány v tomto sporném řízení. Jde-li pak o tu skutečnost, že zůstavitel mohl v rámci sociální anamnézy uvést to, co je zaznamenáno v jeho propouštěcí zprávě z poslední , podezřelý výraz, , totiž, že žije sám, kterou předložila žalovaná, tak opět izolovaně z této skutečnosti nelze dovozovat popření skutkového závěru o vedení společné domácnosti zůstavitelem a žalobkyní v rozhodné době. I kdyby se takto zůstavitel skutečně vyjádřil, není známa jeho motivace k tomuto, tím spíše, že byl v té době v terminálním stádiu svého , podezřelý výraz, a nemusel mít zcela přesnou představu o tom, jak mu může být tato jím sdělovaná skutečnost k prospěchu či naopak neprospěchu. Nadto není ani zcela vyloučeno, že se tento údaj mohl do zprávy dostat jen určitým mechanickým přepisováním dřívějších lékařských záznamů, což bývá obvyklé. Ta skutečnost, že zůstavitel nenahlásil žalobkyni v bytě ve , Anonymizováno, , jako svoji spolužijící osobu, pro účel výpočtu služeb, rovněž není způsobilá vyvrátit zjištění o konečné podobě spolužití zůstavitele s žalobkyní, tím spíše ne, že toto hlášení má víceméně jen evidenční charakter a skutečnosti, uvedené v těchto hlášeních, nejsou nikterak verifikovány. Pok