24 Co 309/2025-132 — Krajský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v , adresa, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného udělit souhlas s výstavbou garáží o vícero parkovacích stáních na pozemku parc. č. 1397/178 v k. ú. , adresa, v probíhajícím stavebním řízení sp. zn. , Anonymizováno, jako vlastník dotčeného pozemku parc. č. 1396/1 v k. ú. , adresa, , včetně souhlasu s napojením na komunikaci, která se nachází na tomto pozemku. Současně bylo uloženo žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 21 482,85 Kč. Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že v řízení bylo zjištěno a je nesporným, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena plánovací smlouva a dle Dodatku č. 3 ke smlouvě se strany dohodly, že obchodní společnost ze skupiny společností , právnická osoba, v rámci budoucí výstavby vybuduje na pozemku parc. č. 1397/178 v katastrálním území , adresa, garáže o vícero parkovacích stáních. Současně bylo soudem prvého stupně zjištěno, že probíhá stavební řízení, v rámci něhož byl žalobce vyzván k doložení souhlasu/vyjádření žalovaného vydaného oddělením správy majetku a doložení rozhodnutí o připojení pozemku na komunikaci, které vydá , právnická osoba, . Soud prvého stupně dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován jako účastník dané smlouvy, z níž odvozuje žalobce povinnost žalovaného v tomto řízení, z tohoto pohledu považoval soud prvého stupně za nerozhodné, zda žalobce je či není vlastník pozemku. Soud prvého stupně shledal, že smlouva není dostatečně určitá, povinnost souhlasu nebyla určitě sjednána, není zde vymezena žádná konkrétní podoba garáží, souhlas není ve smyslu stavebního zákona vyznačen ani na situačním výkresu dokumentace nebo projektové dokumentace. Za této situace tak tento souhlas nemohl být podkladem pro probíhající stavební řízení.2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm poukazuje na to, že základem nároku je Dodatek č. 3 plánovací smlouvy. Ve stavebním řízení žalovaný odmítá udělit souhlas jako vlastník veřejné komunikace, když z pozemku je nezbytné odbočit a sjet a pro přípravu tohoto sjezdu je nezbytný souhlas žalovaného. Ujednání ve smlouvě je dostatečně určité, stavební záměr byl dostatečně znám – odpovídá tomu dohodnutá platba 75 600 Kč jako příspěvek za nezbytný projekt ve výši 600 m za 1 m² dle zásad pro výstavbu města , adresa, . Autorem textu je žalovaný, bylo by nespravedlivé, aby nyní město argumentovalo tím, že dohoda je neurčitá. Podstatou dohody je jen to, že žalovaný výstavbu na pozemku žalobce povolí ve stavebním řízení, respektive, že nebude výstavbě garáží bránit a stavbu umožní, a to například tak, že nebude podávat námitky do stavebního řízení, nebo že vydá z pozice města a souseda nezbytné souhlasy, aby takové stavební řízení mohlo být vedeno a stavební povolení vydáno. Zdůraznil, že garáže se nestaví na pozemku žalované. Dále odvolatel poukázal na to, že samo město v jiném řízení z jiného ujednání daného dodatku plánovací smlouvy uplatňuje svá práva a bylo by nespravedlivé, kdyby město své nároky vymáhat mohlo a žalobce z téže smlouvy nikoli. Dále má odvolatel za to, že obsah budoucí smlouvy má určit soud podle § 1787 o.z. Žádal, aby rozhodnutí bylo změněno a žalobě bylo vyhověno, eventuálně, aby rozhodnutí soudu prvého stupně bylo zrušeno.3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že odvolání není důvodné a žádal potvrzení rozhodnutí soudu prvého stupně. Poukázal na to, že stavební řízení se týká pozemku, který není ve vlastnictví žalobce. Pokud má stavba zasahovat i pozemek žalovaného, ohledně něho žádná dohoda uzavřena nebyla, neexistuje závazek žalovaného strpět stavbu na svém pozemku. Žalovaný může být leda zavázán nebránit stavbě na pozemku uvedeném v dohodě. Z dohody nijak nevyplývá závazek žalovaného strpět napojení stavby na pozemní komunikaci ve vlastnictví žalovaného. Část odůvodnění odvolání se týká jiného sporu, který nesouvisí s danou věcí.4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. (o.s.ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvého stupně je věcně správné a odvolání tak není důvodné.5. Jde-li o skutkový stav v této věci, pak zásadně lze odkázat na skutková zjištění soudu prvého stupně, která soud prvého stupně správně učinil na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování.6. Za této situace tak k rozhodnému skutkovému stavu zjištěnému v průběhu řízení před soudem prvého stupně lze shrnout, že žalobce a žalovaný sjednali , datum, Dodatek č. 3 k plánovací smlouvě uzavřené , datum, . V rámci těchto ujednání v části A bodu 7. se strany dohodly, že , právnická osoba, či jiná obchodní společnost ze skupiny společnosti , právnická osoba, v rámci budoucí výstavby vybudují na pozemku parc. č. 1397/178 v katastrálním území , adresa, garáže o vícero parkovacích stáních. Stavební řízení o vydání společného povolení na stavbu „řadové garáže v , adresa, “ probíhá u , právnická osoba, pod sp. zn. , Anonymizováno, . V rámci tohoto řízení vyzval , Anonymizováno, žalobce, aby v řízení o vydání společného povolení na stavbu garáží „na pozemku parc. č. 1396/1, 1397/178 v katastrálním území , adresa, “ odstranil „tyto nedostatky: 1) doložit souhlas se stavbou/vyjádření město , adresa, vydané oddělením správy majetku města, 2) doložit rozhodnutí o připojení pozemků na komunikaci vydané , právnická osoba, “ s tím, že nebudou-li nedostatky odstraněny, bude řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno. Stavební řízení bylo přerušeno.7. Správné je i zjištění soudu prvého stupně o tom, že jako vlastník pozemku parc. č. 1397/178 v k. ú. , adresa, je evidována společnost , právnická osoba, a jako vlastník pozemku parc. č. 1396/1 v katastrálním území , adresa, je evidován žalovaný.8. Odvolací soud při vydání svého rozhodnutí ve věci samé vycházel z toho, že předmět řízení je jednoznačně definován žalobními tvrzeními žalobce v žalobě, případně upřesněnými v rámci průběhu řízení, na základě nichž u soudu nevznikly žádné pochybnosti o tom, co ve skutečnosti je předmětem řízení. Z těchto tvrzení totiž jednoznačně vyplývá tvrzení žalobce o tom, že je žalováno nahrazení souhlasu žalovaného pro stavební řízení vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, a tím, že má jít o nahrazení souhlasu žalovaného se stavbou žalobce, a to garáží o vícero parkovacích stáních na pozemku parc. č. 1397/178 v katastrálním území , adresa, . Byť bylo uváděno, že má žalovaný udělit souhlas jako vlastník pozemku parc. č. 1396/1 v katastrálním území , adresa, , bylo vždy a opakovaně v žalobě i v dalších podáních a vyjádření žalovaného zdůrazňováno, že má jít o souhlas žalobce jen jako vlastníka sousedního pozemku, který je komunikací, s tím, že vlastní stavba je realizována jen na pozemku nikoli ve vlastnictví žalovaného parc. č. 1397/178. Současně bylo požadováno, aby soud nahradil i souhlas žalobce jako vlastníka této komunikace s napojením stavby na pozemku parc. č. 1396/178 na tuto komunikaci.9. Taková tvrzení žalobce jsou způsobem nevzbuzujícím žádné pochybnosti uvedená v žalobě, žádné pochybnosti o předmětu řízení nevznikly ani v souvislosti s přednesem a vyjádřeními žalobce u jednání dne , Anonymizováno, (i zde žalobce upřesňoval, že, je-li žalován souhlas žalovaného jako vlastníka pozemku, je tomu proto, že pozemek bude dotčen v souvislosti s úpravou pozemku, aby vozidla mohla zabočit do garáží, tedy zjevně v souvislosti s napojením stavby na komunikaci ve vlastnictví žalovaného). V této souvislosti nevznikly žádné pochybnosti o předmětu řízení ani po provedení důkazu výzvou , Anonymizováno, k doplnění náležitostí pro stavební řízení. I když je ve výzvě uváděno, že se vede stavební řízení o stavbě na pozemku „parc. č. 1396/1, 1397/178“, v kontextu s tvrzeními žalobce to není v rozporu, neboť žalobce uváděl, že pozemek parc. č. 1396/1 je stavbou dotčen jako komunikace, z níž má být do garáží vjezd, tedy v souvislosti s napojením stavby na komunikaci (ostatně výzva ani jednoznačně nevyzývá k předložení souhlasu vlastníka, neboť za lomítkem je uvedena také možnost splnění povinnosti předložením vyjádření města , adresa, ). Konečně ještě i v odvolání žalobce několikrát zdůrazňoval a akcentoval, že stavba má být umístěna jen na „jeho“ pozemku, nestaví se na pozemku žalovaného, není tedy ani zapotřebí stavební záměr zásadně detailně popisovat a souhlas je žádán po žalovaném jen jako vlastníku veřejné dopravní komunikace na pozemku parc. č. 1396/1 v k. ú. , adresa, , neboť z jeho pozemku je nutno odbočit a sjet, a proto musí být komunikace pro tento sjezd upravena.10. I když soud není vázán doslovně žalobcem navrženým petitem, nýbrž z hlediska žalobního požadavku a formulace rozhodnutí soudu, musí vycházet z celkového obsahu žaloby, který by měl být v návrhu výroku soudu zásadně promítnut, je skutečností, že žalobními tvrzeními vymezený předmět řízení byl ještě utvrzen i navrženým obsa