10 CO 167/2021-283 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 550 Kč a vedlejší účastnici náklady řízení v částce 6 900 Kč, a to v obvyklé třídenní lhůtě počínaje právní mocí rozsudku na účet advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] (výroky II. a III.). 2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce s odůvodněním, že právo odpovídajícímu věcnému břemeni nebylo a ani nemohlo být za daných okolností vydrženo, když základním předpokladem pro vydržení by byla držba práva, tzv. poctivá. Tu ale určitě žalovaný ani jeho právní předchůdce ve vlastnictví jeho nemovitostí neměli. Právo odběru podzemní vody ze studny lze platně získat na základě povolení státního orgánu a každý, kdo vodu ze studny odebírá bez povolení, jedná protiprávně, dopouští se přestupku a stát jej za to postihuje sankcemi. Takový odběratel vody drží domnělé právo čerpat vodu nedovoleně, v rozporu s platným právem a úvahu o tom, že jeho držba by byla založena na poctivosti jeho úmyslu, je vyloučena. V případě jednání rodiny žalovaných se jedná o rozpor se stavebním právem, který nelze přejít jen konstatováním, že občanskoprávní rozhodování takový stav nezajímá a je na správních orgánech, aby se jím zabývaly. Právě při vědomí toho, že jako někdejší stavebníci manželé [příjmení] porušili podmínky stavebního povolení a věděli, že by pro tento rozpor nemohla být jejich novostavba zkolaudována, o kolaudaci vůbec nikdy nepožádali a domek je tudíž po právní stránce rozestavěný dodnes. Daný zdroj vody tudíž nemůže být právě pro nedostatek státního souhlasu s čerpáním vody nikdy uznán a manželé [příjmení] již od osmdesátých let si této skutečnosti byli dobře vědomi. Z tohoto důvodu jsou nuceni nechávat svoji stavbu nezkolaudovanou a není lepšího důkazu pro to, že jsou ve skutečnosti dobře seznámeni s protiprávností svého odběru a ani z toho důvodu tedy nikdy nemohli odpovídající právo vydržet. 3. Žalobce dále namítl, že soud prvního stupně nesprávně zhodnotil význam„ souhlasu“ lesního závodu ze [obec]. Nemůže být pravdou to, co jednotlivé vyslýchané osoby v minulém soudním řízení uváděly (například svědek [příjmení]), když ústní souhlas nemohl navíc založit právo odpovídající věcnému břemeni čerpání vody, stejně tak skutečnost, že lesní závod zajišťující toliko služby nemá právní subjektivitu, a tudíž jeho ředitel nemůže o hospodaření s majetkem v této míře rozhodovat, věděl každý průměrně informovaný občan. Zejména se však jedná o rozpor se správním právem a souhlas vlastníka studny by nemohl nahradit povolení státního orgánu v čerpání podzemní vody, kterého je třeba ke vzniku odpovídajícího práva a založení dobré víry držitele. Dle soudu prvního stupně byla stěžejním důkazem výpověď svědka [příjmení], vůbec však nepostřehl, že tento svědek musel nutně lhát ve prospěch tehdejší žalovaného, jak by vyplynulo z konfrontace jeho výpovědi s výpovědí samotného svědka [příjmení]. Žalobce zdůraznil, že jeho studna je studnou tzv. soukromou, domovní, slouží pro potřebu jen jedné nemovitosti, sám si ji spravuje vlastním jménem, nákladem a na vlastní odpovědnost. Nikdo další z veřejnosti k ní nesmí mít přístup, jak doložil v řízení sp. zn. [spisová značka] a odkázal na příslušné záznamy z evidence vodoprávního úřadu. Když Státní lesy nechávaly v roce 1990 novou studnu kolaudovat, nevěděly vůbec nic o tom, že by vodu z ní odebíraly ještě další subjekty včetně třeba [anonymizováno]. Jinak by je ze zákona musely zahrnout do řízení jako další uživatele studny, a tudíž účastníky řízení. Tudíž Státní lesy nemohly nikomu dalšímu souhlas s čerpáním vody dát, když řízení před státními orgány se o nikom takovém nezmínily. V řízení se neprokázalo a ani neprokazovalo tvrzení, že rodina [příjmení] je vlastníkem pozemků, na kterém je studna situována, že na jejich pozemku leží její prameniště apod. Vlastnická historie pozemkové parcely č. parc. [anonymizováno] je z obou soudních řízení dostatečně patrná a neobjevuje se v ní nikdo z rodiny žalovaného. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná mu právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 4. K odvolání žalobce se vyjádřil žalovaný tak, že s tvrzením žalobce o tom, že se v dané věci o poctivou držbu u žalovaného nejedná a tedy ani o vydržení práva čerpat vodu z předmětné studny, zásadně nesouhlasí. Sám žalobce až do roku 2017, přesněji do právní moci rozsudku Okresního soudu v Klatovech, č. j. [spisová značka], čerpal vodu ze stejné studny, a pokud by bylo toto tvrzení žalobce pravdivé, pak i on čerpal vodu v uvedeném období nezákonně a nejednalo by se u něj o poctivou držbu. Nelze hovořit o tom, že by žalobce měl mít jiné podmínky pro poctivou držbu, než má žalovaný. Pokud žalobce namítá, že právo odběru podzemní vody ze studny lze získat jen na základě povolení státního orgánu, pak je otázkou, jaké povolení měl žalobce v době, kdy čerpal vodu ze studny až do roku 2017, kdy nabyl studnu do vlastnictví. Žádné povolení neměl, a přesto vodu ze stejné studny čerpal. V současné době jsou zcela odlišné právní předpisy týkající se odběru podzemní vody, než tomu bylo v minulosti, v současné době k řešení takové záležitosti slouží institut vydržení práva čerpat vodu ze studny. V žádném případě nelze hovořit o nepoctivém úmyslu ze strany právních předchůdců žalovaného, jehož dědeček spolu se Státními lesy vybudoval zmíněnou studnu a dokonce na jeho vlastním pozemku, nyní pozemku žalovaného, je pramen vody pro tuto studnu. Pokud žalobce namítá rozpor se stavebním právem, pak v daném případě nebylo nutné vybudovat u právních předchůdců žalovaného žádnou studnu, neboť měli právo odebírat vodu ze stávající výše zmíněné studny, k čemuž bylo přihlédnuto. Pokud by právní předchůdci žalovaného cokoliv ohledně stavebního zákona porušili, zcela určitě by jim takové jednání za tvrdého socialistického režimu neprošlo. Tvrzená protiprávnost jednání právních předchůdců žalovaného spočívající v nezkolaudování stavby nemá žádnou souvislost s oprávněným odběrem vody z předmětné studny. 5. Žalovaný zdůraznil, že o oprávněnosti čerpání vody jeho právních předchůdců nemůže být žádných pochyb, jak vyplývá z žalovaným doložených důkazů. Svědci [příjmení], [jméno] a další jasně hovořili o tom, že byla skutečně dána oprávněnost právních předchůdců žalovaného čerpat z předmětné studny vodu, a pokud se žalobce odvolává na výslechů svědků ze soudního jednání o vlastnictví vedeného pod sp. zn. [spisová značka], pak dle přesvědčení žalovaného tito svědci vypovídali ve zcela jiné věci než je ochrana vlastnického práva, což je důvod, pro který se nyní soudí žalobce. Navíc výpověď svědků v žádném případě nesvědčí ve prospěch žalobce. Žalobcem tvrzený soukromý a domovní charakter studna nabyla až právní mocí rozsudku Okresního soudu v Klatovech, sp. zn. [spisová značka]. Není pravdou, že zmíněná studna slouží pro potřebu jen jedné nemovitosti, a to žalobce, neboť bylo doloženo, že orgány státní správy jasně uvedly, že studna slouží pro celkem pět domů, nemovitost žalovaného byla jednou z nich, ale také jednou z nich byla i nemovitost právních předchůdců žalovaného. Právo čerpat vodu z předmětné studny nacházející se na pozemku žalovaného (zřejmě myšleno na pozemku žalobce) žalovaný jednoznačně má, žalobce měl žalovat o něco jiného, než je ochrana vlastnického práva, neboť žalovaný mu v žádném případě jeho vlastnictví neupírá. Právo žalovaného čerpat vodu z předmětné studny bylo jednoznačně vydrženo. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání, vyjádření žalovaného a poté, co konal jednání, při němž částečně zopakoval a doplnil dokazování, dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není. 7. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že žalobce se domáhá uložení povinnosti žalovanému odstranit prostřednictvím instalatérské firmy sací koš ze studny žalobce na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a povinnosti zdržet se jakéhokoliv jiného odběru vody ze studny žalobce. Žalovaný uvedl, že napojení na vodovodní potrubí domu [adresa] umožnily babičce žalovaného [jméno] [příjmení] České státní lesy. [adresa] v [část obce] původně odebíral vodu ze studny na pozemku parc. [číslo] v [část obce] a posléze v roce 1990 ze studny, která byla posunuta o několik metrů. Na čištění studny se podíleli všichni vlastníci napojených nemovitostí, naposledy v roce 2006. Studna je užívána po několik desetiletí, proto bylo právo brát vodu z této studny vydrženo. Žalovaný nemovitost nabyl děděním v roce 2012 po svém otci [jméno] [příjmení], který ji zakoupil v roce 2005 od svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří zakoupili nemovitost [adresa] od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmen