18 CO 20/2022-120 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 31 538 Kč s příslušenstvím (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 9 728,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Vzal za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena platná kupní smlouva o převodu pozemků. O kupní ceně pozemků se účastníci kupní smlouvy před jejím uzavřením dohodli. Kupní smlouva je pro tyto účastníky závazná a na její platnost nemá vliv případně zjištěná nesprávnost obvyklé ceny věci. Protože mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva, i pokud jde o sjednanou kupní cenu, z uvedeného důvodu k bezdůvodnému obohacení na straně žalované na úkor žalobce nedošlo. Žaloba proto byla zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. V obsáhlém odvolání poukázal na rozhodnutí vyšších soudů k této otázce. Dle názoru žalobce za situace, kdy z revizního posudku bylo zjištěno, že předmětnou smlouvou došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné (za„ ujednanou“ lze považovat cenu stanovenou na základě revizního posudku), učinil tak SPÚ mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se kupující na úkor SPÚ, respektive státu, bezdůvodně obohatil a SPÚ má legitimní právo se vydání bezdůvodného obohacení domáhat. Protože soud prvního stupně rozhodl v rozporu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR k otázce vydání bezdůvodného obohacení za situace, kdy došlo smlouvou k převodu pozemku v hodnotě vyšší než zákonné, žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl a žalobci přiznal i náklady řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že jestliže žalobce zvolil způsob stanovení ceny znaleckým posudkem, je to způsob přípustný, ale jakmile uzavřel smlouvu na konkrétní cenu a je jedno, zda podle znaleckého posudku či jinak stanovenou, smlouva platí a nelze ji jednostranně měnit ani s odkazem na to, že si po letech nechal zpracovat další posudek a následně ještě další revizní posudek znaleckého ústavu. Na skutečnost, že smlouva byla uzavřena a je platná, žádné další znalecké posudky nemohou mít vliv. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. K odvolání žalobce odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání žalobce i k vyjádření žalované k tomuto odvolání a dospěl k závěru, že odvolání není možno považovat za důvodné. 5. V posuzované věci žalobce převedl na žalovanou předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze dne 25. 11. 2015 uzavřenou podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu. Je třeba poukázat na to, že v době uzavření kupní smlouvy byl § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. zrušen. Je proto poněkud nejasné, co v tomto konkrétním případě vedlo žalobce k uzavření kupní smlouvy. 6. Žalobce se domáhá zaplacení částky 31 538 Kč s příslušenstvím představující rozdíl mezi kupní cenou, za kterou byly pozemky žalované prodány a jež byla stanovena na základě znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ve výši 7 942 Kč, a mezi kupní cenou, která byla stanovena na základě později zpracovaného znaleckého posudku [anonymizováno 7 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec], kdy jejich cena byla stanovena částkou 39 480 Kč. 7. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhů, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním. 8. V projednávané věci byla kupní cena stanovena na základě znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], přičemž objednávku tohoto posudku učinil žalobce, který rovněž koncipoval kupní smlouvu ze dne 25. 11. 2015. Obvyklá cena předmětných pozemků, jež vycházela z tohoto znaleckého posudku, byla následně mezi účastníky sjednána v kupní ceně jako cena kupní. Okamžikem podpisu se smlouva stala závaznou pro obě smluvní strany. 9. Samotný zákon o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.) nestanoví konkrétní postup, jakým je žalobce v tomto případě povinen postupovat, a pokud byla cena obvyklá určována znaleckým posudkem, nedošlo při procesu uzavírání kupní smlouvy ze strany státu k porušení právních předpisů takovým způsobem, aby toto způsobovalo neplatnost ať již celé smlouvy či její části týkající se stanovení kupní ceny. Pokud žalobce později s takto určenou obvyklou cenou předmětných pozemků nesouhlasil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalované, neboť bylo na žalobci, aby cenu řádně zjistil. V této souvislosti je třeba poukázat na zásadu pacta sunt servanda, tedy že smlouvy se mají dodržovat. Je třeba dále zdůraznit, že ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří zásada právní jistoty. Žalovaná jako běžný občan uzavřela kupní smlouvu se státem a měla by být tedy dána právní jistota občanů spočívající v tom, že stát postupuje v souladu se zákony. Lze navíc pouze spekulovat, zda by žalovaná při uzavírání kupní smlouvy akceptovala kupní cenu pětkrát vyšší a zda by za těchto jiných podmínek kupní smlouva vůbec byla uzavřena. 10. Dle názoru odvolacího soudu odkazy žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou nepřípadná, neboť žalobcem uváděnými rozsudky Nejvyšší soud ČR řešil oceňování náhradních pozemků převáděných oprávněným osobám podle příslušných předpisů zákona o půdě, když pozemky měly být oceňovány způsobem v zákoně konkrétně vymezeným. 11. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení. 12. Žalovaná byla úspěšná i v odvolacím řízení, a má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za jeden úkon právní pomoci po 2 380 Kč (vyjádření k odvolání), za jeden režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ze součtu uvedených částek, celkem 3 242,80 Kč (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.).