18 CO 268/2021-120 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 22 120 Kč s příslušenstvím (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 8 421,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II). Vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy [číslo] na základě které byly do vlastnictví žalované převedeny pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]. Žalovaná uhradila kupní cenu stanovenou v kupní smlouvě před podpisem smlouvy. Účastníci nezpochybňují pravost a platnost kupní smlouvy. Strany smlouvy tak jsou povinny se smlouvou řídit, a to bez ohledu na následné zjištění žalobce – převádějícího, že ujednaná cena předmětných pozemků byla nižší než byla v místě a čase cena obvyklá. Žalovaná měla legitimní očekávání, že předmětná smlouva je platná a že ujednání v ní obsažená jsou neměnná. Je tak na místě ochrana dobré víry žalované. Odhlédnout nelze ani od obecné civilní zásady, že smlouvy se mají dodržovat. Žalobce tvrdí, že došlo k nesprávnému ocenění pozemků. Žalobce byl povinen k převodu pozemků na uživatele, tj. na žalovanou za cenu obvyklou. V posuzované věci obvyklá cena byla stanovena jako obvyklá cena tržní v místě a čase znaleckým posudkem a jako taková se stala smluvním ujednáním o ceně v předmětné kupní smlouvě. Na stanovení ceny nemůže mít vliv následně vyhotovený nový znalecký posudek na ocenění předmětných nemovitých věcí. Kupní cena byla dle tvrzení žalobce stanovena znaleckým posudkem a při sjednání kupní smlouvy nebyl důvod o kupní ceně stanovené znaleckým posudkem pochybovat. Navíc bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní titul není dán nebo původní právní titul odpadl. Je tak zřejmé, že žalovaná žádné bezdůvodné obohacení v dané věci nezískala. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. Namítl v něm, že zásadní pochybení v napadeném rozhodnutí spočívá v tom, že soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru, pokud vychází z toho, že„ bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní titul není dán nebo původní právní titul odpadl“. Zásadní pro posouzení věci je to, že v případě smluv uzavřených mezi SPÚ a uživateli pozemků v zahrádkové osadě v režimu nárokového převodu podle § 10 odst. 3, respektive § 10b zákona č. 503/2012 Sb. nešlo o projev svobodné vůle smluvních stran, nýbrž byla realizována zákonem stanovená povinnost převést na uživatele pozemků v zahrádkové osadě pozemky za cenu obvyklou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb. Nejde o případ, kdy by bylo na úvaze SPÚ, respektive žalobce, zda a za jakých cenových podmínek bude převod realizovat, zákon mu nedává možnost realizovat převod za dohodnutou cenu. Poukázal na celkem jednotnou judikaturu k této problematice, když je dlouhodobě opakován názor, že smlouvy, kterými převádí Pozemkový fond pozemky v režimu nárokového převodu, nejsou projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejich prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky za zákonem stanovených podmínek zákonem stanoveným subjektům. Pokud by došlo v souzených případech v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak převádějící subjekt mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se žalovaná (nabyvatelka pozemků) na úkor žalobce (převádějícího) bezdůvodně obohatila. K vydání je legitimován ten, kdo se obohatil, nikoliv znalec, který pochybil při zpracování znaleckého posudku. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil a žalobnímu návrhu vyhověl. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a aniž by musel nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 3 o.s.ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. V posuzované věci žalobce převedl na žalovanou předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne 13. 12. 2017, uzavřenou podle § 10b zákona č. 503/2012 Sb. Žalobce se domáhá zaplacení částky 22 120 Kč s příslušenstvím představující rozdíl mezi kupní cenou, za kterou byly pozemky žalované prodány a jež měla být stanovena na základě znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ve výši 5 120 Kč, a mezi kupní cenou ve výši 27 240 Kč, která byla stanovena na základě později zpracovaného znaleckého posudku [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec]. 6. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do jejich výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věcí a určí se porovnáním. 7. V projednávané věci měla být kupní cena stanovena na základě znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], přičemž objednávku tohoto posudku učinil žalobce, který rovněž koncipoval kupní smlouvu ze dne 13. 12. 2017. Obvyklá cena předmětných pozemků, jež měla být stanovena tímto znaleckým posudkem, byla následně mezi účastníky sjednána v kupní smlouvě jako cena kupní. Okamžikem podpisu se smlouva stala závaznou pro obě smluvní strany. 8. Samotný zákon o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.) nestanoví konkrétní postup, jakým je žalobce v tomto případě povinen postupovat a pokud byla cena obvyklá určována znaleckým posudkem, nedošlo při procesu uzavírání kupní smlouvy ze strany státu k porušení právních předpisů takovým způsobem, aby toto způsobovalo neplatnost ať již celé smlouvy či její části týkající se stanovené kupní ceny. 9. Pokud žalobce později s takto určenou cenou předmětných pozemků nesouhlasil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalovaného, neboť bylo na žalobci, aby cenu řádně zjistil. Prvoinstanční soud správně poukázal na to, že je třeba vycházet ze zásady, že smlouvy se mají dodržovat (facta sund serevanda). Jak prvoinstanční soud dále správně uváděl v odůvodnění rozsudku, ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří zásada právní jistoty. Žalovaná jako běžný občan uzavřela kupní smlouvu se státem a měla by tedy být dána právní jistota občanů spočívající v tom, že stát postupuje v souladu se zákony. Lze navíc pouze spekulovat, zda by žalovaná při uzavírání kupní smlouvy vůbec akceptovala kupní cenu více než 5x vyšší a zda by za těchto jiných podmínek kupní smlouva byla uzavřena. 10. Snad pro úplnost je třeba uvést, že i odvolací soud považuje odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1189/2010, za nepřípadný, neboť tímto rozsudek Nejvyšší soud řešil oceňování náhradních pozemků převáděných oprávněným osobám podle příslušných předpisů zákona o půdě, když pozemky měly být oceňovány způsobem v zákoně konkrétně vymezeným. 11. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem odvolací soud rozsudek soud prvého stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř., včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení. 12. Žalovaná byla úspěšná i v odvolacím řízení a má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s přihlédnutím k § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení žalované spočívají v odměně za jeden úkon právní pomoci 2 020 Kč, v náhradě za jeden režijní paušál 300 Kč, s připočtením i 21 % DPH ze součtu výše uvedených částek.