18 CO 95/2021-135 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem prvoinstanční soud zamítl žalobu na určení, že dohoda o narovnání uzavřená v [obec] dne 27. 9. 2018 mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa], a [anonymizována dvě slova], narozenou [datum], bytem [adresa], je neplatná (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované na nákladech tohoto řízení částku 18 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II). V odůvodnění uvedl, že otázka platnosti vlastnického práva k nemovitostem bude v každém případě řešena jako otázka předběžná v řízení pod sp. zn. 3 C 95/2019 a je tedy patrné, že žalobkyně v probíhajícím řízení nemůže mít naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dohody o narovnání. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná. Žalobkyně ve svém odvolání uvedla, že Okresní soud v Domažlicích vede ve věci týchž účastníků dvě řízení, která spolu věcně souvisejí. Jedná se o řízení o odvolání daru pro nevděk, probíhající pod sp. zn. 3 C 95/2019, a toto řízení o určení neplatnosti právního jednání, probíhající pod sp. zn. 3 C 166/2020. Řízením o určení neplatnosti právního jednání se žalobkyně snaží domoci určení, že je neplatná dohoda o narovnání, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou v [obec] dne 27. 9. 2018. Obsahem této dohody byl, mimo jiné, také výrok žalobkyně, že neodvolává svůj dar žalované pro nevděk. Žalobkyně však předmětnou dohodu byla nucena podepsat pod nátlakem ze strany žalované a proto se domáhá jejího zrušení. Soud prvního stupně při jednání dne 30. 3. 2021 zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazů jejím výslechem a rovněž výslechem jejích synů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně má za to, že naléhavý právní zájem na meritorní vyřešení věci byl a je dán, když toto žalobkyně vyjádřila v podané žalobě, kterou soud prvního stupně začal projednávat jako oprávněnou. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že se žaloba nezamítá, nýbrž se řízení vedené Okresním soudem v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 95/2019 a 3 C 166/2020 dle ust. § 112 o. s. ř. spojují a výrok II téhož rozsudku se ruší. In eventum navrhuje žalobkyně, aby odvolací soud rozhodl tak, že se rozsudek soudu prvního stupně mění ve výroku I tak, že se řízení zastavuje a výrok II téhož rozsudku se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. In eventum žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Odvolání žalované směřovalo do výroku II napadeného rozsudku o nákladech řízení. Namítla, že při určení výše odměny za jeden úkon právní služby vycházel soud z jiné tarifní hodnoty než žalovaná. V odůvodnění rozsudku vůbec nespecifikuje, jakým ustanovením advokátního tarifu se řídil. V této části je pak dle názoru žalované toto rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně vycházel při určení odměny pravděpodobně z ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., toto ustanovení však dle názoru žalované není přiléhavé pro danou věc. Předmětem řízení je určení neplatnosti právního jednání dohody o narovnání, jejímž předmětem je penězi ocenitelné plnění, totiž hodnota nemovitostí ve výši 3 500 000 Kč. Při určení odměny za jeden úkon právní služby vycházela proto žalovaná z ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., který stanoví, že sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 3 500 000 Kč částku 22 300 Kč. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud výrok o nákladech řízení změnil a přiznal žalované náhradu nákladů řízení podle ust. § 7 advokátního tarifu. 4. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalované uvedla, že pro případ určovací žaloby je třeba aplikovat ust. § 9 odst. 3 advokátního tarifu, který stanovuje tarifní hodnotu pouze na 35 000 Kč. Z tohoto ustanovení správně vycházel i soud prvního stupně. 5. K odvolání obou stran sporu odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k odvolání žalobkyně i žalované a rovněž k písemnému vyjádření žalobkyně k odvolání žalované. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně i žalované nejsou důvodná. 6. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 7. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Určovací žaloby slouží k potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Není proto např. zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jestliže stav právní nejistoty nebo ohrožení práva může být vyřešen jen určením vlastnického práva žalobce, pro něž je posouzení platnosti smlouvy jen otázkou předběžnou. 8. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne 18. 4. 2019 domáhá u Okresního soudu v Domažlicích určení vlastnictví k nemovitým věcem a to sice k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše v k. ú. [obec], [územní celek], a pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p., jiná stavba, vše v k. ú. [obec], [územní celek], to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Toto řízení probíhá u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 95/2019, kde jde o odvolání darů (nemovitostí) žalobkyní pro nevděk žalované. V tomto řízení již bylo provedeno rozsáhlé dokazování, řízení však dosud nebylo skončeno. V této věci se žalobkyně žalobou ze dne [datum] domáhá určení neplatnosti dohody o narovnání, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 27. 9. 2018 podle ust. § 1903 a násl. obč. zák. Obsahem této dohody je, kromě jiného, prohlášení žalobkyně, že neodvolává svůj dar pro nevděk, trvá na tom, že uvedené nemovitosti jsou na základě darovacích smluv ve vlastnictví žalované, která s nimi může v rámci zákona a věcných břemen nakládat. Dohoda obsahuje i závazek žalované pro případ, že dojde k prodeji předmětných nemovitostí, že bude od 1. 3. 2019 (předpokládané datum prodeje předmětných nemovitostí) žalovaná přispívat žalobkyni měsíčně na živobytí částkou 4 000 Kč, kterou jí bude poskytovat vždy do 15. dne v měsíci předem bezhotovostně na účet žalobkyně. Dále je zde i závazek žalované nadále hradit žalobkyni obědy částkou 2 000 Kč měsíčně. Tyto závazky bezprostředně navazují na prohlášení žalobkyně, že neodvolává svůj dar pro nevděk žalované. V souběžně probíhajícím řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedeném pod sp. zn. 3 C 95/2013, bylo řízení přerušeno do skončení tohoto řízení. Odvolací soud však usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. 15 Co 50/2021-306, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nepřerušuje do skončení tohoto řízení a v odůvodnění uvedl, že platnost dohody o narovnání bude muset být nutně řešena ve věci určení vlastnického práva jako předběžná otázka ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. Není tedy dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dohody o narovnání ze dne 27. 9. 2018. Soud prvního stupně proto správně žalobu zamítl a odvolací soud výrok I rozsudku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 9. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně, postupoval soud správně při stanovení výše odměny za právní zastoupení z ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Úspěšné žalované byly přiznány náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 18 194 Kč, sestávající z odměny za 5 úkonů právní služby po 2 500 Kč, z náhrady za 5 režijních paušálů, z cestovného 636 Kč a z náhrady za ztrátu času 400 Kč. Po připočtení 21 % DPH ze součtu uvedených částek činí účelně vynaložené náklady žalované celkem 18 194 Kč Odvolací soud proto změnil výrok o nákladech řízení dle § 220 o. s. ř. 10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná nebyla úspěšná se svým odvoláním, pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně, a proto jí byla přiznána odměna jen za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne 16. 2. 2022) ve výši 2 500 Kč, náhrada z