25 CO 190/2022-82 — Krajský soud v Plzni

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 98 044 Kč s příslušenstvím za dodané zboží podle faktur č. FV [číslo] a FV [číslo]. Při objednání a převzetí zboží od žalobce byli oprávněni jednat za žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 15. 7. 2019. V daném případě objednal zboží u žalobce [jméno] [příjmení], který také podepsal jeden z dodacích listů, a druhý dodací list podepsal [jméno] [příjmení]. V předcházejícím řízení se žalobce domáhal úhrady dluhu proti [jméno] [příjmení], ale jeho žaloba byla rozsudkem Okresního soudu č. j. 34 C 72/2020-103 ze dne 28. 4. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2021 č. j. 10 Co 170/2021-147 pravomocně zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace. V nynějším sporu soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žalobce má právo na úhradu citovaných faktur od žalovaného, a proto žalobě vyhověl. 2. Žalovaný ve včasném odvolání tvrdil, že není ve věci pasivně legitimován. Jen z listinných důkazů nemohlo být jednoznačně prokázáno, že to byl žalovaný, kdo jednal se žalobcem při uzavření kupní smlouvy. Soud se při posouzení zastoupení měl zabývat i možností uvedenou v ust. § 437 obč. zák. a v dané souvislosti měl vyslechnout žalovaným navrhované svědky. Nemohl pak ani vyhodnotit, zda tu byl skutečný či potencionální rozpor v zájmu mezi žalovaným a jeho zástupci. 3. Žalobce považoval napadený rozsudek za věcně správný. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zastupovali žalovaného ve smyslu ust. § 436 odst. l obč. zák. Žalovaný musel vědět o plnění, když vystavoval plnou moc pro uvedené zaměstnance, a musel si být vědom i všech objednávek učiněných do té doby. Nelze proto přisvědčit obraně žalovaného o tom, že je ve věci pasivně legitimován [jméno] [příjmení]. Právní vztah vznikl mezi účastníky, nikoli mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], a je z něj zavázán pouze žalovaný. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212 a) o. s. ř. včetně předchozího řízení, aniž by ve smyslu ust. § 214 odst. 3 o. s. ř. nařizoval jednání, a na základě nezměněného skutkového stavu dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno důvodně. 5. Ze spisu vyplývá, že žalovaný prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] objednal u žalobce dne 14. 5. 2019 a dne 24. 6. 2019 zboží, které bylo žalovanému dodáno dne 10. 7. 2019 a dne 16. 7. 2019. Dodací listy podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], následně byly vystaveny shora citované faktury. Plné moci pro pracovníky [příjmení] a [příjmení] byly u žalobce podepsány dne 15. 7. 2019. 6. Závěr soudu prvního stupně o platném uzavření kupní smlouvy podle ust. § 2079 odst. l obč. zák. považoval odvolací soud za správný. Žalovaný byl při jednání zastoupen panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve smyslu ust. § 430 odst. l obč. zák., jako podnikatel je pověřil při provozu závodu k objednávání a přebírání zboží a podle ust. § 431 obč. zák. byl jejich jednáním vázán i v případě, že by z jejich strany došlo k překročení zástupčího oprávnění, o němž by žalobce nevěděl nebo se zřetelem k okolnostem vědět nemohl. Plná moc ze dne 15. 7. 2019, adresovaná žalobci, tedy představovala průkaz již existujícího zastoupení na základě ust. § 430 obč. zák. a o řádném zmocnění jednajících osob a o platném uzavření kupních smluv podle ust. § 2079 obč. zák. nemohlo být pochyb. 7. Žalovaný navrhoval výslech svědků s úmyslem jejich prostřednictvím prokázat, že není ve věci pasivně legitimován a že došlo k překročení zástupčího oprávnění. Úvaha o možném překročení zmocnění uděleného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] však nebyla podložená adekvátním skutkovým tvrzením žalovaného. Žalovaný netvrdil žádné konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by mohlo vyplynout, že došlo k překročení oprávnění, o němž žalobce věděl nebo vědět musel, ale pak tu nebyl důvod k chybějícím tvrzením vést dokazování. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když navržené důkazy neprovedl. Navíc podle obsahu plné moci byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] oprávněni jednat bez jakéhokoli omezení při odběru materiálu a zboží od žalobce, včetně všech právních jednání s tím spojených, k podpisu objednávek, dodacích listů a k přebírání faktur za dodané zboží. Žádné jiné úkony než podpis objednávek a dodacích listů ale neučinili, a úvaha o překročení jejich zmocnění tu proto postrádala jakékoli opodstatnění. 8. Nebyl tu ani žádný důvod zvažovat možnost střetu zájmů mezi žalovaným a jeho zástupci, nebyla tu uplatněna taková konkrétní tvrzení, z nichž by plynul přímý osobní zájem zástupců na posuzovaném právním jednání či dopad daných úkonů pro jejich osobní či majetkové sféru. Nešlo o jednání, při němž by zástupci žalovaného zastupovali současně i žalobce, ani nejednali jménem žalovaného ve vlastní záležitosti. Pak ale do úvahy nepřicházel jiný závěr, než že jejich zájmy nebyly v rozporu se zájmy žalovaného ve smyslu v ust. § 437 obč. zák. 9. Pasivní legitimace žalovaného byla ve věci jasně dána. Byl to právě žalovaný, kdo uzavřel kupní smlouvy se žalobcem, při uzavření smlouvy za něj jednal zástupce podle ust. § 430 obč. zák., který svoje zmocnění nepřekročil. Kupní smlouvy byly uzavřeny platně a žalovaný byl jimi zavázán k úhradě kupní ceny. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř. 10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. l a § 142 odst. l o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšnému žalobci. Náklady na jeho straně jsou tvořeny jedním úkonem právní služby za 5 060 Kč, jedním režijním paušálem za 300 Kč a DPH, tedy celkem 6 485,60 Kč.