56 CO 2/2022-577 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 55 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 4. 2015 do zaplacení zamítl (výrok I), žalobci uložil zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 5 781 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), žalobci dále uložil zaplatit vedlejšímu účastníkovi [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 9 538 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), žalobci uložil zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení hrazených státem ve výši, která bude vyčíslena samostatným usnesením, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nelze učinit závěr, že by žalobce postupoval ve vztahu k žalovanému non lege artis, žaloba byla proto shledána nedůvodnou. 2. Žalobce ve včasném odvolání namítal chybné posouzení znaleckých posudků soudem prvního stupně. Soud prvního stupně neoprávněně přisuzoval velkou roli znaleckému posudku MUDr. [příjmení] a dále některým závěrům revizního posudku, tedy tvrzením znalkyně při jejím výslechu dne 4. 10. 2021. Soud prvního stupně bral v úvahu pouze ty pasáže z revizního znaleckého posudku, které polemizují nad možností vývoje zánětů v obou zubech po nasazení můstku, ty v souvislosti se znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] vykládá v neprospěch žalobce, nebral v úvahu části vyznívající ve prospěch žalobce, zejména nebral v úvahu závěry výslechu znalkyně ze dne 11. 1. 2021. V rámci tohoto výslechu se znalkyně ztotožnila se závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení]. Znalkyně uvedla, že ona sama by nepoužila zub č. 37 jako pilíř můstku, volba můstku jako řešení ztráty zubu č. 36 byla dle znalkyně nesprávná a vedla ke ztrátě obou zubů. Soud prvního stupně výslech znalkyně ze dne 11. 1. 2021 označil za vadně provedený, nebral v úvahu původní závěr revizního posudku, podle něhož došlo k pochybení žalovaného. Soud tento závěr vyhodnotil pouze tak, že jde o závěr, který není odůvodněn. Soud opomíjí fakt, že pokud by můstek nebyl nasazen, nedošlo by k rozvoji zánětů, ať již vznikly z jakéhokoli důvodu, nebo by byly objeveny dříve a vyléčeny. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil výslech znalkyně provedený prostřednictvím videokonference. Znalkyně podávala velice vágní odpovědi, polemizovala nad různými možnostmi vzniku zánětu zubů. Uvedla však opětovně, že postup volby zubu 37 jako pilíře můstku by ona sama považovala za nesprávný. Následně se nechtěla přiklonit ani k jedné účastnické straně. Soud prvního stupně měl vycházet ze závěrů znalkyně předestřených při její výpovědi dne 11. 1. 2021. Odvolatel dále namítal, že pokud soud prvního stupně posudek MUDr. [příjmení] považoval za nepřesvědčivý, nepřistoupil k žalobcem navrhovanému výslechu znalce, o nepřesvědčivosti posudku soud žalobce nepoučil. Soud prvního stupně se zbytečně věnuje srovnávání posudků MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] s názorem MUDr. [příjmení], přičemž byly již k dispozici závěry revizního posudku. Závěry MUDr. [příjmení] a revizního posudku nejsou odlišné, žalovaný dle těchto závěrů postupoval non lege artis, což bylo příčinou ztráty zubů č. 35 a č. 37. Odvolatel se neztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o promlčení nároku týkajícího se zubu č. 35. Bylo prokázáno, že se žalobce o možných druzích zákroku, tedy o jejich potenciální ceně dozvěděl nejdříve v březnu roku 2014, kdy stále nebylo zcela jasné, jakým způsobem se bude situace řešit a kolik bude zákrok stát. Teprve v tento moment bylo žalobci nejen jasné, že za vznik škody odpovídá žalovaný, ale též mohl zjistit alespoň orientační cenu škody. Je lhostejné, z jakého důvodu se žalobce domníval, že žalovaný pochybil, žalobce není znalec. Dále se odvolatel vyjadřoval k závěru soudu prvního stupně o přetržení příčinné souvislosti vytržením zubu 35 na pohotovosti z důvodu rozhodnutí žalobce. MUDr. [příjmení] pokud zjistil, že zub nelze zachránit a chtěl pomoci pacientovi od bolesti, zub de lege artis vytrhl, toto není důvodem pro zamítnutí žaloby pro přetržení příčinné souvislosti. To, že zub nevytrhl žalovaný, ale jiný lékař, na situaci nic nemění, zvláště pokud znalec uzavřel, že postup lékaře na pohotovosti byl de lege artis, přičemž žalovaný zub č. 35 použil nevhodně jako pilíř můstku. Dle názoru odvolatele došlo k pochybení, když soud prvního stupně neprovedl navržené důkazy, a to výslech [jméno] [příjmení] a výslech MUDr. [příjmení]. Svědkyně [příjmení] se měla vyjádřit k délce ošetřování žalobce žalovaným, měla dosvědčit, že žalovaný pochybil, resp. že pochybení přiznal. MUDr. [příjmení] měl svědectvím prokázat, že se žalovaný nejprve zavázal k úhradě nákladů na osazení implantátů proto, že sám měl za to, že pochybil, následně si tento slib rozmyslel a od své původní úvahy ustoupil. Odvolatel brojil proti neuznání nároku za ošetření ve [právnická osoba] s. r. o. a neuznání nároku ve výši 4 800 Kč za bolestné. Odvolatel z důvodu, že řízení a rozhodnutí soudu prvního stupně vykazují vady, navrhoval zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Vedlejší účastník na straně žalovaného [právnická osoba] se k odvolání žalobce vyjádřil v tom směru, že v řízení byly k důkazu provedeny znalecké posudky MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] s odlišnými závěry, proto byl zadán revizní znalecký posudek. Pokud předchozí rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem k odvolání zrušen, vedlejší účastník se s tehdejším posouzením věci odvolacím soudem ztotožňuje. V předchozí fázi řízení nebyly znaleckým ústavem dostatečně vyjasněny zásadní rozpory mezi posudky MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení], na část otázek ústav ve svém revizním posudku buď neodpověděl vůbec, nebo odpověděl nejednoznačně a vyhýbavě. Soud prvního stupně po zrušení prvého rozsudku doplnil dokazování již vyčerpávajícím výslechem zástupkyně znaleckého ústavu MUDr. [jméno] [příjmení] při jednání dne 4. 10. 2021. Dle vedlejšího účastníka ve světle takto doplněného dokazování bylo možno rozhodnout, rozsudek soudu prvního stupně následně vydaný považuje vedlejší účastník za správný. Žalobce v odvolání podrobuje kritice hodnocení posudků MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] provedené soudem prvního stupně. Ani jeden z posudků neposkytoval dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, vedlejšímu účastníku proto není zřejmé, kam svými námitkami žalobce míří. Soud prvního stupně postupoval správně, když přetrvávající rozpory odstranil výslechem zástupkyně znaleckého ústavu MUDr. [příjmení] při jednání dne 4. 10. 2021, přičemž znalkyně výslovně uvedla, že se ze strany žalovaného nejednalo o postup non lege artis, rozvedla, proč znalecký ústav k tomuto závěru dospěl. Není tak naplněn ani první předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu – pochybení žalovaného. Znalkyně vysvětlila, že ze zdravotní dokumentace žalobce nijak nevyplývá, že by nutnost extrakce zubu č. 35 dne 11. 8. 2012 byla důsledkem pochybení žalovaného. Takový následek může podle znaleckého ústavu u pacienta po ošetření zubu č. 35 v souvislosti se zhotovením můstku objektivně nastat, aniž by lékař pochybil, a to vzhledem k problematickému systému kořenových kanálků, jímž se tento zub vyznačuje. Kromě výslechu znalkyně prováděného dne 4. 10. 2021 toto vyplývá také z odpovědi na otázku číslo 3 na straně 6 doplňku ústavního znaleckého posudku. Pokud jde o zub č. 37, již před zákrokem byl tento zanícen a ve stavu tzv.„ na dožití“, což znamená, že jeho biologická funkce byla značně snížená a z medicínského hlediska připadalo v úvahu jeho vytržení, nebo ho bylo možné na přání pacienta ponechat v dásni, dokud jeho přítomnost nezačne působit problémy. U zubu„ na dožití“ nelze nikdy předem stanovit, kdy bude jeho extrakce nutná. Dle znaleckého ústavu nelze na základě dostupné dokumentace zpětně určit, proč bylo nakonec nutné zub č. 37 vytrhnout – zda se jednalo o přirozený vývoj vad zubu přítomných již před zákrokem, nebo zda komplikace souvisely se zhotovením můstku. Nad rámec absence pochybení žalovaného tak není naplněn ani požadavek příčinné souvislosti, a to u zubu č. 35, ani u zubu č. 37. Soud prvního stupně dostatečným způsobem doplnil dokazování. Nebylo prokázáno tvrzené pochybení žalovaného ani příčinná souvislost mezi zákrokem a nutností vytržení zubů žalobce č. 35 a 37. Absence příčinné souvislosti není dána nezodpovězením odborných otázek za strany znalců, nýbrž tím, že vzhledem k medicínským aspektům případu není dle znalců objektivně možné souvislost dovodit. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalobu zamítl. Námitka promlčení vznesená žalovaným má oporu v provedeném dokazování. Vedlejší účastník navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přihlédl k odvolání žalobce, k vyjádření vedlejšího účastníka a dospěl poté