56 CO 20/2022-127 — Krajský soud v Plzni

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu žalobce došlou soudu prvého stupně dne 16. 7. 2021, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu částku 16 310 Kč s příslušenstvím, s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaným vzniklo na jeho úkor bezdůvodné obohacení ve výši v žalobě uplatněné. Žalobce jako prodávající převedl na žalované jako kupující kupní smlouvou ze dne 17. 10. 2016 pozemky parcelní [číslo] v k. ú. a obci [obec] za částku 3 910 Kč. Výše kupní ceny byla kupní smlouvou dohodnuta na základě znaleckého posudku soudního znalce [jméno] [příjmení]. Na základě uvedené kupní smlouvy bylo do katastru nemovitostí vloženo vlastnické právo k předmětným pozemkům do katastru nemovitostí. Žalobce následně nechal vypracovat [anonymizováno 7 slov] [obec] revizní znalecký posudek. Ten je svým charakterem revizním znaleckým posudkem ke znaleckému posudku znalce [jméno] [příjmení] a nese označení č. ÚOM [číslo] a je datován dnem 11. 6. 2019. Uvedený znalecký ústav dospěl k závěru, že ocenění dle znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] je nesprávné, převáděné pozemky mají být správně oceněny tak, že kupní cena předmětu koupě má být ve výši 20 220 Kč. Rozdíl uvedených částek v neprospěch žalobce činí částku 16 310 Kč. V této výši vzniklo žalovaným na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které jsou žalovaní žalobci povinni vydat. Žalovaní byli žalobcem vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení, to však žalovaní odmítli. Žalobce dále argumentoval tím, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, respektive žalobce, autonomií vůle. V případě, že kupující nabudou pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká jim tím bezdůvodné obohacení, které jsou povinni vydat. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že s ní nesouhlasí a navrhli její zamítnutí. Potvrdili, že mezi účastníky tohoto řízení došlo k uzavření kupní smlouvy, na základě níž jim vzniklo vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Pokud po uzavření předmětné kupní smlouvy byl vypracován (revizní) znalecký posudek a bylo jím zjištěno, že ocenění není správné, nelze to bez dalšího akceptovat. Dále žalovaní argumentovali tím, že z praxe je známo, že posudky různých znalců týkající se zejména tržní ceny (zde nemovitostí) se často liší a není bez dalšího zřejmé, který z porovnávaných posudků je správný a který nikoliv. Pokud mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, jejíž náležitostí byla i konkrétní cena předmětu kupní smlouvy, nevidí žalovaní důvod se k této otázce kupní ceny vracet. S argumentací žalobce spočívající v tvrzení, že nedisponuje autonomií vůle při procesu uzavírání kupních smluv, je nesprávný, nepodložený. Uvedenou formulaci převzal žalobce z judikatury, která se však týká jiných problémů a na řešenou věc nedopadá. Nárok žalobce je dle přesvědčení žalovaných nedůvodný, proto navrhli zamítnutí žaloby. 3. Po provedeném řízení dospěl soud prvého stupně k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky 17. 10. 2016, jejímž předmětem byly shora uvedené pozemky v k. ú. a obci [obec] obsahuje znaleckým posudkem stanovenou obvyklou cenu pozemku a na takto stanovenou výši kupní ceny nemůže mít vliv ani následně vyhotovený revizní znalecký posudek. Dle názoru soudu prvého stupně může bezdůvodné obohacení nastat jen tam, kde není žádný právní titul nebo původní právní titul odpadl. V této souvislosti soud prvého stupně odkázal na ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů proto soud prvého stupně žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Uvedl v něm, že jak vyplývá z dikce ust. § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. (zákon ze dne 19. 12. 2012 o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů) musel být převod pozemků realizován za splnění zákonných podmínek, tedy i za zákonem definovanou cenu, tj. cenu obvyklou. Pokud bylo na základě revizního znaleckého posudku zjištěno, že došlo k převodu pozemků v hodnotě nižší než zákonné, učinil tak žalobce mimo rámec zákona, tedy i bez právního důvodu, čímž se kupující (zde žalovaní) na úkor žalobce bezdůvodně obohatili a v takovémto případě jsou povinni bezdůvodné obohacení takto jim vzniklé vydat. Žalobce odkázal, stejně tak jako v řízení před soudem prvého stupně, na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména na rozhodnutí vydaná pod spisovými značkami 28 Cdo 1189/2010 a 28 Cdo 1623/2019. Obě tato rozhodnutí se sice týkala převodu náhradního pozemku za pozemky nevydané dle zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě), přesto však má žalobce za to, že odkazovaná rozhodnutí jsou použitelná i na řešení chyby v ocenění ve vazbě na smlouvu o převodu pozemků dle zákona č. 503/2012 Sb. Je tomu tak proto, že oba zákony definují dispoziční oprávnění pro žalobce, jakož i cenové podmínky, za jakých ten musí dispozici realizovat. Z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že se žalobce musí především domáhat vydání bezdůvodného obohacení vůči kupujícímu, nikoli vůči znalci, který pochybil při zpracování znaleckého posudku. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil tak, že se jeho žalobě vyhovuje. 5. Žalovaní navrhli ve svém písemném vyjádření k odvolání potvrzení napadeného rozsudku. Stejně jako v řízení před soudem prvého stupně, tak v tomto svém úkonu namítli, že žalobcem odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se na projednávanou věc nevztahují, a to i proto, že při vydávání náhradních pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. o půdě se nejedná o převody pozemků formou kupní smlouvy. Pokud soud prvého stupně v odůvodnění napadeného rozsudku též poukázal na právní jistotu a dobrou víru na straně kupujících, jde o názor správný. Byl to ostatně žalobce, který výši kupní ceny před uzavřením předmětné kupní smlouvy stanovil, na tuto výši žalovaní přistoupili a z prohlášení obou účastníků kupní smlouvy vyplývá, že uzavřená kupní smlouvy je výrazem jejich svobodné a vážné vůle. Žalovaní též argumentovali tím, že obvyklá cena nemusí být cenou zjištěnou znaleckým posudkem, obvyklá cena je cenou, na které se účastníci kupní smlouvy shodli. Pokud se tak stalo v konkrétním případě, jde o ujednání platné, a nelze je jednostranně měnit ani způsobem žalobcem zvoleným, pouhým odkazem na po několika letech zpracovaný znalecký (byť zde revizní) posudek. Z uvedených důvodů proto žalovaní navrhli potvrzení napadeného rozsudku. 6. Odvolací soud podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, posoudil důvody odvolání žalobce, přihlédl k vyjádření žalovaných k němu a dospěl poté k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, o jejichž správnosti nemá odvolací soud pochyb, vyplývá, že mezi účastníky tohoto řízení, mezi účastníky kupní smlouvy v postavení žalobce jako prodávajícího a žalovaných jako kupujících, byla dne 17. 10. 2016 uzavřena kupní smlouva, na základě níž žalobce převedl do spoluvlastnictví žalovaných (SJM) předmětné pozemky za dohodnutou kupní cenu 3 910 Kč, kterou, jak ze shodných vyjádření účastníků řízení vyplývá, žalovaní žalobci uhradili. Na základě této kupní smlouvy bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalovaných k předmětu kupní smlouvy. Uvedená kupní smlouva byla uzavřena dle zákona č. 503/2012 Sb., z jehož ustanovení § 14 odst. 1 vyplývá, že pozemky, s nimiž je [anonymizována tři slova] (tedy žalobce) příslušný hospodařit, se převádějí úplatně, a to za cenu obvyklou, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obvyklá cena je definována v ust. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku tak, že se jí rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popř. obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Dále odkazovaný zákon upravuje jaké další okolnosti se při stanovení obvyklé ceny zvažují. Jak vyplývá z obsahu spisu, tak ze správných závěrů soudu prvého stupně, byla v daném případě kupní cena sjednána jako cena obvyklá ve výši stanovené znaleckým posudkem soudního znalce [jméno] [příjmení], který byl vyžádán žalobcem. Žalovaní tuto kupní cenu akceptovali, došlo tak mezi účastníky tohoto řízení a smluvními stranami uvedené kupní smlouvy ke koncensu, pokud se týká výše kupní ceny. Podpisem této kupní smlouvy se dohodnutá kupní cena stala závaznou pro obě smluvní strany. Revize kupní ceny vyplývající z výše uvedeného revizního znaleckého posudku se závěrem, že kupní cena předmětu koupě měla činit 20 220 Kč, je skutečností zcela nerozhodnou a na výsledek tohoto sporu nemůže mít žádný vliv. Jinými slovy řečeno, k bezdůvodnému obohacení žalovaných na úkor žalobce tak nedošlo, jak správně uzavřel soud prvého stupně se závěrem, že žaloba se jako nedůvodná zamítá. 7. Odvolací soud souhlasí i s názorem žalovaných, který převzal soud prvého stupně, že žalobcem odkazovaná jud