10 CO 303/2022-993 — Krajský soud v Plzni

1. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 10. 8. 2022, č. j. 9 C 154/2020-673, řízení zastavil co do nároku žalobce na nahrazení projevu vůle žalované, jímž by žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy o převodu nemovitých věcí se žalobcem, a to pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. [část obce], [územní celek], to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, [stát. instituce] (výrok I.), dále nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována tři slova], [územní celek], parc. č. [rok] v k. ú. [část obce], [územní celek], parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, [stát. instituce], kdy znění předmětné smlouvy je součástí tohoto výroku rozsudku soudu prvního stupně (výrok II.), dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované, jímž by žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobcem ve znění obdobném smlouvě o převodu pozemků uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku, co do pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] všechny v k. ú. [část obce], [územní celek], to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, [stát. instituce] (výrok III.), a žalované uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši 196 465,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok IV.). 2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho výrokům II. a IV., podala si žalovaná včasné odvolání z důvodů uvedených v ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř., které svým podáním ze dne 3. 10. 2022 podrobně odůvodnila, kdy svoji argumentaci podpořila citací z řady rozhodnutí soudů týkajících se dané problematiky. 3. Žalovaná předně nesouhlasila s tím, že byly naplněny judikaturní předpoklady pro možnost uplatnění této žaloby ze strany žalobce, neboť dle ní závěry soudu prvního stupně o liknavosti žalované relevantní judikaturu nerespektují. Dle žalované se totiž žalobce sám ani jeho právní předchůdkyně veřejné nabídky náhradních pozemků do roku 2018 neúčastnili a žalobce se prostřednictvím podané žaloby pokouší obejít celý systém a koncept veřejné nabídky vhodných a převoditelných náhradních pozemků podle zákona o půdě, aniž by žalobce či jeho právní předchůdkyně dříve sporovali ocenění restitučního nároku a pokoušeli se svůj restituční nárok uspokojit alespoň v té části, která byla mezi stranami v dané chvíli nesporná. V té souvislosti poukázala žalovaná na to, že výši restitučního nároku žalobce přecenila až do výše 1 967 040,19 Kč, a to již ke dni zahájení tohoto řízení, a tudíž v tomto rozsahu se žalobce mohl a může účastnit veřejných nabídek a domoci se svých práv postupem předvídaným zákonem. Za nedostatečné dále žalovaná považuje to, že soud prvního stupně k otázce liknavosti žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce odkázal na závěry rozhodnutí v jiných věcech téhož žalobce, jelikož otázku liknavosti, popřípadě svévole žalované by si měl soud posoudit v jednotlivých případech individuálně. To je dle žalované rovněž na újmu přesvědčivosti a přezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Dle svého přesvědčení tedy žalovaná nijak nebránila žalobci v uspokojení jeho restitučního nároku zákonem předvídaným způsobem, naopak žalobce byl v souvislosti s uspokojením svého restitučního nároku nečinný, a to přesto, že disponoval restitučním nárokem v hodnotě necelých 2 000 000 Kč, se kterým se mohl veřejných nabídek účastnit. Jelikož se však žalobce veřejných nabídek neúčastnil, nemohla žalovaná jeho nárok ani uspokojit, a byl to tedy žalobce, který neposkytl žalované patřičnou součinnost k uspokojení nároku. Podmínka aktivního zájmu a přístupu žalobce nemůže být dle žalované bez dalšího překonána ani odkazem na spornost ocenění restitučního nároku žalobce, kdy jeho aktivitu předcházející podání žaloby v období necelého roku označila za formální, mající za účel otevřít žalobci cestu k požadování náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek soudní cestou. Rozhodně nešlo dle žalované o dlouhodobou aktivní a marnou snahu žalobce o uspokojení restitučního nároku, a tedy o případ, kdy aktivní snaha oprávněných osob byla soudy shledána jako dostatečná. Dle žalované dále není pro posouzení věci sama o sobě významná ani délka restitučního řízení, nýbrž je vždy třeba zkoumat konkrétní okolnosti, které by mohly vést k závěru, že ze strany žalované šlo ve vztahu k vypořádání nároku žalobce o libovůli (liknavost) či dokonce svévoli. Bylo přitom na žalobci, aby tvrzenou liknavost a svévoli žalované tvrdil a prokázal, což se však v poměrech posuzované věci nestalo, a tudíž není dle žalované dána aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, a žaloba tak měla být ze strany soudu prvního stupně zamítnuta. 4. Žalovaná nesouhlasila ani s tím, jakým způsobem soud prvního stupně ocenil restituční nárok žalobce, neboť ten vyšel ze znaleckého posudku předloženého žalobcem zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] [rok], ze dne 28. 6. 2019, ačkoli žalovaná předložila oponentní znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] s odlišným závěrem, kdy soud prvního stupně nevyhověl ani návrhu žalované na vypracování revizního znaleckého posudku. Judikatura dovolacího soudu přitom dle žalované umožnila ocenit pozemky odlišně od jejich evidovaného charakteru pouze na základě jednoznačných zjištění ohledně jejich charakteru skutečného, v příslušné době neevidovaného, kdy ohledně této skutečnosti jednoznačně nese důkazní břemeno žalobce, jelikož ten z jejich existence vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Dle žalované přitom musela být v dané věci, aby mohly být zemědělské pozemky oceněny jako pozemky stavební, prokázána existence příslušné územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby a bezprostřední realizace stavby, to vše kumulativně. Žalobce ovšem v řízení neprokázal existenci příslušné územně plánovací dokumentace a kumulativní splnění všech výše uvedených podmínek. 5. Žalovaná dále nesouhlasila ani s tím, že ty pozemky, které byly žalobci soudem prvního stupně jako náhradní vydány, jsou k vydání vhodné, neboť dle ní soud prvního stupně rozhodl o převodu pozemků, které zjevně nejsou určeny k zemědělské činnosti či jejichž převod výrazně vybočuje ze smyslu restitučního zákonodárství. 6. Jde-li o pozemky v k. ú. [část obce], které jsou evidovány v druhu kultury zahrada, pak žalovaná namítla, že žalobce žádný ze sousedních pozemků nevlastní, na pozemcích jsou umístěny drobné stavby a dům, jakož i další příslušenství, a tyto pozemky tak s domy tvoří funkční spojení ve smyslu příslušné judikatury Nejvyššího soudu. Právě pro své funkční spojení s domem jsou tyto pozemky nevhodné k vydání, kdy převodem pozemků do vlastnictví žalobce by také došlo k nepřípustnému zásahu do práv třetích osob, které by byly z užívání těchto pozemků vyloučeny. Nadto si nelze dle žalované představit způsob, jakým by žalobce mohl pozemky v jejich zastavěné části zemědělským (hospodářským) způsobem využívat. Dále jsou tyto pozemky dle žalované vyloučeny z převodu na žalobce i pro překážku v podobě zastavěnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, kdy jde o pozemky evidované v územním plánu v ploše Sv – smíšené území venkovské, které jsou tak určeny k zastavění rodinnými domy a mají sloužit dalšímu rozvoji obce a nikoli zemědělské činnosti. Rovněž byla ze strany obce – [územní celek] podána žádost o bezúplatný převod těchto pozemků dle ust. § 7 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu, a tudíž i z toho důvodu jsou tyto pozemky z převodu vyloučeny, neboť [územní celek] na bezúplatném převodu i nadále trvá. 7. Pokud jde o pozemky v k. ú. [obec] [anonymizována tři slova], pak pozemek č. parc. [číslo] je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, manipulační plocha, fakticky rovněž o manipulační plochu jde, která je součástí skládky, se kterou tvoří funkční spojení, a pozemek je tak z převodu na žalobce vyloučen. S ohledem na charakter tohoto pozemku je také vyloučeno zemědělské využití tohoto pozemku, a nejde tedy o pozemek zemědělsky obhospodařovatelný. Pokud bylo soudem prvního stupně namítáno, že žalovaná zařazuje do veřejných nabídek pozemky formálně nezemědělského charakteru, pak je zapotřebí vhodnost pozemku hodnotit