10 CO 326/2023-79 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 15 354 Kč a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. V prvním podání uvedla, že než zjistila v bance, že má v bance obstavený účet, přišly jí dva dopisy od firem z [obec], že koupí její nemovitost, tyto vyhodila, a pak to začalo. Příkaz k exekuci byl doručen [datum] a celá dlužná částka byla zaplacena dne [datum], což znamená, že dluh byl uhrazen v zákonném termínu třiceti dní. [název soudu] svým rozsudkem, č. j. [číslo jednací], potvrdil, že celá dlužná částka, tj. 74 533 Kč byla uhrazena na účet oprávněné. [anonymizována dvě slova] [obec] převzal zastupování firmy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] bez důkladného prověření, zda k vymáhání dluhu právě na žalobkyni bylo učiněno vše. Povinná dne 26. 4. 2018 zaslala dopis s dotazem, kolik má oprávněné uhradit. Odpověď nedostala, začala tedy splácet svou částku dle svých možností. Dotazem u exekučního úřadu zjistila, že povinnost splatit celý dluh vznikne, pokud ji k tomu věřitel vyzve. Oprávněná ale nic takového neučinila, naopak si za 5 590 Kč nechala napsat žádost o exekuci. V této žádosti uvedla, že dlužníci zaplatili, zatímco platila pouze ona. Zákon přitom stanoví, že je-li dluh v penězích, hradí každý svou část. Oprávněná si vyžádala u [název soudu] pověření exekutora v [obec], přestože obvyklé pověření bývá v místě bydliště obviněného (zřejmě proto, aby žalobkyně neměla možnost jednat s exekutorem osobně a nemohla tak dodržet absurdní termíny). Pokud jde o výrok, že exekutor udělal drobné chyby, tak žalobkyně uvedla, že je považuje za hrubé. Pokud jde o úhradu snížených nákladů, tato částka byla zadržována na jejím účtu na základě výzvy, pak byla převedena na účet exekutora. Bylo to poté, co měl povinnost výpočet odměny přepracovat. Uvedla, že tedy trvá na tom, aby jí byla vrácena částka uvedená v první žalobě, tj. částka 9 764 Kč. Kdyby exekutor postupoval podle Listiny práv a svobod, sám dodržoval termíny, komunikoval, nemusel zbytečně vydávat osm exekučních usnesení. 3. K odvolání připojila žalobkyně přílohu č. 1, která byla adresovaná [právnická osoba] [anonymizováno], a přílohu č. 2, což byla odpověď [anonymizována tři slova] ze dne 17. 7. 2018. V této odpovědi adresované žalobkyni je uvedeno, že pokud je ze zákona povinnost plnit společně a nerozdílně, znamená to, že všichni dlužníci jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Každý z dlužníků má povinnost splnit třeba i celý dluh, je-li k tomu věřitelem vyzván. Pokud jeden z dlužníků plní více, než odpovídá jeho podílu na dluhu, má následně vůči ostatním spoludlužníkům právo na regres. Jelikož v případě žalobkyně jsou ostatní spoludlužníci ve výkonu trestu, je logické, že solidární povinnost nahradit škodu, která vychází z rozhodnutí soudu je primárně požadována po žalobkyni. Přílohu č. 3 tvořilo podání žalobkyně ze dne 26. 6. 2023 určené Krajskému soudu v Plzni – šlo o upřesnění odvolání, které obsahovalo výpočet žalobkyně s tím, že požaduje, aby exekutorskému úřadu byla uložena povinnost vrátit jí na její účet částku 13 074,50 Kč. Tento výpočet vychází z toho, že žalobkyně odečetla částku 5 590,20 Kč, která byla vymožena pro oprávněnou. 4. Soudní exekutor nesouhlasil s odvolacími námitkami žalobkyně, ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, neboť soudní exekutor se na úkor žalobkyně (povinné č. 1) bezdůvodně neobohatil, když v rámci exekučního řízení vymohl náklady exekuce a náklady oprávněného ve správné výši a navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobkyně, vyjádření soudního exekutora a po odvolacím jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Odvolací soud se ztotožňuje se zjištěným skutkovým stavem, z něhož vycházel soud prvního stupně, neboť dokazování bylo provedeno v rozsahu potřebném pro právní posouzení této věci, skutkové závěry soudu prvního stupně jsou správné, vychází z důkazů hodnocených dle ust. § 132 o. s. ř., jsou podkladem pro správný právní závěr, který byl posouzen dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Žaloba žalobkyně nebyla shledána důvodnou, protože žalobkyně požadovala po soudním exekutorovi vrácení částky 9 764 Kč. Tuto částku žalobkyně vymezila jako polovinu nákladů exekuce stanovených v plné výši, které odpovídaly částce 19 528 Kč a vydání nákladů zaplacených za sepis exekučního návrhu, což byly náklady oprávněné ve výši 5 590 Kč. Exekučním titulem (rozsudek [název soudu]), kterým byla obžalovaná a mimo jiné i žalobkyně [jméno] [příjmení] odsouzena pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře šestnácti měsíců a trest jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 42 měsíců za současného dohledu. Zároveň žalobkyni a dalším odsouzeným ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) byla uložena dle § 228 odst. 1 trestního řádu povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozeným, přičemž jednou z poškozených byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova], náhradu majetkové škody a této jmenované [právnická osoba] [anonymizována tři slova] vystupující v exekučním řízení jako oprávněná, byli obžalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně částku 74 533 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným. 7. Oprávněná společnost [právnická osoba] (dále jen oprávněná) dne 31. 10. 2017 podala žádost o pověření a nařízení exekuce pro částku 72 523 Kč a provedením této exekuce byl pověřen dne [datum] soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že soudní exekutor dne 13. 2. 2018 postoupil soudu návrh na zastavení exekuce, který podala žalobkyně. Žalobkyně navrhla zrušení veškerých exekučních příkazů podáním ze dne 16. 1. 2018. Poukázala na to, že jí byly obstaveny účty u banky [anonymizováno] a [anonymizováno], kam jsou jí zasílány veškeré příjmy. Tím byla zbavena možnosti platit platby spojené s bydlením, tak možnosti splácet oprávněným. Domáhala se vydání platebního rozkazu, proti kterému by se mohla odvolat. Poukázala také na to, že vycházelo z toho, že má platit jednu třetinu vzniklé škody v trestním řízení. Také poukázala na verdikt trestního rozsudku s tím, že podle jejího názoru jí běží stále zkušební doba, po kterou může splácet dle svých možností, a tedy do srpna 2020. Uvedla, že má probační dohled, který vykonává [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Navrhla zastavení veškerých exekučních kroků vůči jejímu movitému i nemovitému majetku, neboť je to protiprávní. Oprávněná společnost dne 31. 1. 2018 sdělila, že po podání exekučního návrhu obdrželi dne 27. 11. 2017 částku 670 Kč, dne 27. 12. 2017 částku 670 Kč, dne 8. 1. 2018 částku 21 145 Kč a dne 29. 1. 2018 částku 49 688 Kč, celkem tedy obdrželi částku 72 173 Kč [název soudu] usnesením ze dne [datum] exekuci zastavil do částky 72 173 Kč s odůvodněním, že tato částka byla zaplacena. Šlo mo částečné zastavení, neboť návrh na zastavení exekuce zcela podaný první povinnou (žalobkyní) byl shledán jako nedůvodný. Z usnesení jednoznačně vyplývá, že částka 72 173 Kč byla zaplacena po podání exekučního návrhu. [název soudu] také vyslovil ve svém usnesení závěr, že při určení výše nákladů bude soudní exekutor vycházet z toho, že plnění, o které byla exekuce částečně zastavena, nebylo vymoženo exekutorem. Žalobkyně si podala stížnost na postup státního exekutora dne 13. 6. 2018. Proti usnesení o částečném zastavení exekuce se žalobkyně neodvolávala, ale dne 3. 9. 2018 je ve spise založena prosba o vyznačení právní moci na tomto usnesení. Dne 2. 11. 2018 vydal soudní exekutor oznámení o skončení exekuce s tím, že ke dni 19. 2. 2018 byla exekuce provedena. Žalobkyně pak podala návrh na zahájení řízení (dne [datum]), kterým se domáhala snížení nákladů exekuce. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením ze dne 16. 12. 2019 tak, že řízení bylo zastaveno pro nedostatek podmínek řízení (§ 103, § 104 odst. 1 o. s. ř., a to proto, že exekuce již byla skončena). K podanému odvolání rozhodoval [název soudu] usnesením ze dne 20. 1. 2021 a usnesení okresního soudu potvrdil. 8. Ze spisu soudního exekutora bylo zjištěno, že soudní exekutor poté, co byl pověřen provedením exekuce dne [datum], vydal dne [datum] usnesení s výzvou k dobrovolnému plnění. Ve lhůtě určené k dobrovolnému plnění lhůtě zaplatila žalobkyně částku 72 173 Kč (resp. 72 523 Kč), nikoli však již náklady exekuce vymáhané ve snížené výši. 9. Soud prvního stupně ve svém odůvodnění správně uvedl, že pokud by ve lhůtě k dobrovolnému plnění žalobkyně zaplatila i polovinu nákladů exekuce (snížené náklady exekuce), jež byly v této výzvě vyčísleny částkou 9 764,70 Kč, pak by exekuce byla splněna a exekuce by tím byla provedena a ukončena. Jelikož tuto po