18 CO 142/2023-170 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem prvoinstanční soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 86 403 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 86 403 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 39 138,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II). Žalobci uložil povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 3 291,63 Kč (výrok III). Žalované uložil povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 9 874,89 Kč, a to oběma na účet Okresního soudu v Sokolově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že dne 15. 7. 2017 došlo při dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná, ke škodě na vozidle žalobce OA [jméno]. Škoda na vozidle žalobce byla stanovena znaleckým posudkem ze dne 22. 5. 2018 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 133 254 Kč. Za vypracování znaleckého posudku žalobce zaplatil 4 800 Kč a celková výše škody tak činila 138 054 Kč. Likvidace škody proběhla u [anonymizována dvě slova] pod [číslo] [anonymizována dvě slova] vyplatila žalobci částku 22 168 Kč. Žalovaná namítala, že vozidlo žalobce bylo v zadní části nabouráno i při nehodě ze dne 19. 6. 2017 nebo při dopravní nehodě dne 16. 12. 2016, při které došlo rovněž k poškození zadní části vozidla OA [anonymizováno]. V doplňku svého znaleckého posudku ze dne 5. 1. 2022 znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že rozsah poškození, které vzniklo při dopravní nehodě dne 15. 7. 2017, nijak nesouvisí s dopravní nehodou ze dne 19. 6. 2017, kdy veškerá poškození vzniklá při dopravní nehodě dne 19. 6. 2017 byla následně opravena před dopravní nehodou ze dne 15. 7. 2017 autorizovaným servisem [anonymizováno]. Při dopravní nehodě dne 15. 7. 2017 působil při střetu na tažné zařízení rázový vektor síly. S ohledem na bezpečnost silničního provozu znalec navrhl výměnu tažného zařízení. Z nákladů na opravu znalec vyjmul náklady na opravu výměny kompresoru a ponechal pouze výměnu řídící jednotky kompresoru, když technikem [anonymizována dvě slova] nebylo zjištěno žádné mechanické poškození kompresoru a jedná se tedy spíše o závadu v elektrické části. Tímto se náklady na opravu snížily z částky 133 254 Kč na částku 103 771 Kč a rozdíl mezi částkou, kterou bylo pojišťovnou plněno (22 168 Kč) a nákladů na opravu, činí 81 603 Kč. Žalobce podáním ze dne 14. 3. 2022 vzal žalobu částečně zpět a soud usnesením ze dne 13. 6. 2022 řízení do částky 29 483 Kč s příslušenstvím zastavil. I po doplnění znaleckého posudku žalovaná setrvala na pochybnostech ohledně souvislosti poškození tažného zařízení v důsledku dopravní nehody ze dne 15. 7. 2017, a to zejména s ohledem na skutečnost, že sám žalovaný reklamoval u servisu [anonymizováno] dne 12. 7. 2017 kontrolu tažného zařízení, tedy ještě 3 dny před dopravní nehodou zaviněnou žalovanou měl žalobce pochybnosti o bezpečnosti provozu tažného zařízení. Při jednání soudu dne 12. 1. 2023 předvolaný soudní znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že k mechanickému poškození tažného zařízení mohlo dojít při demontáži zadní části vozidla. Skutečnost, že po dopravní nehodě ze dne 15. 7. 2017 nešlo tažné zařízení vyklopit, vyplynula ze svědecké výpovědi technika [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení]. Znalec vysvětlil, že je rozdíl mezi pevně namontovaným tažným zařízením a elektricky ovládaným tažným zařízením. V daném případě se jedná o elektricky ovládané tažné zařízení, tedy o složitý mechanismus, který je řízen samostatnou řídící jednotkou. Soud zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku pro nadbytečnost, když na základě provedených důkazů měl za vyloučené poškození tažného zařízení v důsledku poškození OA [jméno] dne 10. 12. 2016 i při dopravní nehodě dne 19. 6. 2017. Po této dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 žalobce sice opakovaně žádal o kontrolu tažného zařízení, ale v rámci provedených důkazů nebyla zjištěna žádná konkrétní skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by při této dopravní nehodě došlo k poškození tažného zařízení. Na rozdíl od dopravní nehody ze dne 15. 7. 2017 nevyplývá z dokumentů [anonymizována dvě slova] k dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 žádná indicie, která by svědčila o tom, že k poškození tažného zařízení došlo. Soud vzal za prokázané, že škoda způsobená na vozidle žalobce vznikla v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne 15. 7. 2017. Žalovaná škodu způsobila tím, že nedodržela bezpečnou vzdálenost za před ní jedoucím vozidlem žalobce a zezadu do něj narazila. Byly splněny základní předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody. Soud shledal s ohledem na provedené dokazování nárok žalobce na zaplacení částky 86 403 Kč s příslušenstvím jako důvodný. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 75 % a žalovaná v rozsahu 25 %. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 50 %. Ve stejném poměru úspěchu ve věci bylo žalobci i žalované uloženo uhradit náklady státu. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, namítajíc, že při opravě vozidla žalobce po předchozí dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 nebylo tažné zařízení vyměněno. Pokud soud prvého stupně a pan znalec dospěli k závěru, že vozidlo po opravě po dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 bylo žalobci předáno opravené, přezkoušené a bez závad, lze na tento závěr usuzovat. Na druhou stranu ale není vyloučeno, že v souvislosti s předchozí opravou mohl vzniknout problém na tažném zařízení v mezidobí mezi předáním vozidla ze servisu žalobci a dopravní nehodou ze dne 15. 7. 2017. To by ostatně vysvětlovalo, proč se žalobce u předchozího opravce domáhal kontroly tažného zařízení. Soud prvního stupně považuje nárok žalobce za prokázaný, neboť po opravě vozidla po dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 prošlo vozidlo výstupní prohlídkou, a tedy mělo být žalobci předáno bez závad. Žalobce se po opravě vozidla v servisu [anonymizováno] po dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017, kdy mu mělo být vozidlo předáno v naprostém pořádku, domáhal kontroly tažného zařízení, a to tři dny před dopravní nehodou ze dne 15. 7. 2017. Nějaký důvod k tomu musel mít. Žalobce nebyl s opravou vozidla v servisu [anonymizováno] po dopravní nehodě ze dne 19. 6. 2017 spokojen. Není vyloučeno, že pak svou nespokojenost měl v úmyslu sanovat po dopravní nehodě ze dne 15. 7. 2017, kdy následky této dopravní nehody ve skutečnosti mohly být daleko mírnější, než se žalobce snaží prokázat. Žalovaná navrhla odvolacímu soudu, aby byl opětovně vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení] a poté byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů, popřípadě nechť je rozsudek zrušen a vrácen soudu k doplnění dokazování. 3. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované uvedl, že považuje opakovaný výslech soudního znalce [příjmení] [příjmení] za zcela nadbytečný, neboť případný výslech by v žádném případě nezměnil skutková zjištění, na základě kterých soud rozhodl ve věci. Ustanovený soudní znalec odpověděl v dostatečném rozsahu na dotazy, které mu byly položeny s tím, že jak vyplývá z protokolu o jednání, zástupce žalované měl dostatečný prostor k tomu, aby znalci položil případné dotazy ve věci. Žalobce má za to, že soud prvého stupně úplným způsobem a správně zjistil skutkový stav s tím, že řízení není zatíženo žádnou vadou, kdy by bylo možné dovodit tzv. nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Správně byl zamítnut návrh na revizní znalecký posudek, neboť pouhý nesouhlas žalované se závěry znaleckého posudku sám nevede k nutnosti zpracovat posudek revizní. Je zřejmé, že soud neměl žádnou pochybnost o správnosti daného posudku. Žalovaná ve svém odůvodnění odvolání pouze sumarizuje spekulativní názor na možný vznik škody, kdy uvedené argumenty ze strany žalované byly předneseny v průběhu řízení před soudem prvého stupně a soud se s těmito námitkami či argumenty ve věci dostatečným způsobem vypořádal. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. K odvolání žalované odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k námitkám obsaženým v odvolání žalované i k písemnému vyjádření žalobce k tomuto odvolání. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované nelze považovat za důvodné. 5. Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně se velmi pečlivě a podrobně celou věcí zabýval a své rozhodnutí přesvědčivým způsobem odůvodnil. Odvolací soud na podrobné a srozumitelné odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje, neboť se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry včetně použití příslušných ustanovení občanského zákoníku. Soud se řádně zabýval všemi námitkami vznesenými ze strany žalované, které jsou též součástí jejího odvolání, a náležitě se s nimi vypořádal. 6. V řízení bylo prokázáno, že dne 15. 7. 2017 došlo k dopravní