25 CO 289/2022-89 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vyloučení rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z jejich vzájemného sporu projednávaného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] o zaplacení 986 194,20 Kč s přísl. (výrok I.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částky 6 834 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce se v řízení domáhal rozhodnutí o vyloučení rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z projednávání a rozhodnutí sporu mezi účastníky o zaplacení částky 986 194,20 Kč s tím, že rozhodce je podjatý. Podjatost žalobce dovozoval z toho, že rozhodce v minulosti rozhodoval spor mezi účastníky, v němž vydal dne 27. 2. 2021 rozhodčí nález, jenž byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2021 zrušen z toho důvodu, že žalobce (v rozhodčím řízení v procesním postavení žalovaného) nebyl o existenci rozhodčího řízení informován, rozhodčí nález byl proto překvapivý, neboť rozhodce nesplnil poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř., když žalobu a výzvu k vyjádření doručil jiné osobě. V dalším sporu účastníků vedeném pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] se rozhodce žalobci mstil za odhalení jeho pochybení v předchozím řízení tím, že v kvalifikované výzvě dle ust. § 114b o. s. ř. zkrátil žalobci lhůtu k podání vyjádření na patnáct dnů. Tímto svým postupem rozhodce žalobce zásadním způsobem znevýhodnil. Žalobce má pochybnost, zda rozhodce není tzv. dvorním rozhodcem žalovaného. Nadto žalobce namítal nedostatek pravomoci rozhodce k rozhodnutí daného sporu s tím, že rozhodčí doložka zakládá pravomoc rozhodce k rozhodování spolu z rámcové smlouvy, avšak rámcovou smlouvou se závazkový právní vztah nezakládá. Žalobce v daném rozhodčím řízení ničeho netvrdí o uzavření realizační smlouvy, realizační smlouvu nepředložil, a proto rozhodčí doložka součástí jakékoliv realizační smlouvy není. Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobce, že dne 19. 7. 2021 podal ke zmíněnému žalobci žalobu, kterou se domáhá úhrady nezaplacených faktur v celkové výši 966 194,20 Kč. Uvádí, že účastníci uzavřeli 1. 9. 2019 rámcovou kupní smlouvu, v níž ujednali podmínky dlouhodobé spolupráce týkající se dodávek zboží žalovaného žalobci. Následně uzavřeli též smlouvu o budoucím ukládání věcí a budoucích kupních smlouvách dne 21. 2. 2020, z níž plyne, že ujednání smluvních stran včetně rozhodčí položky platí i pro realizační smlouvy vzniklé z této rámcové smlouvy. Rozhodce má tudíž pravomoc k projednání sporu. Poukazuje, že § 3 odst. 2 zákona č. 216/1994 připouští uzavření rozhodčí smlouvy ve všeobecných obchodních podmínkách. Podjatost je třeba posuzovat shodně jako podjatost soudce, důvodem podjatosti nemůže být, že rozhodčí nález byl zrušen pro procesní pochybení rozhodce. Pokud by procesní chyby rozhodce či soudce měly být považovány za podjatost, byli by všichni rozhodci a soudci po zrušení svých předchozích rozhodnutí vyloučeni z dalšího rozhodování. Když zákon stanoví, že v řízení před rozhodci se přiměřeně užijí ustanovení o. s. ř., není tímto rozhodci uložena povinnost postupovat obdobně podle o. s. ř., jak je tomu dle § 44 zákona o rozhodčím řízení, nýbrž je třeba přihlédnout k zásadám rozhodčího řízení, mj. k zásadě rychlosti. Nelze dovodit, že by patnáctidenní lhůta k vyjádření byla protizákonná, a spatřovat v tom podjatost. Soud měl za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 1. 10. 2019 rámcovou kupní smlouvu, v níž ujednali rámcové podmínky obchodní spolupráce při uzavírání kupních smluv žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím při nákupech výrobků z nerezové oceli, jakož i dalšího sortimentu žalovaného. Ve smlouvě byla ujednána též rozhodčí doložka, v níž všechny spory vzniklé z této smlouvy budou projednány a rozhodnuty rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Domluvili se na poplatcích za rozhodčí řízení, stanovili místo rozhodčího řízení na adrese rozhodce a jako doručovací adresy si stanovili adresy vedené v záhlaví smlouvy. Strana smlouvy má na výběr mezi podáním žaloby k rozhodci nebo k obecnému soudu, v případě podání žaloby k obecnému soudu se rozhodčí doložka ruší. Dne 21. 2. 2020 strany uzavřely smlouvu, kterou pojmenovaly jako„ smlouvu o budoucím ukládání věcí a budoucích kupních smlouvách“. V ní strany doplnily rámcovou kupní smlouvu o ujednání týkající se některých dodacích podmínek. Strany výslovně uvedly, že na realizační kupní smlouvy se bude i nadále vztahovat rámcová kupní smlouva, avšak v případě rozporů některých ujednání má přednost smlouva o budoucím ukládání věcí a budoucích kupních smlouvách. Žalovaný podal dne 21. 5. 2021 u rozhodce žalobu na zaplacení částky 789 338,20 Kč s přísl. poukazem na rámcovou kupní smlouvu ze dne 1. 9. 2019 a smlouvu o budoucím ukládání věcí a budoucích kupních smlouvách ze dne 21. 2. 2020 s tím, že na základě těchto smluv a dílčích objednávek dodal žalobci blíže nespecifikované zboží, jehož kupní cenu vyúčtoval čtyřmi fakturami, které žalobce nezaplatil, a kterou podáním ze dne 19. 7. 2021 rozšířil o dalších 194 404,20 Kč. Žalobce ve vyjádření k žalobě vyjma prostého popírání žalobních tvrzení namítl též nedostatek pravomoci rozhodce a jeho podjatost. Usnesením ze dne 16. 8. 2021 vyzval rozhodce žalobce, aby se vyjádřil k podání žalovaného, v jehož odůvodnění rekapituloval dosavadní průběh řízení, s tím, že přezkoumal rozhodčí doložku a dospěl k závěru, že rozhodčí doložka byla vtělena do obchodních podmínek a je zřejmé, že smyslem bylo to, aby případný spor z rámcové smlouvy nebo v souvislosti s ní projednal zmíněný rozhodce. Vyjádřil se k námitce podjatosti tak, že nemá žádný soukromý nebo pracovní vztah s žádnou stranou sporu. Není v žádném vztahu se stranou žalovanou ani žalující a není žádným způsobem závislý ekonomicky nebo subordinačně ani osobně k žádné ze stran. Svoji podjatost nespatřoval ani v tom, že jeho rozhodčí nález byl zrušen soudem. K poskytnutí patnáctidenní lhůty k vyjádření k žalobě se vyjádřil stejně jako žalovaný, a pokud jde o doručování do datové schránky, uvedl, že není držitelem datové schránky, tedy doručování probíhá v souladu s dohodou smluvních stran. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], zrušil soud ve věci týchž účastníků rozhodčí nález rozhodce ze dne 27. 1. 2021 sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce se domáhal zrušení daného rozhodčího nálezu s tím, že mu byl doručen rozhodčí nález, podle jehož odůvodnění měl být vyzván k vyjádření k žalobě s tím, že nevyjádří-li se do patnácti dnů, bude rozhodnuto v jeho neprospěch. Žádná výzva mu však doručena nebyla, resp. byla doručena žalované společnosti [právnická osoba] Krajský soud vzal tato tvrzení za prokázaná, uzavřel, že byla splněna podmínka stanovená v § 31 písm. e) z. r. ř., neboť tím, že žalobce nebyl o existenci rozhodčího řízení vůbec informován, nebyla ani splněna poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř., jehož účelem je zamezit překvapivosti rozhodčího nálezu. Soud vyšel z § 8 odst. 1, 11 a 12 odst. 2 z. r. ř. Podle těchto ustanovení, kterákoliv z jeho stran rozhodčího řízení může podat návrh k vyloučení rozhodce za předpokladu, že rozhodce se funkce nevzdal sám. Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Podjatostí se rozumí vztah rozhodce ke konkrétní kauze, který je výrazem a projevem jeho nedostatečné nezávislosti nebo nestrannosti. Rozhodnutí o podjatosti závisí na tom, zda vztah rozhodce k věci nebo účastníkům či jejich zástupcům vzbudí pochybnost o nepodjatosti (nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94). Je-li důvod pochybovat o nepodjatosti rozhodce se zřetelem na jeho poměr k věci k účastníkům nebo k jejich zástupcům, je vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci. Nezávislostí lze chápat objektivní absenci osobních, profesních či ekonomických vazeb rozhodce ke stranám sporu. Jelikož princip nezávislého a nestranného rozhodování platí jak pro soudce, tak pro rozhodce, je i pro závěr o podjatosti rozhodce třeba uplatnit zásadně stejná kritéria jako o podjatosti soudce. Výjimku by mohly představovat případy, v nichž bude hrát roli to, že rozhodčí fórum se konstituuje jiným mechanismem, než probíhá přidělování nápadu na soudech. Jinak řečeno, když si strany smluvně ujednaly, že jejich spor či spory budou rozhodovány určitým rozhodcem či senátem namísto soudce, na něhož podle rozvrhu práce vyšla náhodně řada, zpravidla to značí, že k danému rozhodci mají přinejmenším vztah důvěry. Při posuzování procesního postupu rozhodce v řízení z hlediska možné podjatosti však mechanismus jeho výběru, resp. proč si je jejich strany zvolily, nehraje žádnou roli. Proto když § 14 odst. 4 o. s. ř. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech, lze uvedenou optiko