61 CO 100/2023-113 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit balkon, nacházející se na západní straně ve 4. nadzemním podlaží stavby [adresa] (v prostřední zvýšené části stavby při pohledu z ulice [ulice]), která je součástí stavební parcely parc. [číslo] zapsané pro [katastrální uzemí], [územní celek] a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, [stát. instituce], přímo nad prostory [anonymizováno] ordinace [role v řízení], za současného odstranění venkovní jednotky klimatizace, nacházející se na tomto balkonu včetně jejích součástí a příslušenství, a zároveň je povinen odstranit uzamykatelnou kliku dveří vedoucí nad tento balkon stavby a osadit dveře vedoucí na tento balkon stavby odpovídající neuzamykatelnou klikou, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 692 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a jejími společníky jsou [anonymizováno] [jméno] [jméno] s podílem 50 % a žalovaný rovněž s podílem 50 % a jejím statutárním orgánem ke dni 22. 5. 2020 byli 2 jednatelé, a to žalovaný a dále [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], kteří zastupují společnost ve všech věcech společně, a tento stav trvá dosud. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 30. 9. 2003 smlouvu o nájmu nebytových prostor v uvedené budově sestávající z 6 místností o celkové výměře 112,72 m2 v 1. poschodí budovy za účelem provozování [anonymizováno] ordinace, a to s účinností od 1. 10. 2003 na dobu neurčitou. Dne 22. 5. 2020 žalobkyně jednající žalovaným a žalovaný podepsali listinu nazvanou dodatek nájemní smlouvy, kterým žalobkyně pronajala žalovanému balkon umístěný v podkrovním prostoru nad ordinací žalovaného a na balkonu ve 4. nadzemním podlaží budovy, přímo nad prostory [anonymizováno] ordinace, nacházející se o podlaží níže, žalovaný umístil venkovní jednotku klimatizace a dveře vedoucí na tento balkon opatřil uzamykatelnou klikou namísto stávající neuzamykatelné kliky. Námitku žalovaného, že jednatelka žalobkyně – [právnická osoba], [anonymizováno] nebyla sama oprávněna za žalobkyni podat žalobu s poukazem na § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož bylo nutné mít souhlas obou jednatelů s podáním této žaloby, neboť podle společenské smlouvy jednají za společnost oba jednatelé společně, soud prvního stupně neshledal důvodnou s odkazem na § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a právní názor obsažený v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2921/2004. Podle judikaturního závěru dovolacího soudu se v občanském soudním řízení při procesním úkonu za společnost s ručením omezeným neuplatní ustanovení ze stanov nebo společenské smlouvy společnosti, které stanoví, že společnost navenek zastupuje více jednatelů společně. Dále poukázal na § 162 o. z., jež stanoví, že zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil. K tomuto ustanovení Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3312/2018 uvedl, že z výslovné dikce § 162 o. z. se podává, že zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nemohou se – neurčuje-li zvláštní úprava jinak – třetí osoby dovolat absence, vad či porušení rozhodnutí přijatého jejím orgánem„ uvnitř“ právnické osoby. Absenci, vady či porušení takového rozhodnutí právnické osoby nemůže přezkoumávat ani soud v občanském soudním řízení. Soud prvního stupně tak uzavřel, že lze projednat žalobu podanou za žalobkyni jednatelkou [právnická osoba], [anonymizováno] a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když ke dni 22. 5. 2020, tj. k datu uvedenému v dodatku nájemní smlouvy, žalobkyně měla 2 jednatele, kteří zastupují společnost ve všech věcech společně a pakliže za žalobkyni jednal pouze jeden z jejích jednatelů, tj. žalovaný a nikoliv současně i druhý jednatel, tj. [právnická osoba], [anonymizováno], postrádá vůli jednající osoby (tj. žalobkyně) a nejedná se tudíž o právní jednání (§ 551 o. z.). Dodatek k nájemní smlouvě datovaný dnem 22. 5. 2020 tak uzavřen nebyl a šlo o zdánlivé právní jednání, žalovaný tak užívá předmětný balkon, který znepřístupnil uzamykatelnou klikou na jeho dveřích a instaloval na něm klimatizační jednotku, bez právního důvodu. Z těchto důvodů žalobě vyhověl s odkazem na § 1040 odst. 1 o. z., podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal v plném rozsahu náklady řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů na zastoupení, a to z odměny ve výši 3 500 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za každý ze 4 úkonů právní služby včetně 5 paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 3 192 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání a v něm zopakoval svoji námitku, že zástupce žalobkyně nebyl oprávněn za žalovanou žalobu podat, neboť dle § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích a družstev má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. Podle čl. VII odst. 2 společenské smlouvy žalobkyně jednatelé zastupují společnost ve všech věcech společně a do rozhodnutí o obchodním vedení společnosti náleží bez větších pochyb i rozhodnutí o tom, v jaké věci a vůči komu bude podána společností žaloba. Žalovaný však nikdy nesouhlasil s tím, aby žaloba na jeho osobu byla podána. Podáním žaloby tak [právnická osoba], [anonymizováno] překročila své zástupčí oprávnění k zastupování žalobkyně. Žaloba nebyla fakticky podána za žalobkyni, ale [právnická osoba], [anonymizováno], která v žádném případě nemůže být k jejímu podání aktivně legitimována. Žalobkyně také jasně nespecifikovala věc, respektive její část, jejíhož vyklizení se domáhá, přesto soud prvního stupně o vyklizení rozhodl. Dále namítala, že žalovaný není ve sporu pasivně legitimován, když ve sporu na vydání či vyklizení nemovitosti je pasivně legitimován ten, kdo věc užívá neoprávněně a neoprávněně věc zadržuje držitel, jestliže není dán právní důvod držby. Držitel zadržuje věc neoprávněně, jestliže jeho držba není řádná, poctivá a pravá (§ 991 - § 993 o. z.) a je-li však držba řádná, poctivá a pravá, držitel sám má ochranu jako vlastník (viz § 1043 o. z.). Žalovaný předmětnou část věci užívá na základě dodatku k jeho nájemní smlouvě a řádně za užívání hradil nájemné, které má uhrazené až do roku 2023. Dále namítal, že soud prvního stupně nepřihlédl k jeho námitce, že podání žaloby bylo zjevným zneužitím práva, které nepožívá dle § 8 o. z. právní ochrany, když [právnická osoba], [anonymizováno], respektive pan [jméno] [jméno], jsou si vědomi, že od uzavření původní nájemní smlouvy v roce 2003 došlo ke změně řady hygienických i stavebních předpisů pro provoz [anonymizováno] ordinace, které žalovaný v budově vlastněné žalobkyní provozuje. Klimatizace byla žalovaným nainstalována na jaře 2020 v souvislosti s problematikou ochrany před Covid-19. Soud prvního stupně také nepřihlédl k žalovaným označeným důkazům ani je neprovedl, a to dodatek nájemní smlouvy ze dne 22. 5. 2020, potvrzení o provedení plateb nájemného za užívání předmětného balkonu za období od května 2020 do května 2023, příslušné právní, zejména stavební a hygienické předpisy vztahující se na provoz ([anonymizováno]) ordinací, výpověď pana [jméno] [příjmení], žalovaného, výpověď [anonymizováno] [jméno] a jeho nájemní smlouvy s žalobkyní na prostory v budově vlastněné žalobkyní, výpověď zástupce„ laboratoře [příjmení]“ a jejich nájemní smlouvy s žalobkyní na prostory v budově vlastněné žalobkyní a výpověď zástupce„ [jméno] [anonymizováno]“ a její nájemní smlouvu s žalobkyní na prostory v budově vlastněné žalobkyní. Soud prvního stupně tak učinil nesprávná skutková zjištění i nesprávné právní posouzení, že žalovaný užívá předmětný balkon neoprávněně. Konečně také namítal, že soud prvního stupně nesprávně stanovil výši nákladů řízení, když při stanovení výše odměny zástupce měl vycházet z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. z částky 10 000 Kč a nikoliv částky 60 000 Kč. 4. Žalobkyně se ve vyjádření k odvolání s rozhodnutím soudu prvního stupně ztotožnila s tím, že sama v řízení podrobně zdůvodňovala, proč jeden z jednatelů žalobkyně může uplatnit nárok, který je projednáván v tomto řízení, rovněž soudem prvního stupně byla řešena určitost žalobního návrhu a v návaznosti na jeho výzvu byl žalobní návrh doplněn podáním ze dne 14. 10. 2022, jež i z pohledu soudu prvního stupně bylo po tomto doplnění dostačující. Žalovaný je ve věci pasivně legitimován, nebo