56 Co 189/2024-380 — Krajský soud v Plzni

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí - pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, , pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, a pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 189 910,57 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že projev vůle v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy nelze přičítat žalobci a žalované, kupní smlouva není právním jednáním, nelze k němu přihlížet, proto právní důvod pro převod vlastnického práva ze žalobce na žalovanou zde není. Žalobce vlastnického práva k předmětným nemovitostem nepozbyl, je i nadále vlastníkem a má právo na určení svého (zpochybňovaného) vlastnického práva. Žalovaná ve včasném odvolání namítala, že dle jejího názoru je stále skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí. Obecná zmocněnkyně sama přiznala, že se žalobcem není delší dobu v kontaktu, žalobce dle žalované o podané žalobě ničeho neví a k podání žaloby nedal žádný pokyn. Soud by měl takovou žalobu odmítnout, protože byla podána neoprávněnou osobou. Obecná zmocněnkyně dle žalované chce získat zpět nemovitosti do vlastnictví žalobce, aby je pak na základě plné moci a bez vědomí žalobce převedla na třetí osobu, zřejmě na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , kde je jednatelkou , jméno FO, , která jedná s obecnou zmocněnkyní ve shodě. Obavu žalované potvrzuje i sdělení Katastrálního úřadu na čl. 279 spisu, z něhož vyplývá, že obecná zmocněnkyně již dvakrát zastupovala žalobce při převodu nemovitostí ve prospěch , právnická osoba, ., k převodu nedošlo. V případě úspěchu žalobce hrozí, že nemovitosti budou prodány znovu. Oproti tomu úspěšným převodem nemovitostí na žalovanou došlo k situaci, kdy jsou nemovitosti v majetku společnosti, kde je žalobce jediným společníkem. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že na základě listiny z 3. 2. 2022 žalobce platně neodvolal plnou moc udělenou obecné zmocněnkyni a na základě plných mocí ze 7. 2. 2023 nezmocnil , jméno FO, k podpisu kupní smlouvy z 14. 3. 2023 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, a že se jedná v obou případech o falza, pak jde o závěr předčasný, který vychází pouze z kopií listin předložených obecnou zmocněnkyní žalobce. Z předložených důkazů navíc ani nevyplývá, že by odvolání plné moci a plné moci pro , jméno FO, žalobce nepodepsal a neměl vůli takto postupovat. Pouze je u nich rozporováno, že došlo k úřednímu ověření podpisu žalobce. Soud se měl snažit zjistit skutečnou vůli žalobce a vypořádat se s otázkou, jaký vliv má neplatnost úředního ověření podpisu na výpověď plné moci obecné zmocněnkyni a udělení plných mocí , jméno FO, a zda tuto vadu nelze dodatečně zhojit. Soud prvního stupně provedl nedostatečné dokazování a věc nesprávně právně posoudil. U zpětvzetí žaloby měl soud prvního stupně zjistit skutečnou vůli žalobce. Měl se vypořádat s otázkou, jaký vliv má případná vada ověření pravosti podpisu na listině obsahující procesní úkon zpětvzetí žaloby, bylo provedeno nedostatečné dokazování a věc byla nesprávně právně posouzena. Žalovaná hodlá v rámci odvolacího řízení předložit relevantní listinné důkazy, které nebyly dosud uplatněny v souladu s ust. § 205a o. s. ř. Řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vůči soudu prvního stupně nejednala při jednání 3. 5. 2024 obecná zmocněnkyně či sám žalobce, ale advokát, kterému za sebe udělila obecná zmocněnkyně plnou moc. Takový postup však o. s. ř. neumožňuje a soud ve věci neměl jednat, jelikož zástupce žalované se nedostavil a za žalobce jednala osoba, která nebyla řádně zmocněna. Účastník může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce. Pokud obecná zmocněnkyně za sebe udělila následně plnou moc advokátovi, došlo tím k porušení zákona, obecný zmocněnec musí jednat osobně. Soud prvního stupně pochybil, pokud uložil žalované zaplatit náklady řízení v částce 189 910,57 Kč. Účastník může mít pouze jednoho zástupce, plnou moc může udělit pouze pro celé řízení. Náklady řízení by měla nést obecná zmocněnkyně sama, nejedná se o náklady žalobce. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a určil, že žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí blíže dále specifikovaných. Ohledně nákladů řízení navrhovala, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně, požadovala náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil v tom směru, že se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně. Kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 14. 3. 2024 nemohla způsobit převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, chybí právní důvod nabytí vlastnického práva. Soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že žalovanou předložené důkazy jsou nedůvěryhodné, zjevné falzifikáty, jednání žalované v celém řetězci je přinejmenším pochybné. Žalovaná ve svých úvahách opomíjí, že vnitřní poměry ve společnosti žalované jsou přinejmenším diskutabilní a je zjevné, že faktickou kontrolu nad žalovanou vykonávají třetí neznámé osoby. Pokud sama žalovaná připouští rozpory ohledně úředního ověření podpisu žalobce, vyvstává otázka, proč by kdokoliv falšoval úřední ověření podpisu žalobce na listinách předložených žalovanou, pokud by tyto žalobce skutečně osobně podepsal. Namístě jsou důvodné obavy, že podpis žalobce na listinách není pravý. Žalované se nepodařilo prokázat, že by byla s žalobcem samotným v kontaktu, žalobce poukazoval na své podání z 12. 12. 2023. Pokud by dle odvolatelky soud měl přezkoumávat či ověřovat pokyn zmocnitele udělený zmocněnci, popíralo by to smysl a účel smluvního zastoupení, navíc za situace, kdy je zde na jedné straně potvrzení o udělení plné moci opatřené podpisem žalobce s řádným a pravým úředním ověřením a na druhé straně prokazatelná falza listin, na nichž má být údajně žalobcův podpis. Pokud by snad došlo k překročení zástupčího oprávnění ze strany zmocněnkyně žalobce, přiznávají právní předpisy právo dovolávat se následků takového nedovoleného jednání pouze a výlučně zmocniteli. Bylo poukazováno na ust. § 446 občanského zákoníku. Žalobce poukazuje na šetření Policie České republiky, která se zabývala trestněprávními aspekty možných padělání (respektive neplatností) zástupčích oprávnění statutárního orgánu žalované. V rámci šetření Policie České republiky bylo zjištěno, že osobě , jméno FO, byly uděleny padělané plné moci jménem vlastníka nemovitostí a současně neoprávněně jménem vlastníka firmy , právnická osoba, , zmocnitelem , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Bylo zjištěno, že padělané plné moci opatřil , jméno FO, , narozený , datum, . Ten rovněž zosnoval skutečnost, že na základě zápisu z jednání valné hromady, rozhodnutí jediného vlastníka, mělo dojít ke jmenování osoby , jméno FO, , jednatelkou žalované. Zápis z jednání valné hromady, rozhodnutí jediného vlastníka spočívající ve jmenování , jméno FO, do funkce jednatelky, byl podvrh. Policie České republiky došla k závěru, že výše uvedeného jednání se dopustil , jméno FO, , který svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu spáchaného ve stadiu pokusu, jelikož byl nalezen dne 7. 1. 2024 mrtvý, přičemž datum úmrtí bylo stanoveno na den 4. 5. 2023, byla věc Policií ČR odložena. Nicméně přes výše uvedené došlo dne 25. 5. 2024 ve společnosti žalované k další změně statutárního zástupce, a to na osobu , jméno FO, . Dne 10. 6. 2024 podává žalovaná blanketní odvolání prostřednictvím zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 3. 7. 2024 žalovaná blanketní odvolání doplňuje. Tedy v trestné činnosti je nadále pokračováno. K takovému právnímu jednání by nemělo být přihlíženo v souladu s ust. § 554 občanského zákoníku. Soud by neměl přihlížet k jednáním učiněným „instalovanými“ osobami jako statutárními zástupci žalované. S ohledem na pokračování v činnosti, i přes úmrtí údajného „viníka“ , jméno FO, , podala zmocněnkyně žalobce další trestní oznámení. Bylo navrhováno potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o. s. ř.), přihlédl k odvolání žalované, vyjádření žalobce, doplnil důkazní řízení a dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nedostavila, k doručení předvolání do datové schránky došlo fikcí. Odvolací soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud prvního stupně rozhodoval o žalobním návrhu, kterým se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) v k. ú. , adr