64 Co 286/2024-99 — Krajský soud v Plzni

Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částek 97 331,86 Kč, 1 045 Kč, 1 500 Kč, 8 297,93 Kč a 6 669,20 Kč s úrokem z prodlení z částky 105 609,79 Kč za dobu od 29. 3. 2023 do zaplacení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Nárok žalobkyně vycházel z tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru – Espres půjčka mezi účastníky 3. 9. 2021, podle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný je měl spolu s úrokem a poplatky splácet v 96 měsíčních splátkách po 2 107,80 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 20,2 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla 202 075,50 Kč, včetně pojištění. Žalovaný zaplatil 8 splátek, pak se dostal do prodlení a žalobkyně celý dluh zesplatnila k 12. 9. 2022. Soud prvního stupně žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že na smlouvě jsou jen grafická zobrazení zřejmě vlastnoručních podpisů jednajících osob s časem umístění 11,29 hodin a 11,32 hodin, po zobrazení vlastností podpisu soubor zobrazil čas 10,31 hodin a 10,33 hodin Soud nezjistil, že to byl právě žalovaný, kdo vložil znaky odpovídající podpisu do dokumentu a že by byla zjištěna neměnnost dokumentu po vložení podpisu. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz, nic o způsobu provedení podpisu neuvedla. Sporná je tak spojitost podpisu s příslušnou písemností, nikoliv pravost podpisu žalovaného. Nelže však uzavřít, že písemnost obsahující text smlouvy a jejího dodatku zjevně podepsal právě žalovaný, jak stanoví § 565 občanského zákoníku. Dále uzavřel, že žalobkyně k tvrzení o poskytnutí úvěru neoznačila žádný důkazů. Obecně označovala výpis z úvěrového a běžného účtu v elektronických přílohách k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud hodnotil důkazní hodnotu těchto soukromých listin za mizivou. Jejich pravost a správnost nebyla žalovaným nijak potvrzována. Soukromá sumarizace transakcí vedená úvěrovým věřitelem za této procesní situace nemohla prokázat poskytnutí peněz. Proto žalobu zamítl. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalobkyně. Poukazovala na překvapivost a nepředvídatelnost rozhodnutí soudu. Ten považoval žalobu za perfektní a při jednání 18. 10. 2023 poučil žalobkyni o doplnění tvrzení o způsobu výpočtu úroků z prodlení a poplatků. Nebyl soudem vyzván k tomu, aby se vyjádřil k provedení podpisu žalovaného a poskytnutí úvěru. Žalobkyně doplnila, že smlouva byla podepsána žalovaným fyzicky na pobočce žalobkyně na tabletu, jak vyplývá z předložené smlouvy. Časový rozdíl je způsoben rozdílem ve změně letního a zimního času. Uvedla, že bankovní výpisy prokazují poskytnutí úvěru, čerpání peněz žalovaným ještě v září 2021 a dále 8 splátek provedených žalovaným ve výši 16 285,22 Kč. Lze si jen těžko představit, že by žalovaný čerpal úvěr a hradil splátky, pokud by mu peněžní prostředky nebyly poskytnuty. Navrhoval změnu napadeného rozsudku. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně předcházejícího řízení, které doplnil opakováním listinných důkazů, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně není věcně správné. K úspěchu žalobkyně v řízení je třeba, aby prokázala svá tvrzení o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na jejím základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve smlouvě uvedené. Je pravdou, že jde o soukromou listinu a je tedy na žalobkyni, aby dokázala její pravost a správnost, včetně toho, že žalovaný listinu (smlouvu o úvěru podepsal), jak lze dovodit z ustanovení § 565 občanského soudního řádu. K posouzení toho, zda žalobkyně splnila svoji povinnost důkazní, soud prvního stupně nařídil jednání, jehož obsahem bylo poučení žalobkyně, že je třeba doplnit tvrzení o způsobu výpočtu kapitalizovaného úroku a poplatků, jak zjistil odvolací soud ze zvukového záznamu z jednání, neboť soud prvního stupně pro účely odvolacího jednání nevyhotovil písemný protokol o průběhu jednání. Žalobkyně soudem uloženou povinnost splnila a důvodně předpokládala úspěch ve věci. Soud prvního stupně však bez dalšího žalobkyni vytknul, že nesplnila povinnost tvrzení o tom, jakým způsobem žalovaný smlouvu o úvěru podepsal, a že nelze dovodit, že podepsal právě tento dokument. Odvolací soud souhlasí s argumentem žalobkyně, že tento závěr soudu, který byl jedním z důvodů zamítavého rozhodnutí, byl pro žalobkyni zcela překvapivý a neočekávaný. Pokud měl soud prvního stupně za to, že žalobkyně nevylíčila rozhodné skutečnosti o způsobu uzavření smlouvy, z níž se její nárok odvíjí, měla žalobkyni podle § 118 odst. l a 3 občanského soudního řádu v tom směru při jednání 18. 10. 2023 poučit a vyzvat ji k doplnění tvrzení. Pokud tak neučinil a jeho rozhodnutí vychází ze závěru o tom, že žalobkyně neprokázala, že podpis žalovaného byl vložen právě pod dokument obsahující zmíněnou smlouvu, porušila zásadu legitimního očekávání a odchýlil se tak od očekávaného výkladu nastaveného ustálenou judikaturou. Takový postup je nepřípustný a porušuje práva na spravedlivý proces. Žalobkyně doplnila tvrzení o uzavření smlouvy v odvolacím řízení, což jí dovoluje ustanovení § 205a písm. d) o. s. ř. tak, že podpis na listinu doplnil žalovaný fyzicky na předložený tablet na pobočce žalobkyně. To bylo ostatně na smlouvě uvedeno, aniž by soud prvního stupně tuto skutečnost hodnotil. K podpisu žalovaného jsou připojeny další dva podpisy žalobkyně, a to , jméno FO, , vedoucí obchodního místa, a , jméno FO, , osobní bankéřky. Není tak důvod zpochybňovat, že žalovaný vložil svůj podpis právě pod dokument obsahující smlouvu o úvěru, zejména, pokud žalobkyně logicky vysvětlila i rozdíl v časovém vyznačení. Zároveň i výhrady žalobkyně uvedené v odvolání nasvědčují tomuto závěru. Pokud z běžného účtu z 23. 9. 2021 znějícího na jméno žalovaného lze zjistit, že 3. 9. 2021 bylo s označením čerpání úvěru vloženo 100 000 Kč a číslo běžného účtu je uvedeno u ve smlouvě o úvěru. A pokud z výpisů z úvěrového účtu lze zjistit, že žalovaný ve prospěch žalobkyně poskytl plnění v 5 splátkách celkem ve výši 16 285,22 Kč odpovídající souhrnu 8 splátek, pak odvolací soud nemá pochyby o tom, že smlouva o úvěru byla mezi účastníky platně uzavřena a že podle ní bylo žalovanému poskytnuto plnění. Výpisy z účtu nelze hodnotit jako důkazy, které by měly mizivou důkazní sílu. Jde o základní listiny, které peněžní ústavy používají k účtování. Ostatně shodně byl tento důkaz hodnocen i v jiných rozhodnutích odvolacího soudu, na která poukazoval soud prvního stupně. Neobstojí ani výhrady o tom, že ve vztahu k těmto listinným důkazům žalobkyně neuplatila žádné tvrzení. Tyto důkazy jsou označeny v žalobě pod tvrzením žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Podle shora uvedených závěrů změnil odvolací soud podle § 220 odst. l písm. b) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet poskytnuté peněžní prostředky na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy, žalobkyně v souladu se smlouvu dluh zesplatnila, a požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 97 311,86 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 4. 10. 2021 do 26. 2. 2023 ve výši 5 454,96 Kč a za období od 1. 3. 2023 do 28. 2. 2023 (den podání žaloby) 2 843,97 Kč, celkem 8 297,93 Kč. Nadále pak přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z jistiny dluhu ve výši 97 311,86 Kč a úroku z úvěru celkem 105 609,79 Kč. Právo na úroky z prodlení z úroku byly sjednány v produktových podmínkách spotřebitelského splátkového úvěru pod bodem 24b. Žalobkyni náleží i právo na úrok za dobu od zesplatnění do podání žaloby ve výši 6 669,20 Kč. Úrok běžící žalobkyně nepožadovala. Soud přiznal žalobkyni i právo na poplatky ve výši 1 500 Kč, což jsou poplatky za dvě upomínky po 500 Kč a další upomínku spolu s oznámením o zesplatnění úvěru za 500 Kč, jak bylo sjednáno ve smlouvě v čl. III. Částku 1 045 Kč představuje pojistné za 5 měsíců po 209 Kč, a to za dobu od května do září 2022. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní řádně posouzena podle jeho údajů i dokladu o výši příjmu od zaměstnavatele. Podle úspěchu ve věci soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (§ 224 odst. 12 ve vztahu k § 142 odst. l o. s. ř.)Žalobci náleží právo na náhradu nákladů před soudem prvního stupně za 3 úkony právní služby po 5 100 Kč Převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání 18. 10.), jeden úkon ve výši poloviny sazby (jednoduchá předžalobní výzva) za 2 550 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč a cestovné z , adresa, a zpět 2 593,14 Kč, dále náhrada za promeškaný čas 1 000 Kč, náhrada za DPH 4 755,05 Kč a soudní poplatek za řízení 4 993 Kč, celkem 32 392 Kč. Odměnu za vyjádření ze dne 26. 10. 2024 soud žalobkyni nepřiznal, neboť obsahovala tvrzení, která měla být obsahem žaloby, za jejíž podání soud odměnu jako úkon právní sužby žalobkyni přiznal. Náklady odvolacího řízení představují odměnu advokáta za dva úkony právní sužby (odvolání a účast na jednání) po 5 100 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč, cestovn