Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě žalobce a nahradil projev vůle žalovaného v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, a to ohledně pozemku parcelní číslo , hodnota, , k. ú. , adresa, u , adresa, o výměře 3015 m², druh pozemku – trvalá travní plocha, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , hodnota, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV , hodnota, pro k. ú. , adresa, u , adresa, , obec , adresa, . Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč a 7 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.2. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná, která namítla, že soud v dané věci rezignoval na dokazování ohledně převoditelnosti předmětného pozemku podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Soud uvedl, že nezjistil, že by v případě náhradního pozemku byla zaznamenána zákonem daná nemožnost převodu ani nevhodnost, pro kterou by nemohl být převeden. Soud nevyhověl námitce žalované, že je nutno vyčkat na vyjádření příslušných orgánů. Vystačil si pouze s ústním vyjádřením starostky obce , adresa, . Soud tak neúplně zjistil skutkový stav věci a dospěl k předčasnému závěru. Žalovaná navrhla, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.3. K odvolání žalované se písemně vyjádřil žalobce. Odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (viz odstavce 40.–44.) ohledně předmětného pozemku. Tento pozemek je ve vlastnictví České republiky a příslušnost hospodařit s ním přísluší žalované, není dotčen církevní restitucí, není dotčen pozemkovou úpravou, nejedná se o zemědělský pozemek ve vojenském újezdu, nenachází se v národním přírodním parku ani rezervaci, není ohledně něho vedeno správní řízení, nebylo žádné rozhodnutí k němu vydáno, netvoří rezervu státních pozemků, není dotčen privatizačním projektem, nebylo uplatněno právo ze strany třetí osoby, nebyl zařazen ve veřejné nabídce, není zastavěn, a to ani částečně a ohledně pozemků neprobíhá žádné další soudní řízení ani není nařízeno předběžné opatření. Na pozemku není stavba dopravní ani veřejně prospěšné infrastruktury. Tato skutečnost byla potvrzena sdělením Stavebního úřadu , adresa, ze dne 4. 5. 2026. Starostka obce , adresa, potvrdila zjištěný stav z územního plánu. Obec chce zachovat charakter tohoto pozemku jako zemědělský trvalý travní porost. Neplánuje na něm žádnou výstavbu. Skutečnosti zjištěné z listin potvrzují možnou převoditelnost předmětného pozemku. Žalovaná podala žádost o zjištění skutečností týkajících se převoditelnosti na příslušné úřady až 29. 4. 2026 a 30. 4. 2026, ač k návrhu se měla vyjádřit na základě výzvy ze dne 13. 3. 2026. Ani nyní však žádnou existující překážku nenamítá, přestože již třicetidenní lhůta k vyjádření správních orgánů uplynula. Žalobce navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání a vyjádření žalobce a po odvolacím jednání dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, důkazy správně vyhodnotil, měl tedy skutkový podklad pro právní hodnocení a odvolací soud s rozsudkem soudu prvního stupně souhlasí a na jeho závěry odkazuje. Soud prvního stupně správně posoudil žalobce jako osobu oprávněnou ve smyslu zákona č. 229/91 Sb., také správně vyhodnotil to, že pozemky, které byly odňaté jeho právním předchůdcům, měly charakter pozemků stavebních, a pokud je žalovaná neevidovala jako stavební pozemky, pak její postup nebyl správný. Předmětná výstavba se na odňatých pozemcích prokazatelně realizovala. Ke správnému ocenění těchto pozemků došlo až znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 2. 11. 2021. Žalobce odůvodněně tedy nárokoval vydání náhradního pozemku a jednalo se o náhradní pozemek uvedený ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, pozemek parcelní číslo , hodnota, , k. ú. , adresa, u , adresa, (dále jen předmětný pozemek). Hodnota tohoto pozemku byla stanovena znaleckým posudkem na částku 8 207,50 Kč. Tento pozemek je ve vlastnictví České republiky s tím, že příslušnost hospodařit s ním přísluší i žalované.6. Soud pak zjišťoval, zda tento pozemek je převodu schopný, jak odůvodnil v odstavcích 41. a 44. a dospěl k závěru, že nebyla zjištěna žádná překážka, která by bránila v převodu tohoto pozemku. V případě převoditelnosti vycházel z informací zjištěných ze strany starostky a také ze zprávy Stavebního úřadu ve , adresa, .7. Závěry soudu prvního stupně souhlasí podpořil při odvolacím jednání sám žalovaný, který předložil listinu, z níž vyplývá, že převodu předmětného pozemku nebrání žádné skutečnosti. I přesto žalovaná na podaném odvolání setrvala.8. V řízení před soudem prvního stupně nebyla zjištěna žádná vada, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud na dokazování nerezignoval, měl k dispozici také vyjádření stavebního úřadu ve , adresa, a není pravda, že by se spokojil pouze s ústním vyjádřením starostky obce , adresa, . Žalovaná před soudem prvního stupně neuvedla žádná konkrétní tvrzení, proč by tento pozemek měl být nevhodný v převodu. Žalovaný především namítal, že dosud nebyla k dispozici vyjádření správných orgánů, na něž se obrátil, ale ani tato námitka by nemohla být důvodná, jak vyplývá z § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. Platí, že na žádost Státního Pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny, nejsou vyloučeny z převodu. V případě zjištění rozporu mezi sdělenými skutečnostmi pak ještě , Jméno žalované, ověří převoditelnost pozemků vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Sdělení se nevydává ve správním řízení a platí, že není-li dodržena lhůta ke sdělení vyjádření, může být pozemek, nejde-li o zastavěné pozemky, na něž byl uplatněn restituční nárok nebo se nachází ve vyjmenovaných zvláště chráněných územích, převeden. Pokud zákaz vyplývá z jiného předpisu, například pozemky ve vojenském újezdu nebo má sdělení vydat sám úřad v případě pozemků řešených v pozemkových úpravách, pak převod pozemků není možný, i když sdělení není v zákonné lhůtě poskytnuto. Pokud je pozemek určen pro uskutečnění dopravní nebo veřejně prospěšné stavby, pak je potřeba znát úřad územního plánování.9. Pozemek, který má být na žalobce převeden, nemá žádné tyto vlastnosti, pro které by převeden být nemohl, což ostatně nakonec žalovaná sama při odvolacím jednání potvrdila. Ve výsledku tedy nebylo zjištěno nic, co by bránilo převodu předmětného pozemku a závěry soudu prvního stupně jsou tedy zcela správné.10. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné ve všech výrocích ve smyslu § 219 o.s.ř. potvrdil.11. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná a je proto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna žalobci zaplatit náklady řízení před odvolacím soudem. Náklady odvolacího řízení představují odměnu za právní zastupování za 2 úkony právní moci a 2 náhrady hotových výdajů (2 x 1500 Kč, 2 x 450 Kč). Výše odměny vychází ze stejného způsobu výpočtu jako před soudem prvního stupně (viz odst. 46 rozsudku prvního stupně) v návaznosti na vyhláška č. 177/96 Sb. Lhůta k zaplacení byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.