64 Co 497/2025-228 — Krajský soud v Plzni

1. Rozsudkem z 29. 5. 2025, č. j. 11 C 251/2024-125 soud prvního stupně rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 23 639 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od 7. 6. 2024 do zaplacení (výrok I), žalobu co do částky 23 724 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % od 1. 3. 2024 zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Doplňujícím rozsudkem z 22. 1. 2026, č. j. 11 C 251/2024-152 soud prvního stupně doplnil výše uvedený rozsudek tak, že žaloba žalobkyně se dále zamítá co do částky 63 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 636 Kč za dobu od 15. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 919 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení (výrok 1-IV), o tom, že vzájemný návrh žalované se co do částky 66 391 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % z této částky za dobu od 8. 6. 2024 zamítá (výrok 1-V), a o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku (výrok 2).2. Výše uvedeným způsobem soud prvního stupně rozhodl o požadavku žalované na zaplacení částky uvedené v žalobě ve výši 87 279 Kč, kterou žalobkyně požadovala za tzv. čistý úklid provedený ve prospěch žalované, a dále o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 90 030 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaná požadovala na náhradu škody ve výši plnění vynaloženého na odstranění poškozených kovových částí během úklidu žalobkyně v 1. a 2. podlaží v objektu domu v , Anonymizováno, , , adresa, , v němž se tzv. čistý úklid ze strany žalobkyně prováděl.3. Doplňující rozsudek soud prvního stupně vydal na základě pokynu odvolacího soudu z 1. 9. 2025, v němž odvolací soud vyjádřil názor, že požaduje-li žalobkyně žalobou zaplacení 87 279 Kč a žalovaná vzájemným návrhem částku 90 030 Kč, je namístě vždy a výslovně rozhodnout jak o veškerém plnění uvedeném v žalobě, tak o veškerém plnění uvedeném ve vzájemném návrhu, a to třeba i zčásti vyhovujícím a zčásti zamítavým výrokem, i v případě, že soud prvního stupně provedl jednostranný zápočet žalobkyní a žalovanou vznesených požadavků.4. Odvoláním napadené rozsudky soud prvního stupně odůvodnil tím, že: mezi účastnicemi byla na jaře roku 2023 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení hrubého a čistého úklidu objektu na adrese , adresa, v Plzni, přičemž cena za hrubý úklid byla žalobkyni uhrazena, zatímco cena za čistý úklid provedený v lednu a únoru 2024, vyúčtovaný fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, v celkové částce 87 279 Kč, uhrazena nebyla. Tato skutková zjištění soud učinil zejména ze shodných tvrzení účastnic, z e-mailové komunikace mezi nimi, z účastnického výslechu žalobkyně, z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , z výpisů z bankovních účtů žalované, ze zápisu z jednání ze dne 13. 2. 2024, z dopisu právního zástupce žalované ze dne 16. 2. 2024, z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2024, z etikety čisticího prostředku MT 137, ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 24. 3. 2024 a z výslechu znalce při jednání, dále z faktury dodavatele , právnická osoba, . ze dne 8. 4. 2024 a z faktury společnosti , právnická osoba, ze dne 19. 7. 2024, jakož i z účastnických výpovědí , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatelů žalované. Na podkladě těchto důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně sice dílo v rozsahu čistého úklidu provedla, avšak v části týkající se 1. a 2. patra plnila vadně, neboť při použití kyselého čisticího prostředku MT 137 došlo ke vzniku reziduí na površích a k neodstranitelnému poškození kovových částí sprchových koutů. Obranu žalobkyně, že poškození mohlo být způsobeno souběžně probíhající stavební činností, soud nepokládal za prokázanou. Uzavřel proto, že žalované vzniklo právo na slevu z ceny díla ve výši 23 724 Kč odpovídající ceně úklidu 1. a 2. patra, a dále i právo na náhradu škody ve výši 90 030 Kč představující náklady na výměnu poškozených kovových částí. Po započtení vzájemných pohledávek a jejich příslušenství soud prvního stupně uložil žalobkyni zaplatit žalované 23 639 Kč s úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu i vzájemný návrh zamítl.5. Rozsudek soudu prvního stupně i doplňující rozsudek napadla odvoláním pouze žalovaná. Z jeho obsahu se podává, že po obsahové stránce směřuje pouze proti té části výroků I a II, v níž soud prvního stupně posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částek účtovaných jako vícepráce, konkrétně částek 10 700 Kč a 11 500 Kč, a dále proti výroku III o náhradě nákladů řízení (když samozřejmě směřuje, viz jeho doplnění, ve stejném rozsahu i do výroků 1 a 2 doplňujícího rozsudku). Žalovaná namítá, že soud prvního stupně, ačkoli podle jejího názoru zjistil skutkový stav dostatečně, vyvodil z něj nesprávné závěry, jestliže žalobkyni přiznal část ceny díla odvozenou od tvrzených víceprací, aniž by bylo prokázáno, že mezi účastnicemi došlo k dohodě o jejich provedení a úhradě. V tomto směru odvolatelka vychází zejména z protokolu o jednání ze dne 15. 4. 2025, z e-mailové komunikace mezi účastnicemi ze dne 31. 8. 2023 a z výpovědi svědka , jméno FO, při jednání dne 29. 5. 2025, z nichž dovozuje, že sjednána byla pouze cena díla ve výši 67 103 Kč, nikoli částka 87 279 Kč uplatněná žalobkyní v řízení, a že stavbyvedoucí , jméno FO, nebyl oprávněn za žalovanou sjednávat jakékoli další práce či změny smluvního vztahu. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobkyně netvrdila vznik dohody o vícepracích dostatečně konkrétně a neoznačila ani důkazy způsobilé takové tvrzení prokázat, takže soud prvního stupně podle jejího názoru neměl žalobkyni přiznat ani částku 10 700 Kč podle faktury č. , hodnota, ; argumentačně pak zpochybňuje i položky ve výši 11 500 Kč podle faktury č. , hodnota, . Naproti tomu žalovaná nezpochybňuje závěry soudu prvního stupně o vadném provedení díla v části týkající se úklidu 1. a 2. nadzemního podlaží ani závěr o svém právu na náhradu škody.6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že považuje napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně i právně správný, vnitřně konzistentní a plně přezkoumatelný, a navrhuje jeho potvrzení včetně přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Ve svém vyjádření vychází zejména z napadeného rozsudku, především z jeho bodů 6, 7 a 20 až 22, dále ze znaleckého posudku, z výpovědí svědků, z listinných důkazů, z e-mailové komunikace mezi účastnicemi, z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2025, z přípisu ze dne 15. 2. 2024 a z judikatury Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 582/2015 a 23 Cdo 1320/2020. Žalobkyně uvádí, že odvolání žalované směřuje proti výrokům I, II a III rozsudku, a zdůrazňuje, že odvolací námitky nepřinášejí žádné nové skutkové ani právní okolnosti, nýbrž představují pouze polemiku se závěry soudu prvního stupně. K námitkám ohledně víceprací žalobkyně tvrdí, že soud prvního stupně správně uzavřel, že vícepráce byly nejen fakticky provedeny, ale též odsouhlaseny stavbyvedoucím , jméno FO, , jenž byl v rámci realizace zakázky osobou pověřenou operativním řešením potřebných prací. Odmítá proto argumentaci žalované, že tento nebyl oprávněn vícepráce sjednávat, a má za to, že závěr soudu prvního stupně o oprávněnosti nároku na jejich úhradu odpovídá výsledkům dokazování. Ve vztahu k rozsahu slevy z ceny díla žalobkyně poukazuje na to, že soud prvního stupně se námitkami žalované zabýval a správně dovodil, že příčinná souvislost mezi vadným plněním žalobkyně a potřebou opětovného úklidu byla dána jen ohledně 1. a 2. nadzemního podlaží, zatímco další znečištění objektu souviselo s jinými zásahy, zejména s vadami instalace sprchových vaniček a montáží kuchyňských linek. K výroku o náhradě nákladů řízení pak žalobkyně namítá, že předžalobní výzva, na niž žalovaná odkazuje, se týkala pouze části později uplatněného nároku, zejména náhrady škody, a nesplňovala tak požadavek určitosti a úplnosti ve smyslu § 142a o. s. ř.; současně podle jejího názoru nebyl naplněn ani preventivní účel takové výzvy. Z těchto důvodů žalobkyně pokládá odvolání žalované za nedůvodné.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, v němž byl žalovanou napaden, doplnil dokazování o e-mailovou korespondenci mezi účastníky (č. l. 166 – 168 spisu), zopakoval dokazování fakturami z 31. 1. a 15. 2. 2024 na tzv. čistý úklid (č. l. 27 – 28), provedl důkaz e-mailovou komunikací a fakturací mezi účastníky (č. l. 196 – 201) a komunikací prostřednictvím mobilu (č. l. 205) a opětovně vyslechl svědka , jméno FO, . Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je zčásti důvodné.8. Při rozhodování o odvolání a o jeho důvodnosti odvolací soud musel zohlednit následující okolnosti:1) O žalobě i o vzájemném návrhu měl soud prvního stupně rozhodovat zvlášť, protože hmotné právo nepřipouští možnost zápočtu provedeného soudem. Tyto vzájemné požadavky tedy proti sobě nelze navzájem krátit (započítávat). Tento fakt je třeba zohlednit ve výroku odvolacího soudu o odvolání žalo