36 CO 107/2021 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši 76 500 Kč hrubého s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu o zaplacení náhrady mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši 42 500 Kč hrubého, jakož i pro požadovaný úrok z prodlení, nad rámec shora přiznaný. Výrokem III. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 12 919,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Okresní soud rozhodoval o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení náhrady mzdy v podobě průměrného výdělku, a to od [datum] do [datum], doplněné k výzvě soudu podáním ze dne [datum], kdy předmětem žaloby učinila náhradu mzdy za období od [datum] do [datum], ve výši 8 500 Kč měsíčně, tj. celkem částku 119 000 Kč za zmiňované období s tím, že k podání žalobkyně ze dne [datum], které bylo učiněno v reakci na avizovaný návrh na změnu žaloby, okresní soud nepřihlížel, neboť k výzvě soudu usnesením ze dne 28. 7. 2020, č. j. 34 C 55/2013-203, k odstranění nedostatků procesního návrhu, žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobkyně avizovanou změnu žaloby, dle pokynů soudu, nedoplnila, sdělila, že žádnou změnu nepožaduje. Okresní soud vycházel z toho, že v řízení vedeném u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 35 C 192/2010 byla výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem ze dne [datum], shledána neplatnou, že žalobkyně přípisem ze dne [datum] oznamuje žalované, že trvá na tom, aby jí dále zaměstnávala a umožnila jí dále vykonávat práci s tím, že odeslání tohoto přípisu žalobkyně prokázala podacím lístkem ze dne [datum] a že ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa vyplývá, že žalobkyni byly v období od [datum] do [datum] vypláceny dávky [anonymizováno] pojištění ve specifikované výši. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně nemůže mít nárok na náhradu ušlé mzdy vůči žalované, a to v období od [datum] do [datum], a proto nároky žalobkyně za toto období, v celkové výši 42 500 Kč (8 500 Kč x 5), zamítl jako nedůvodné, včetně požadovaného příslušenství. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na náhradu mzdy pouze za žalované období od [datum] do [datum], zohlednil přitom, že rozhodnutím Úřadu práce č. j. CLB-2027/2014-13B ze dne 7. 10. 2014 byla žalobkyni uložena povinnost vrátit vyplacenou podporu v nezaměstnanosti za období od [datum] do [datum] v celkové výši 46 830 Kč Okresní soud výpočtem průměrného hodinového výdělku žalobkyně za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2010 v částce 74,86 Kč, výpočtem náhrady mzdy za jednotlivé měsíce období dubna 2011 až prosince 2011, při zohlednění skutečnosti, že žalobkyně v žalobě za dané období uplatnila náhradu mzdy ve výši 8 500 Kč za každý měsíc uvedeného období, shledal žalobu důvodnou pro 9 měsíců po 8 500 Kč, tedy pro částku 76 500 Kč hrubého. Okresní soud vyhověl žalobkyni i co do nároku na zákonný úrok z prodlení od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož uplynutím nastala splatnost mzdy, ve zbylém rozsahu nárok žalobkyně na úrok z prodlení zamítl. Okresní soud přitom obranu žalované neshledal úspěšnou. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť uzavřel, že správně žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 64% (částka 76 500 Kč) a neúspěšná z 36% (částka 42 500 Kč). Uzavřel, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28% Okresní soud vypočetl náklady žalobkyně spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 950 Kč a dále v účelně vynaložených úkonech právního zástupce žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 119 000 Kč, tj. v částce 5 860 Kč za jeden úkon s tím, že za účelně vynaložené považoval úkony: převzetí a příprava; účast na ústním jednání dne [datum]; vyjádření ze dne [datum]; účast na ústním jednání dne [datum]; vyjádření ze dne [datum]; účast na ústním jednání dne [datum]; účast na ústním jednání dne [datum] a účast na vyhlášení rozsudku (1/2 úkonu). Okresní soud vypočetl odměnu za 6,5 úkonu po 5 860 Kč, tj. částku 38 090 Kč, 7 režijních paušálů po 300 Kč, tj. částku 2 100 Kč s tím, že s připočtením soudního poplatku celkové náklady žalobkyně by činily 46 140 Kč. Za účelně vynaložené úkony okresní soud nepovažoval vyjádření ze dne [datum] a [datum], písemný závěrečný návrh žalobkyně. Dospěl k závěru, že právnímu zástupci žalobkyně vznikl nárok na náklady řízení ve výši 46 140 Kč, z toho 28% činí částka 12 919,20 Kč, která byla okresním soudem výrokem III. přiznána.