84 CO 210/2021-77 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Žalobkyně se požadovaného plnění domáhala s odůvodněním, že k vozidlu tov. zn. Mercedes Benz 814, [registrační značka] (předmětné vozidlo), jehož byl žalovaný vlastníkem, nebylo sjednáno v období od 14. 3. do [datum] (171 dní) povinné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, v důsledku čehož vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v sazbě [částka] za každý nepojištěný den, když předmětné vozidlo je nákladním automobilem od 3,5 do 12 tun (dle § 2 odst. 1 písm. p/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalovaný souhlasil s tím, že v žalobkyní uvedeném období povinné pojištění svého vozidla neměl sjednáno, nesouhlasil však s tím, že se jedná o nákladní automobil, bránil se tím, že jde o automobil obytný, pro který je stanovena sazba příspěvku ve výši [částka] za každý den bez povinného pojištění (dle § 2 odst. 1 písm. j/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 3. Z osvědčení o registraci předmětného vozidla (velký technický průkaz) vyplývá, že v části osvědčení týkající se druhu vozidla je uvedeno, že se jedná o„ nákladní automobil, speciální obytný“ a jeho kategorie je označena zkratkou N2. V osvědčení je též uvedeno, že počet lůžek je 0, a dále že„ počet míst k sezení je 2 nebo 3 v přední řadě kabiny řidiče, při použití prodloužené kabiny řidiče je počet míst k sezení 7, v prodloužené kabině mohou být 2 lůžka“. 4. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný byl nejméně v období od 14. 3. do [datum] vlastníkem předmětného vozidla, k tomuto vozidlu nebylo v uvedené době sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou jeho provozem. Žalovaný proto měl povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den absence pojištění dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tuto povinnost však ani přes písemnou výzvu ze strany žalobkyně ve stanovené třicetidenní lhůtě ani zčásti nesplnil. Okresní soud dospěl dále k názoru, že zejména z osvědčení o registraci předmětného vozidla vyplývá, že předmětný automobil nelze zařadit do kategorie podle § 2 odst. 1 písmeno p) vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako„ jiný nákladní automobil než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg“, nýbrž že se jedná o obytný automobil dle písmene j) téže vyhlášky, kdy výše příspěvku činí [částka] denně. Okresní soud rovněž dovodil, že předmětné vozidlo není„ obyčejným nákladním automobilem“, ale jedná se o automobil„ jiné charakteristiky“, a to o automobil„ obytný“. Z těchto důvodů uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], která je tvořena paušální náhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] a příspěvkem ve výši [částka] denně za 171 dní. Rovněž mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši 10 % ode dne [datum], neboť se žalovaný„ po výzvě“ k zaplacení příspěvku žalovaný dostal do prodlení. V zbytku – co do částky [částka] s úroky z prodlení - žalobu jako nedůvodně podanou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud na základě skutečnosti, že úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly. 5. Proti zamítavému výroku II. a výroku III. tohoto rozsudku podala žalobkyně odvolání, v němž vyslovila nesouhlas se závěrem okresního soudu o tom, že předmětný automobil není automobilem nákladním. Uvedla, že osvědčení o registraci vozidla je ve smyslu vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, dokladem, který osvědčuje a stvrzuje vlastnictví vozidla, jeho technický popis a identifikační údaje, uvádí se do něj i druh a kategorie vozidla. Nelze-li jednoznačně z druhu vozidla vyvodit, zda se jedná o osobní či nákladní automobil, použije se při určení údaji o kategorii vozidla, jako například N2 pro nákladní automobil. Uvedla rovněž, že obytný automobil má být dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/858 označen kódem SA a kategorií M, neboť se jedná o vozidlo zvláštního určení; v případě předmětného vozidla tomu tak není. Žalobkyně dále uvedla, že v projednávané věci nešlo ani o přestavbu silničního vozidla, neboť žalovaný by v takovém případě musel podat žádost o schválení přestavby vozidla příslušnému obecnímu úřadu, což neučinil. V daném případě by se jednalo o přestavbu nákladního auta N2 na osobní automobil M1. Jde-li o okresním soudem zmiňovanou prodlouženou kabinu předmětného vozidla, žalobkyně uvedla, že právní předpisy Evropské unie specifikují, jakým zařízením musí být vždy obytný automobil vybaven, konkrétně jde o sedadla a stůl, uspořádání pro spaní, zařízení pro vaření, skladové prostory, všechna zařízení musejí být v obytném prostoru pevně upevněna, stůl musí být snadno odstranitelný. Taková výbava však v části„ další záznamy“ v osvědčení o registraci předmětného vozidla není vyznačena. Z vyložených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví. 6. Žalovaný se k odvolání, ačkoliv mu bylo doručeno, nevyjádřil. 7. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu (výroky II. a III.), včetně řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších změn a doplnil (dále již jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Podle § 4 odst. 1, odst. 3, odst. 4 a zákona o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle § 2 odst. 1 písm. j) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších změn a doplnění, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro obytný automobil ve výši [částka]. 11. Podle § 2 odst. 1 písm. p) stejné vyhlášky, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši [částka]. 12. Podle § 2a téže vyhlášky, výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka]. 13. Odvolací soud je toho názoru, že při stanovení výše příspěvku, respektive při posouzení toho, do jaké kategorie vozidel z hlediska ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. konkrétní vozidlo náleží, je předně třeba vycházet ze zápisu v registraci vozidla, resp. z osvědčení o registraci vozidla, jež obsahuje totožné informace. Jestliže to není možné, případně umožňuje-li zápis zařazení vozidla do vícero kategorií, potom je třeba vyjít - při zohlednění, byť například neurčitého či rozporného, zápis