29 Co 81/2024-79 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované výrokem I. povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. V odůvodnění okresní soud vysvětlil, že žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení , částka, s příslušenstvím s tím, že od žalované přes internet koupil dne , datum, hudební nástroj Steeldrum, stojan pro něj a pevné pouzdro. Dne , datum, informoval jednatele žalované, že nástroj není v pořádku, má nedostatečnou kvalitu zvuku, tón g má nulový dozvuk a ostatní tóny na tom nejsou o moc lépe, povrchová úprava je katastrofální, velikost obalu neodpovídá velikosti nástroje, rameno stojanu není kompatibilní s nástrojem, při zavěšení bubnu dochází k nežádoucímu tření. Požadoval výměnu nástroje nebo vrácení peněz, vady považuje za neodstranitelné, zejména vady tónů. Žalovaná reklamaci emailem ze dne , datum, a emailem ze dne , datum, odmítla. Dopisem ze dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva, žalovaná nereagovala. Podáním došlým soudu dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to do výše jistiny s tím, že trvá na zaplacení úroků z prodlení , částka, a náhrady nákladů řízení , částka, , když k zaplacení došlo až po podání žaloby. Soud usnesením ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, částečně řízení zastavil do výše zaplacené jistiny. Žalovaná uhradila žalovanou částku dne , datum, po podání žaloby. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžité částky a je tak povinna zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Prodlení nastalo , datum, , když žalobce reklamoval vadný výrobek dne , datum, a téhož dne jej odeslal žalované, žalovaná reagovala až , datum, , tedy po 30denní lhůtě tak, že reklamaci odmítla, nástroj nevrátila. Prodlení skončilo až , datum, , kdy byla žalovaná částka uhrazena. Úrok z prodlení tak představuje částku , částka, . Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak žalobce měl ve věci plný úspěch, ať již jde o žalovanou jistinu (zde měl procesní úspěch ve věci, dožadoval se zaplacení , částka, , které obdržel), tak i o příslušenství. Náklady řízení představuje soudní poplatek , částka, a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., tedy za 4 úkony po , částka, (převzetí zastupování, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a 4x režijní paušál po , částka, a 21 % DPH, celkem , částka, .2. Proti rozsudku se odvolala žalovaná. V podání z , datum, doplnila, že napadá oba výroky rozsudku. Pokud jde o výrok I ve věci samé, nesouhlasí s přiznáním úroku z prodlení žalobci, neboť samotný nárok neshledává důvodným, když výrobek nebyl vadný, s žalobcem bylo komunikováno, byly mu dávány možnosti řešení, on však na uvedené nereagoval, byl nekontaktní a následně podal žalobu. Z toho důvodu, má za to, že není povinna hradit úroky z prodlení ani náklady řízení. Pokud by žalobce sdělil, jakého postupu se dožaduje, pak by mu žalovaná vyhověla, jak učinila následně po podání žaloby vrácením zaplacené ceny výrobku. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla nucena danou záležitostí trávit tolik času a energie, žádá kompenzaci , částka, po žalobci za tento zcela nesmyslný proces.3. Žalobce se k podanému odvolání nevyjádřil.4. Odvolací soud o odvolání žalované rozhodoval v souladu s § 214 odst. 2 písm. a), e) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o. s. ř.) bez jednání, přičemž se primárně zabýval otázkou přípustnosti tohoto odvolání.5. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.6. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující , částka, , k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.7. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pokud bylo meritorním výrokem rozhodováno pouze o příslušenství navíc ve výši nižší, než je částka , částka, , když jeho výše činila , částka, , pak není proti takovému výroku přípustné odvolání a odvolací soud se již nemůže věcně zabývat námitkami odvolatelky. Její odvolání je tak třeba v tomto rozsahu odmítnout. Lze jen poznamenat, že odvolatelka měla k uplatnění námitek dostatek prostoru v řízení před okresním soudem, kde se mohla účastnit jednání, což neučinila.8. Jinak je tomu v případě odvolání směřujícího proti nákladovému výroku. Tento výrok je závislým nejen na zamítavém výroku I., proti kterému není odvolání přípustné, ale i na meritorních (již pravomocných) výrocích předchozích rozhodnutí, tj. na usnesení o částečném zastavení řízení (č. j. , spisová značka, ), kterým bylo řízení zastaveno do částky , částka, (přesahující částku , částka, ). Nelze proto dovozovat nepřípustnost odvolání proti nákladovému výroku z nepřípustnosti odvolání proti výroku meritornímu ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř.9. Podle § 142 odst. 1 účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.10. Podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Pro účely rozhodnutí o nákladech řízení je třeba zkoumat, kdo zastavení řízení zavinil a v jaké míře, přičemž toto zavinění se posuzuje výlučně z procesního hlediska, tedy podle procesního výsledku, nikoli podle hmotného práva, protože pak by se jednalo o rozhodování o důvodnosti uplatněného nároku. Jde tedy zjednodušeně řečeno o hodnocení toho, zda se žalobce domohl uplatněného nároku, či nikoli. Obecně přitom platí, že ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného zejména tehdy, jestliže po podání žaloby uplatněný nárok uspokojil.11. V daném případě došlo k uspokojení nároku po podání žaloby žalovanou, pokud jde o požadovanou jistinu (vrácení kupní ceny ve výši , částka, ) a ve zbývající části představované příslušenstvím byl žalobci nárok přiznán výrokem I. rozsudku okresního soudu, tedy byl žalobce plně úspěšný. Pokud bylo namítáno, že žaloba byla podána nedůvodně, protože žalovaná by nároku v případě reakce žalobce na její dotaz vyhověla, což také učinila po podané žalobě, pak odvolací soud tuto námitku nemohl zohlednit, neboť předmětem přezkumu nákladového výroku již není to, zda žalobce uplatnil reklamaci řádně a zda pro její vyřízení byla potřebná ještě nějaká součinnost žalobce. Význam by mohlo mít pouze to, zda byla žalované zaslána předžalobní výzva, tj. zda žalovaná měla možnost uhradit nárok ještě před podáním žaloby. To však bylo v daném řízení doloženo přílohou žaloby, konkrétně předsoudní upomínkou z , datum, zahrnující odstoupení od smlouvy a žádost o vrácení peněz zaplacených za zboží formulovanou advokátem , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , datum, . Žaloba byla podána až posléze , datum, a k částečné úhradě došlo , datum, . Nárok na náhradu nákladů vynaložených žalobcem na soudní řízení je tak odůvodněný. Vyčíslení výše náhrady okresním soudem je správné, na odůvodnění lze pro stručnost odkázat. Odvolací soud proto výrokem II. rozsudek okresního soud v nákladovém výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.12. Pokud jde o vzájemný návrh žalované na zaplacení částky , částka, , pak k tomuto se v odvolacím řízení se jako k nepřípustnému nepřihlíží podle § 216 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 41a odst. 3 o. s. ř.13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení neúspěšný, měla by proto žalobci hradit náklady odvolacího řízení. Tomu však v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo výrokem III. tohoto usnesení rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.