30 Co 307/2022-129 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o požadavku žalobce na náhradu škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s porušením povinností žalovaného coby advokáta při zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jen „řízení vedené u Krajského soudu v , adresa, “). Do tohoto řízení žalobce vstoupil na místo původního žalobce , jméno FO, , který je jeho dědečkem, poté, co na něho byla v řízení uplatněná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky. Žalobce tvrdil, že poté, kdy se dozvěděl o účincích generálního inhibitoria v souvislosti s exekučním řízením vedeném proti jeho dědečkovi jako povinnému, jakož i o tom, že se věřitel povinného dovolal neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, dne , datum, od smlouvy o postoupení pohledávky odstoupil a žalovaného jakožto svého zástupce v řízení pověřil tím, aby navrhl „záměnu účastníka řízení“ na straně žalobce tak, aby do řízení vstoupil opět původní žalobce, tj. , jméno FO, . Ačkoliv žalovaný měl žalobci potvrdit, že na příslušný soud zaslal „návrh na záměnu účastníků“, ve skutečnosti tak žalovaný neučinil. Žalovaný tedy nesplnil pokyn žalobce jako svého klienta, mylně jej informoval o tom, jaké kroky učinil. Žalobce tak měl na základě sdělení zaslaného mu advokátem , Jméno zainteresované osoby 1/0, za to, že přestal být účastníkem řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, . Protože se tak však nestalo a žalobci jako neúspěšnému účastníku byla v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, uložena povinnost k náhradě nákladů řízení druhé straně ve výši , částka, , vznikla mu v této výši škoda, za níž je odpovědný žalovaný.3. Okresní soud objasnil, že v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, žalovaný jako advokát zastupoval původního žalobce , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o vstupu , Jméno zainteresované osoby 0/0, do řízení na místo dosavadního žalobce. , Jméno zainteresované osoby 0/0, byl v řízení zastupován rovněž žalovaným advokátem , Jméno zainteresované osoby 1/0, , a to na základě plné moci ze dne , datum, . Podáním datovaným , datum, a doručeným Krajskému soudu v , adresa, dne , datum, sdělil advokát , Jméno zainteresované osoby 1/0, , že došlo k ukončení zastupování žalobce, a požádal, aby nadále byl obesílán přímo žalobce. Dále bylo objasněno, že advokát , Jméno zainteresované osoby 1/0, dne , datum, písemně sdělil žalobci, že ke Krajskému soudu v , adresa, zaslal podání, jehož součástí měla být plná moc udělená mu , jméno FO, , „návrh na záměnu účastníků řízení“ z důvodu „odstoupení od pohledávky“ a listina obsahující toto odstoupení. Uvedené listiny však Krajskému soudu v , adresa, ve skutečnosti doručeny nebyly. Okresní soud uzavřel, že žalovaný jako advokát měl v souvislosti s ukončením zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, podat „návrh na záměnu účastníků“ na straně žalobce, včetně příslušných příloh. Jednalo se o mezi účastníky dohodnutý úkon právní služby, který však žalovaný v rozporu s pokynem daný mu žalobcem neučinil. Jestliže by žalovaný v souladu s pokynem žalobce jako svého klienta podal u soudu „návrh na záměnu účastníků“ a ten doložil příslušnými listinami, pak by dle okresního soudu Krajský soud v , adresa, nepochybně podle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl o vstupu původního žalobce , jméno FO, do řízení na místo , Jméno zainteresované osoby 0/0, . , Jméno zainteresované osoby 0/0, by tak přestal být účastníkem řízení a v případě neúspěchu ve sporu by to nebyl on, komu by byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníku. Právě tato povinnost k náhradě nákladů řízení, a to v konkrétní výši , částka, , představuje újmu vzniklou žalobci. Není přitom rozhodné, zda žalobce uloženou povinnost již splnil a náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníku skutečně zaplatil, neboť dle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), je za způsobenou újmu třeba považovat i vznik dluhu. Za takto vzniklou újmu odpovídá podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, žalovaný, který dle okresního soudu nepostupoval řádně při výkonu advokacie, když nesplnil pokyn svého klienta podat „návrh na záměnu účastníků“ na straně žalobce v roce 2017. Je tedy dána i příčinná souvislost mezi porušením povinností advokáta a vznikem škody. Okresní soud neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným, neboť neuplynula promlčecí doba v době podání žaloby dne , datum, . Za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat dle okresního soudu den , datum, , kdy bylo vydáno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. , spisová značka, , jímž byla Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím v rámci přezkumu rozhodnutí vydaného v řízení vedeném před Krajským soudem v , adresa, žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Okresní soud tedy žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl a v řízení neúspěšnému žalovanému uložil dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalobci ve výši , částka, .4. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalovaný, který navrhuje jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalovaný zejména poukazuje na to, že mu žalobce již dne , datum, vypověděl plnou moc opravňující jej k zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný proto nebyl oprávněn činit za žalobce po uvedeném datu již žádná právní jednání, a tedy nebyl ani oprávněn podat u soudu „návrh na záměnu účastníků“. Nejednalo se přitom o úkon, který by nesnesl odkladu a který by žalovaný byl povinen učinit i po skončení zastupování. Žalovaný poukazuje na to, že v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, bylo žalobci řádně doručeno předvolání k jednání, proto žalobce mohl sám v řízení uplatňovat svá práva a mohl navrhnout „záměnu účastníků řízení“. Žalovaný se neztotožňuje se závěrem okresního soudu o tom, že je nepochybné, že by Krajský soud v , adresa, rozhodl o vstupu původního žalobce , jméno FO, do řízení zpět na místo žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, . V této souvislosti poukazuje na nedostatky listin, z nichž žalobce dovozoval převod práv, o které šlo v řízení vedeném před Krajským soudem v , adresa, , zpět na původního žalobce , jméno FO, . Žalovaný nesouhlasí s tím, že by nepostupoval řádně dle § 16 zákona o advokacii a že hlavní a rozhodující příčina vzniku újmy na straně žalobce leží na jeho straně. Žalovaný poukazuje na pasivitu žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v , adresa, po ukončení právního zastoupení, má proto za to, že si žalobce způsobil újmu sám svým zaviněním. Dle žalobce je třeba jako předběžnou otázku vyhodnotit, jaký by byl výsledek řízení při podání odvolání proti všem výrokům rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, a při podání „návrhu na záměnu účastníků řízení“ žalobcem. Dle žalovaného nebylo v řízení prokázáno, že by škoda byla způsobena jeho zaviněním. Stejně tak dle žalovaného nebyl prokázán ani samotný vznik škody, neboť náhradu nákladů řízení žalobce dosud nezaplatil. Konečně pak žalovaný nesouhlasí ani s tím, aby byl zavázán platit žalobci také úrok z prodlení, vymezuje se proti výši žalobci přiznané náhrady nákladů řízení a nesouhlasí s lhůtou k plnění v trvání 3 dnů.5. Žalobce ve vyjádření k odvolání zdůrazňuje zejména to, že žalovaný žalobci písemně potvrdil, že Krajskému soudu v , adresa, dne , datum, zaslal „návrh na záměnu účastníka řízení na straně žalobce“. Za lichou považuje námitku žalovaného, že nemohl podat „návrh na záměnu účastníků“, v situaci, kdy právní zastoupení již dříve skončilo. Pokud by tak žalovaný v souladu s pokynem žalobce učinil, soud by jej vyzval k předložení plné moci a nedostatek jeho zastoupení by bylo možné zhojit. Není pak logické, aby žalovaný informoval žalobce dne , datum, o podání „návrhu na záměnu účastníka řízení“, jestliže jej již nezastupoval, jak tvrdí. Žalobce uvádí, že se o účincích generálního inhibitoria v důsledku probíhajícího exekučního řízení proti , jméno FO, jako povinnému dozvěděl, když se věřitel povinného dovolal neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, a to až po připuštění procesního nástupnictví soudem. Žalobce reagoval tak, že dne , datum, odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky a původní žalobce (, jméno FO, ) odstoupení akceptoval. Žalobce má za to, že žalovaný mohl způsobené újmě zabránit, pokud by soudu zaslal „návrh