12 Co 173/2025-132 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení 302 567,42 Kč s ročním úrokem z prodlení 15 % z této částky od 11. 6. 2023 do zaplacení (výrok I.); žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 4 179,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 53 019,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka (výrok III.).2. Okresní soud rozhodl o žalobě podané dne , datum, , jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 302 567,42 Kč (s konkretizovaným úrokem z prodlení). Podstata jejích žalobních tvrzení spočívala v tom, že je vlastníkem nákladního automobilu RZ , SPZ, , které bylo dne , datum, na cestě z , adresa, poškozeno pádem vyvráceného stromu z pozemku žalovaného, přičemž škodu žalobkyně vyčíslila ve výši 302 567,42 Kč. Žalovaný, podporován vedlejším účastníkem (pojišťovnou), se žalobě bránil především tvrzením, že strom byl zdravý, k jeho pádu došlo vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek. Kontrolu stromu prováděl, a to opakovaně, revírník žalovaného, nic nenasvědčovalo tomu, že by měl strom padnout. Žalovaný neporušil žádnou svou povinnost, tudíž za škodu na vozidle neodpovídá.3. Okresní soud provedl ve věci dokazování, které v odůvodnění rozsudku popsal, a to výpisem z katastru nemovitostí k vlastnictví pozemku (na němž strom rostl), úředním záznamem Policie ČR k dopravní nehodě ze dne , datum, , zprávou Českého hydrometeorologického ústavu k větrným podmínkám ve dnech od , datum, do , datum, v lokalitách okolo místa dopravní nehody, fotodokumentací z místa pádu stromu, výslechem svědka , adresa, (řidiče nákladního automobilu žalobkyně) a výslechem svědka , právnická osoba, (revírníka žalovaného). Měl za prokázané, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě způsobené pádem stromu na vozidlo žalobkyně RZ , SPZ, při cestě po , adresa, směrem do , adresa, . Vlastnické právo k pozemku, kde se strom nacházel, patří České republice a právo hospodařit s tímto majetkem státu mají , Jméno žalovaného A, . Okresní soud vycházel z toho, že pád stromu byl způsoben povětrnostními podmínkami. Toto zjištění učinila , Anonymizováno, , která u nehody zasahovala, předpokládá to i vyslechnutý revírník žalovaného. Pokud by strom spadl sám bez vnějších vlivů, odpovědnost za škodu by se posuzovala dle § 2937 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Spadl-li však strom vlivem povětrnostních podmínek, nejde o škodu způsobenou věcí samou od sebe a případná odpovědnost vlastníka se posoudí podle ustanovení o prevenci, tedy dle § 2900 až 2902 o. z. V takovém případě, byl-li pád stromu způsoben povětrnostními podmínkami, odpovídá žalovaný za škodu, pokud by porušil obecnou prevenční povinnost, která znamená správu majetku tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému. Nejde přitom o absolutní povinnost účastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. V této souvislosti okresní soud považoval za stěžejní výslech svědka , jméno FO, – revírníka, který prováděl kontrolu předmětné oblasti (svoji práci zde vykonává 27 let). Na místě pádu stromu prováděl kontrolu , datum, , , datum, a , datum, . Strom nevyhodnotil jako vadný, jednalo se o „zelený strom“, o čemž svědčí i to, že byl nakonec prodán jako „cenný výřez“, tj. v nejkvalitnější kategorii. Také , Anonymizováno, shledala strom bez známek hniloby, v celkově dobré kondici a takto se strom jevil i na provedené fotodokumentaci z místa nehody. Pokud svědek , adresa, (řidič poškozeného automobilu) vypovídal odlišně, tedy že podle jeho názoru byly kořeny stromu uhnilé, jehož výpověď byla ovlivněna tím, že situaci hodnotil pouze ze silnice, přímo u stromu nebyl. Okresní soud tedy konstatoval, že revírník , jméno FO, vykonává kontrolu oblasti pravidelně, o činnosti si vede služební deník. Jestliže za necelé první dva měsíce roku 2023 dotčený úsek kontroloval 3x, jeví se to jako zcela dostačující. Předmětný strom neshledal vadným ještě 14 dní před jeho pádem, který zřejmě nešlo předvídat. Okresní soud zamítl jako nadbytečný návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem a odborným vyjádřením z oboru dendrologie, když žalovaný neporušil svou prevenční povinnost. Nevyhověl ani návrhům na provedení místního šetření a důkazu zprávou hydrometeorologického ústavu k množství srážek v předmětném období, neboť byly navrženy až po koncentraci řízení. Okresní soud uzavřel, že žalovaný si počínal dostatečně obezřetně a byl zachován takový stupeň bedlivosti, který lze vzhledem k situaci požadovat. Ani v případě pádu stromu v důsledku samovolného působení by se na výsledku sporu nic nezměnilo, jestliže žalovaný nezanedbal náležitý dohled. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného. Jednotlivé položky těchto nákladů v odůvodnění rozsudku vypočetl.4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Poukázala na provedené dokazování, zejména na výpověď svědka , jméno FO, , který uvedl, že jako zaměstnanec žalobkyně řídil poškozené vozidlo předmětného dne z , adresa, . Nefoukal vítr. Uvedl, že kořeny stromu byly uhnilé, „nebyl tam žádný kořenový bal“, strom nemohl „držet“, tj. spadl nikoliv působením větru, ale vlivem srážek. Měkké podloží neudrželo kořenový systém. Revírník , jméno FO, jako svědek sice uvedl, že naposledy oblast kontroloval dne , datum, , kdy si nevšiml žádných známek toho, že by stromy zde nebyly zdravé, neví ale, jaké je tam „podloží“. Ve zprávě Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, pak bylo uvedeno, že ve dnech , Anonymizováno, až , datum, v oblasti foukal vítr až rychlostí 82.9 km/hod. Žalobkyně má tedy za to, že k pádu stromu nedošlo působením větru, ale z jiných příčin. Podle jejího názoru byla zanedbána generální prevence žalovaným. Žalobkyně proto navrhla důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru dendrologie, v němž by se znalec měl vyjádřit k tomu, jaké byly konkrétní příčiny pádu stromu na automobil žalobkyně. Okresní soud však návrhy žalobkyně na doplnění dokazování zamítl. Podle názoru žalobkyně žalovaný prevenční povinnost porušil, když od , datum, do , datum, nezajistil kontrolu revíru, zda by nemohlo dojít k pádu stromů v důsledku působení větru a následných srážek. Jestliže ke škodě došlo až dne , datum, , žalovaný se nemohl „zprostit generální prevence“, neboť v uvedeném období „neobhlédl předmětný revír“. Soud nemá odbornost ke zjištění, jak k události došlo, bylo proto zcela důvodné doplnění dokazování znaleckým posudkem znalce z oboru dendrologie, místním šetřením, doplněním zprávy revírníka z hospodářské knihy ohledně podloží stromu. Pokud okresní soud tyto důkazy neprovedl, rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně předložila fotografie pořízené na místě předmětné události dne , datum, . Je na nich zachycena plocha vykácených stromů. Fotografie tak vyvracejí skutkový stav zjištěný okresním soudem, je-li zřejmé, že všechny stromy kolem silnice byly vykáceny, protože docházelo k jejich pádům na pozemní komunikaci, a to nikoliv pouze vlivem povětrnostních podmínek, ale vlivem nevhodného podloží a jejich celkové nestability. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný. Dle jeho názoru soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav věci a nepochybil, dospěl-li k závěru, že žalovaný nezanedbal náležitou péči o věc, která způsobila žalobkyni škodu na vozidle. Jestliže žalobkyně předkládá až po koncentraci řízení k důkazu další fotografie, k těmto již nelze přihlížet. Navíc, pokud byly více než rok a půl po předmětné události zadány v oblasti další nahodilé těžby, podporuje to závěr okresního soudu, že žalovaný náležitý dohled nezanedbal, v místě řádně hospodaří a zdravotní stav stromů zde průběžně kontroluje. Vytýká-li žalobkyně žalovanému, že předmětný strom nekontrolovala v termínu od , datum, do , datum, , opomíjí výpověď svědka , jméno FO, , který k otázce, za jak dlouho je na stromu poznat napadení nějakou houbou nebo hnilobou, uvedl, že se nelze přesně vyjádřit, záleží na tom, o jakou houbu či hnilobu se jedná, každopádně za 14 dnů se nic zásadního změnit nemůže. Zhoršené počasí panovalo v oblasti o víkendu , Anonymizováno, až , datum, . Nelze spravedlivě požadovat prohlídku a eliminaci veškerého případného rizika během několika hodin u takto rozlehlé oblasti, kde se nejedná o jednotky stromů. Kontroly ze strany žalovaného byly prováděny dostatečně často, pád předmětného stromu je zásahem vyšší moci, který žalovaný nemohl nijak ovlivnit. Poku