17 Co 160/2025-113 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 18 336 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 12. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 994,80 Kč (výrok II.).2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu dlužného pojistného za období od 1. 9. 2021 do 30. 11. 2021, které žalovaná jako pojistník z titulu pojistné smlouvy č. , hodnota, -13 o sdruženém pojištění souboru vozidel ze dne 23. 11. 2016 žalobkyni jako pojistiteli dosud nezaplatila. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně jako pojišťovna a žalovaná jako pojistník uzavřely pojistnou smlouvu, která stanovila základní parametry pojištění a pravidla pro zařazování a vyřazování jednotlivých vozidel ze souboru. Konkrétní podmínky pojištění pro vozidla ze souboru, na který se vztahovala předmětná pojistná smlouva, byly upraveny v jednotlivých „podsmlouvách“. Celková výše pojistného se dle čl. 9.1. pojistné smlouvy určila podle počtu vozidel zařazených do pojištění. Dle čl. 9.2. pojistné smlouvy bylo pojistné stanoveno na dobu jednoho roku a hrazeno v 1 splátce na základě zaslaného běžného vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala žalované částku 18 336 Kč. Splatnost vyúčtování nastala dne 20. 10. 2021. Žalobkyně ukončila pojištění z titulu předmětné pojistné smlouvy ke dni 30. 11. 2021 z důvodu výpovědi žalovanou ke konci pojistného období. Současně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 18 336 Kč. Žalovaná dosud nesplnila svou povinnost plynoucí jí z pojistné smlouvy uzavřené se žalobkyní v podobě zaplacení pojistného za žalované období, ač v žalovaném období pojistný vztah mezi účastníky trval. Smluvní vztah mezi účastníky posoudil jako vztah plynoucí z pojistné smlouvy uzavřené v souladu s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná sjednané pojistné nezaplatila, uložil soud prvního stupně žalované dlužné pojistné ve výši 18 336 Kč zaplatit spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Obranu žalované neshledal soud prvního stupně důvodnou. Žalovanou tvrzené jednostranné započtení učiněné žalovanou telefonicky nemohlo vyvolat účinky započtení v podobě zániku žalované pohledávky, a to pro nedostatek formy tohoto započtení. V režimu obrany podle § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) podle soudu prvního stupně žalovaná svoji pohledávku řádně neuplatnila, když nebyla schopna upřesnit její výši. Nadto pohledávku žalované soud prvního stupně shledal neurčitou, minimálně co do její výše, a mezi účastníky spornou, tj. nejistou a neurčitou a k započtení nezpůsobilou. Ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým napadla rozsudek v plném rozsahu. Namítla, že soud prvního stupně přijal argumentaci žalobkyně, že jednotlivé nároky s předmětem žaloby nesouvisí, přestože jsou těsně provázány. Popsala okolnosti vzniku pohledávky žalované vůči žalobkyni a průběh řešení pojistné události, z níž pohledávka žalované vznikla. Podle žalované nebyl sjednán zápočet pohledávek účastnic, jak se později nepřesně vžilo, ale byl navržen odečet. Žalobkyní bylo na pojistném plnění vyplaceno 9 358 Kč, které žalovaná považovala za dílčí plnění žalobkyně. Žalovaná má za to, že není povinna dlužné pojistné platit, jelikož má sama pohledávku na pojistné plnění. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.4. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila s tím, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem a navrhuje jej potvrdit.5. Napadený rozsudek odvolací soud přezkoumal podle § 212 o. s. ř. v rozsahu vymezeném podaným odvoláním, a to při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání opodstatněným neshledal.6. Odvolací soud shledává správným závěr soudu prvního stupně, že na základě mezi účastnicemi uzavřené pojistné smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit sjednané pojistné (§ 2758 odst. 1 o. z.) a neučinila-li tak, je povinna vedle dlužného pojistného ve výši 18 336 Kč povinna zaplatit též úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 1972 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ostatně proti tomuto závěru žalovaná v podstatě nebrojí.7. Namítala-li žalovaná existenci vlastní pohledávky vůči žalobkyni z titulu pojistného plnění, neshledal odvolací soud obranu žalované důvodnou. Existence protipohledávky dlužníka vůči věřiteli nepředstavuje právem aprobovaný důvod, pro který by bylo možné plnění dluhu vůči věřiteli odmítnout. V průběhu řízení přitom nevyšly najevo žádné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné dovodit, že by pohledávky účastnic byly vzájemně podmíněnými.8. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovaná svoji pohledávku proti pohledávce žalobkyně započetla nebo učinila vzájemný návrh, což ostatně sama žalovaná výslovně potvrdila u jednání odvolacího soudu dne 7. 10. 2025.9. Za této situace neshledal odvolací soud žádný důvod, pro který by bylo možné žalobkyni jí uplatněné nároky odepřít.10. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně rozhodnutí o nákladech řízení, které odpovídá výsledku sporu.11. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, která tak má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Jejich výše činí celkem 5 266 Kč a je představována 1 odměnou zástupkyně žalobkyně za 1 úkon právní služby [§ 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) – účast u jednání odvolacího soudu] po 1 860 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT – tarifní hodnota ve výši jistiny pohledávky bez příslušenství 18 336 Kč), 1 náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 AT), náhradou za čas promeškaný zástupkyní žalobkyně v rozsahu 2x 2 půlhodiny po 150 Kč na cestě k jednání odvolacího soudu a zpět (§ 14 odst. 1 a 3 AT), náhradou cestovních výdajů zástupkyně žalobkyně na cestu z , adresa, a zpět ve výši 1 442 Kč [základní náhrada 1 067 Kč - § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb. při ujetých 184 km, náhrada za spotřebované pohonné hmoty 375 Kč - § 4 písm. a) vyhl. č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km] a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměn a náhrad ve výši 914 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když pro stanovení lhůty delší odvolací soud neshledal důvody.