30 Co 193/2025-310 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud zamítl návrh žalobce na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 7/2024 a do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 11 Nc 313/2021 (výrok I), zamítl v celém rozsahu žalobu (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení žalované č. 1 ve výši 12 342 Kč k rukám jejího zástupce a žalovanému č. 2 ve výši 14 126,96 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III).2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o žalobě, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ¼ na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, (dále též jen „nemovité věci“). Žalobce tvrdil, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť žalovaní nemohli platně nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem, jestliže usnesení o příklepu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (okresní soud uvádí nesprávné datum „, datum, “) vydaná soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále též jen „soudní exekutor“ či „exekutor“), na jejichž základě měli vlastnické právo k nemovitým věcem nabýt právní předchůdkyně žalovaného č. , hodnota, , Jméno advokáta B, (dále též jen „žalovaný“) a žalovaná č. , hodnota, (dále též jen „žalovaná“), jsou stižena vadou, a tedy neplatná. Důvod, pro který usnesení o příklepu nemohou obstát, žalobce spatřuje ve skutečnosti, že soudní exekutor při výkonu své exekutorské činnosti nepoužil exekutorské razítko, resp. nepoužil jej v podobě odpovídající příloze č. , hodnota, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „ex. řád“), ač k tomu byl povinen, a proto úkon, který nebyl opatřen razítkem (v odpovídající podobě), nelze považovat za úkon učiněný v souvislosti s výkonem funkce exekutora; jde o úkon učiněný soukromou osobou bez náležitého oprávnění. Žalovaní proto nemohli nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem, a to případně ani vydržením.3. Okresní soud v prvé řadě nevyhověl návrhu žalobce na přerušení řízení, neboť řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 7/2024, jehož předmětem má být „chybný a neoprávněný zápis v katastrálním operátu“, a u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , spisová značka, , v němž má být „řešena otázka nerozhodování soudů z důvodu, že není vedeno exekuční řízení, kdy v rámci odvolacího řízení bylo rozhodnuto, že soud není oprávněn ve věci rozhodnout“, nemají žádný význam pro rozhodnutí v této věci, a to i vzhledem k tomu, že již z tvrzení žalobce je zřejmé, že žalobě v této věci nemůže být vyhověno.4. Pokud jde o věc samu, okresní soud objasnil, že žalovaná je evidována v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , přičemž jako vlastník podílu o velikosti ¼ na těchto nemovitých věcech je zapsána na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalovaný je pak v katastru nemovitostí evidován jako vlastník podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , a to na základě darovací smlouvy uzavřené s jeho matkou jako dárcem, která měla nabýt vlastnické právo na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem pod č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (správně „, datum, “).5. Okresní soud uzavřel, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pokud chce žalobou dosáhnout změny údajů v katastru nemovitostí, avšak žalobu neshledal důvodnou a zamítl ji. Dle okresního soudu nemá na právní moc a vykonatelnost usnesení o příklepu vliv případná absence razítka soudního exekutora na usnesení o příklepu, na jehož základě dochází k nabytí vlastnického práva za podmínek dle § 336l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce netvrdil, že by usnesení o příklepu nenabylo právní moci či že by vydražitel nezaplatil nejvyšší podání. Jediný důvod, pro které by usnesení o příklepu nemělo obstát, žalobce spatřoval v absenci razítka na originále usnesení o příklepu, avšak razítko soudního exekutora nezbytnou náležitostí usnesení o příklepu dle § 169 odst. 1 o. s. ř. není a vlastnické právo přejde na vydražitele i v případě, kdy otisk razítka soudního exekutora na originále usnesení o příklepu absentuje. V řízení úspěšným žalovaným pak okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.6. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti všem jeho výrokům, se včas odvolal žalobce, který navrhuje jeho změnu ve výroku I tak, že se řízení přerušuje, a jeho zrušení ve výrocích II a III a v tomto rozsahu vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že nebyly naplněny důvody pro přerušení řízení, namítá, že mu nebyl doručen exekuční titul (platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 39 Ro 39/2003-20 ze dne 7. 2. 2003), na jehož základě byla vedena exekuce, v rámci které byla vydána shora uvedená usnesení o příklepu. Jelikož mu exekuční titul nebyl doručen, nemohla být na jeho základě vedena exekuce a soudní exekutor Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, nemohla být pověřena jejím vedením. Usnesení o příklepu tímto exekutorem vydaná pak jsou rozhodnutími nicotnými, nemohou mít povahu veřejné listiny a nemohou být „vkladovou listinou“ pro účely zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. V průběhu odvolacího řízení pak žalobce poukázal na (dosud nepravomocné) usnesení Okresního soudu v Liberci vydané 29. 10. 2025 pod sp. zn. 45 Nc 5992/2003, jímž byla zastavena exekuce vedená na základě usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne 18. 4. 2003, s tím, že v tomto řízení byl vyhotoven znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu žalobce na doručence exekučního titulu se závěrem, že nelze určit, zda se na doručence nachází podpis žalobce.7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání poukazuje na svá dřívější vyjádření, v nichž uváděla, že vlastnické právo nabyla řádně na základě usnesení o příklepu, které není vadné, a že i v případě, že by tomu tak nebylo, vlastnické právo by nabyla vydržením, neboť nemovité věci držela v dobré víře. Navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání rovněž navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Argumenty žalobce považuje za nedůvodné s tím, že soudy se s nimi již v minulosti vypořádaly jako s nedůvodnými, stejně tak všechny soudy zamítají návrhy na přerušení řízení. Dle žalovaného námitky žalobce nemohou obstát, nad to by žalovaný, i v případě jejich důvodnosti, vlastnické právo vydržel. Dále žalovaný poukazuje na to, že námitka žalobce, že mu nebyl doručen exekuční titul byla uplatněna až v odvolacím řízení. I pokud by však exekuční titul žalobci doručen nebyl, vlastnické právo by přesto na základě pravomocného usnesení o příklepu na vydražitele přešlo, neboť k přechodu vlastnického práva na vydražitele dochází, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci bez ohledu na to, zda byly či nebyly naplněny materiální předpoklady uskutečněné dražby a udělení příklepu. Rozhodnutí okresního soudu žalovaný považuje ze zákonné a spravedlivé.9. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.10. Podle § 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110.11. Směřuje-li tedy odvolání žalobce i proti výroku I rozsudku, jímž byl dle § 109 o. s. ř. zamítnut jeho návrh na přerušení řízení, pak proti tomuto výroku není odvolání dle § 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř. přípustné. Proto bylo odvolání žalobce v části, v níž směřuje proti výroku I napadeného rozsudku, odvolacím soudem dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítnuto.12. Odvolací soud tedy přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku II o věci samé a na něm závislém nákladovém výroku III, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, a to po doplnění dokazování sdělením podstatného obsahu usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne